Bednění Resvo Praha

V počátku své patnáctileté činnosti se firma RESVO Praha s.r.o. zabývala řešením bednění pro stavby hotelů a bytových objektů. S růstem investic do staveb průmyslových, obchodních i dopravních vyvstala nutnost vyřešit bednění monolitických staveb s nejrůznějšími architektonickými tvary, statickými řešeními i způsoby provádění. I tohoto úkolu se firma RESVO Praha s.r.o. zhostila a s její pomocí tak např. vznikl železniční tunel Krasíkov-Tatenice, Sazka Aréna či pavilon Indonéská džungle, stanice metra Ládví, tunel Mrázovka, Zavěšený dům atd.

V minulém roce byla dokončena stavba dvoukolejných železničních tunelů Krasíkov-Tatenice na trati z České Třebové, kde bylo nutno vyřešit návrh i realizaci bednění masivních vjezdových portálů. Technické řešení využilo kombinace běžných rámových dílců stěnového bednění Mammut s atypickými speciálně vyrobenými dílci. Pro ztužující věnec portálu byla na základě prostorového modelu navržena techniky firmy výroba bednících segmentů z ocelové konstrukce s osazenými vícevrstvými překližkami. Výroba těchto segmentů, upravená dle připomínek dodavatele stavby –firmy Subterra a.s., proběhla ve vlastní výrobně a byla technicky řešena nejen vzhledem k dopravě, ale i montáži celkem deseti různě tvarovaných segmentů. Podobně byla navržena i nosná ocelová konstrukce oblé části tunelů (bednění Rundfix) uložená na podpěrný systém MEP. Vlastní šéfmontáž zajišťovali pak přímo na stavbě dva pracovníci, kteří výrobu prováděli a znali tak jednotlivé detaily řešení, což usnadnilo práci na stavbě. Takovéto řešení konkrétního problému nabídla firma Resvo jako jediná.

Pro firmu Skanska CZ a.s. - Divize betonových konstrukcí zajišťovalo Resvo technické řešení bednících plánů i vlastní dodávku bednění dnes již známé Sazka Arény, která byla předána do užívání rovněž v minulém roce [1]. Hlavní hala byla celá realizována bedněním Meva (stěnový systém Mammut, podpěrná konstrukce MEP, bednění sloupů Cico, Pax, Caro, stropní bednění Mevaflex) a největším problémem zde byla naopak koordinace dodávek vzhledem k napjatému harmonogramu, ale i potřebám jednotlivých subdodavatelů, protože potřebné dodávky bednící techniky byly zajišťovány přímo až na staveniště.

Mrázovka – příprava v dílně

Filharmonie

Jinou takovou stavbou, realizovanou střediskem Monolit, která však byla předána do užívání až v závěru minulého roku, byl Pavilon Indonéská džungle v pražské ZOO [2]. Vlastní monolitická konstrukce byla provedena již v roce 2002 ze stěnového bednění Meva-StarTec vč. obloukových prvků, bednění kruhových sloupů Circo, podpěrné konstrukce MEP, obloukového bednění Arcus, stropního bednění s padacími hlavicemi typ Alu a atypických částí z překližky a dřevěných nosníků H20. Náročnost provedení byla dána tím, že tvar bednění byl vynesen pomocí více jak 1200 geodetických bodů, kterými byly vytyčeny nejen vnější oblé opěrné stěny se ztužujícími žebry, ale i jednotlivé monolitické konstrukce vnitřní, betonované v různých úrovních - ať již základy, stěny pro obsluhovací koridory, jezírka či pochozí galerie návštěvníků.

Chodov

Bednění pro Pavilon Indonéská džungle

Průběh stavby byl navíc komplikován velkou ničivou povodní, která zasáhla spodní část ZOO, a tak např. podpěrná konstrukce MEP prodělala navíc zcela neobvyklou zkoušku nosnosti, protože byla i s dřevěnými nosníky použita i pro konstrukci rampy postavené k vysvobození populárního hrocha Slávka ze střechy pavilonu tlustokožců, kde zůstal uvězněn. Ostatně variabilita i technické parametry této podpěrné konstrukce byly využity i při stavbě stanice metra Ládví, kde tloušťka stropní desky dosahovala až 120 cm.

Mezi další významné stavby, kde se uplatnilo technické řešení bednících prací navrhované techniky firmy lze v ČR uvést i část tunelu Mrázovka, množství ČOV, dostavbu pivovaru Budvar, KOC Nový Smíchov, známý „Zavěšený dům“ v Praze [3], ale i v současnosti stavěné obchodní středisko Centrum Praha Chodov-Jih vedle dálnice D1, stavbu Filharmonie Hradec Králové, bytové domy např. na Černém mostě i již postavenou nemocnici v Domažlicích. Již jen z tohoto letmého výčtu staveb je zřejmé, že konstatování uvedené v titulku je zcela oprávněné.

Literatura a zdroje:

[1] Jiří Hejhálek: Hala Sazka a Zelený ostrov změní tvář pražských Vysočan. Stavebnictví a interiér 8/2003; http://www.stavebnictvi3000.cz/c1007

[2] Klára Drahorádová: Pavilon Indonéské džungle Zoologické zahrady v Praze - Tróji již dokončen. Stavebnictví a interiér 12/2004; http://www.stavebnictvi3000.cz/c1410

[3] Petr Lebeda: Zavěšený dům. Stavebnictví a interiér 6/2004; http://www.stavebnictvi3000.cz/c1260