Hovoříme s hejtmanem Královéhradeckého kraje Pavlem Bradíkem. Je nutné vytvořit nová, vysoce kvalifikovaná pracovní místa

Často diskutovaným problémem nejen v Královéhradeckém kraji je termín zahájení výstavby a zprovoznění celého úseku dálni-ce D11 z Poděbrad do Hradce Králové. Jak chcete pomoci při řešení tohoto problému?
Dálnice D11 je součástí mezinárodního dálkového evropského tahu E30 Moskva –Varšava a E67 Varšava – Hradec Králové – Praha s napojením na vybudovanou dálnici D5 Praha – Plzeň – státní hranice ČR – SRN.
Dálnici D11 na území Královéhradeckého kraje můžeme rozdělit na dva základní úseky a to úsek Libice–Hradec Králové a Hradec Králové–Trutnov – státní hranice ČR-Polsko.
Úsek Libice–Hradec Králové je rozdělen do dvou staveb a to stavby 1104 Libice n/C. -Chýšť a 1105 Chýšť–Hradec Králové. Současný stav v přípravě stavby je takový, že na celý úsek je vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR o posouzení vlivu na životním prostředí podle zákona č. 244/92 Sb. a uzavřena smlouva s Evropskou investiční bankou o formě úvěru. Dále je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a rozpracována dokumentace pro stavební povolení. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodující pro co nejrychlejší zahájení výstavby dálnice D11 je dosáhnout vydání a nabytí právní moci územního rozhodnutí a následně stavebního povolení.
Obě tato rozhodnutí musí být vydána v souladu s platnými zákony a záleží na kvalitě přípravy a projednání dokumentací a rovněž na perfektním a odpovědném přístupu stavebních úřadů.
Svoji pomoc vidím především v neustálém tlaku na odpovědná ministerstva při zajišťování finančních zdrojů a dokonale vypracovaných podkladů pro různé stupně projednávání.
Úsek Hradec Králové–Trutnov - státní hranice ČR-Polsko je rozdělen celkem do čtyř staveb. U stavby 1106 HK–Smiřice byla stanovena trasa umístění při projednávání 2. změn a doplňků územního plánu vyššího územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace.
Stavby 1107 – 1109 jsou řešeny na úrovni studií s návrhem variant koridorů a tras.
Moje pomoc pro tento úsek bude směřována především k urychlení projednávání a schválení územního plánu vyššího územního celku Trutnovsko – Náchodsko. Na tom závisí další investorská příprava předmětného úseku dálnice.
Při snaze o pomoc s výstavbou dálnice úspěšně spolupracuji s hejtmanem Pardubického kraje, primátory Hradce Králové a Pardubic a celou radou Královéhradeckého kraje.

Dopravní dostupnost regionu je nezbytným předpokladem jeho prosperity a rozvoje. Jaké jsou záměry ke zlepšení silniční sítě, ale i dalších dopravních spojů v kraji?
Plně si uvědomuji, že jedním ze základních předpokladů rozvoje a prosperity regionu Královéhradeckého kraje je jeho dopravní dostupnost.
Mimo již dříve uvedenou dálnici D11 se připravuje realizace rychlostní silnice R35, která propojí náš region s regiony sousedními a úprava silnice I/37 Hradec Králové – Pardubice na čtyřproudovou silnici sloužící k rychlému a bezpečnému propojení dvou krajských metropolí.
Stávající silniční síť je především u silnic II. a III. tříd ve velmi špatném stavu. V mnoha případech jejich stavební nebo dopravně-technický stav včetně stavu a únosnosti mostních objektů neodpovídá potřebám bezpečné a plynulé dopravy. Svou daň si vyžádala i povodeň v březnu roku 2000, která způsobila na silnicích kraje škody ve výši cca 170 mil. Kč a do dnešního dne zůstává nepokryta potřeba 90 mil. Kč na jejich odstraňování.
K 1. 10. letošního roku dojde k převodu vlastnických práv k silnicím II. a III. třídy ze státu na kraje včetně zřizovatelské a řídicí funkce orgánů kraje vůči Správám a údržbám silnic.
Zde vidím velkou odpovědnost orgánů i úředníků krajského úřadu při převzetí mnohamiliardového majetku, ale především v následné otázce udržování a zlepšování stavu silniční sítě.

V sousedním Pardubickém kraji využívají již několik let stávajícího letiště k civilní letecké dopravě. Uvažuje se o vybudování zázemí pro leteckou dopravu a jejím zavedení také v Královéhradeckém kraji?
Nejprve je potřeba vyjasnit strategii armády – zda si tento majetek ponechá ke svému využití. Pokud ne, měl by tento majetek získat urychleně vlastníka – stát nebo město. Je mně známo, že právě město Hradec Králové zadalo zpracovaní koncepce využití letiště odborné firmě. V programu rozvoje kraje, který, jestliže bude přijat zastupitelstvem, se stane základním strategickým dokumentem, je počítáno rovněž s vypracováním koncepce tohoto letiště.

Jak se chcete podílet na tvorbě a rozvoji bytové politiky a stavebnictví v Královéhradeckém kraji?
Stavebnictví a jeho rozvoj lze podpořit nepřímo tím, že dojde k hospodářskému rozvoji kraje a budou připraveny investorské příležitost. Je tedy nutné koncepční příprava území pro budoucí investory. Bytová politika je především záležitostí obcí, není však vyloučeno, že v rámci některého z projektů rozvoje části kraje se i kraj bude nějakou formou podílet na bytové výstavbě.

Co je nutné v této oblasti udělat nejdříve a kam budete zaměřovat své úsilí v budoucnu?
V současné době je připraven ke schválení v zastupitelstvu plán rozvoje kraje, který zachycuje všechna problematická místa rozvoje kraje obecně, tedy nejen v bytové politice a ve stavebnictví. Na základě tohoto koncepčního dokumentu a jemu podobných (v rámci NUTS II - statistická jednotka EU - a v rámci programů obcí) bude rozhodováno o případné podpoře vybraných regionů na základě konkrétních projektů.

Královéhradecký kraj leží nejen v nížině, ale také v části Krkonoš, Orlických a Jizerských hor. Jsou tyto skutečnosti přínosem pro toto teritorium a v čem mohou v budoucnu ovlivňovat ekonomický a hospodářský profil kraje?
Geografická poloha předurčuje náš kraj především k maximálnímu využití cestovního ruchu, jeho komplexního rozvoje a tím i přínosu pro prosperitu našeho kraje. Domnívám se, že jen málo krajů má tak ideální podmínky pro toto odvětví – nejen přírodní, ale i historické a kulturní.

V minulosti byl na východě Čech silně rozvětvený strojírenský, textilní, ale i zpracovatelský průmysl. Jaká perspektivní odvětví budou mít nyní v tomto regionu zelenou?
V programových dokumentech některých politických subjektů se objevuje především důraz na posílení vzdělanosti obyvatelstva. Splnění tohoto úkolu pak bude napomáhat výběru investorů i směrům restrukturalizace směrem k novým technologiím. Jen připomenu, že náš kraj je na jednom z posledních míst pokud se týká průměrné mzdy, je tedy nutné vytvořit zde vysoce kvalifikovaná místa.

S jakým předsevzetím vstupujete do své nové funkce hejtmana?
Rozhodně nechci slibovat občanům našeho kraje, že se mně podaří velmi rychle vybudovat bohatý a prosperující kraj. Chci pouze slíbit, že využiji všech svých možností a kompetencí, dovedností a vědomostí a postavím se čelem k existujícím problémům. Věřím, že v tomto úsilí mně zastupitelé královéhradeckého kraje podpoří.

Děkujeme za rozhovor.