Stavebnictví a rok 2006

Stavebnictví u nás v současné době vytváří 7 % hrubé přidané hodnoty a z pohledu zaměstnanosti zaujímá 9,5 % podíl osob pracujících v civilním sektoru (přes 450 tisíc pracovníků). Podíl na HDP, který vyjadřuje kapacitní sílu odvětví, se udržuje stabilně kolem 7 %, což je srovnatelné s EU. Do roku 2006 vchází české stavebnictví s optimismem a přáním, aby jeho další růst posílil celou ekonomiku a byl prospěšný i pro více než 400 tisíc stavbařů a jejich rodiny.

Řekl to na tiskové konferenci 27. dubna 2006 během Stavebních veletrhů v Brně prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Václav Matyáš. Jeho vystoupení v nezkráceném znění přinášíme.

Stavebnictví patří mezi hlavní národohospodářská odvětví a je jedním z pilířů národní ekonomiky, s výrazným multiplikačním efektem. Ukazuje to i následující tab. 1:

České stavebnictví si po transformaci našlo podobnou strukturu, jakou má v zahraničí. Vytvořila se přirozená hierarchie malých, středních a velkých firem, odpovídající struktuře poptávky. Každá z nich si našla své místo na stavebním trhu. Ten funguje, práce je dostatek pro velké, střední i malé společnosti.

Stavebnictví si vede sebevědomě i z pohledu konkurenceschopnosti. To si ověřujeme při našem působení v zahraničí, to slyšíme i od zahraničních investorů na našich domácích stavbách, které pro ně stavíme. Rychlost stavění, kvalita a osvojení si nejmodernějších technologií nás bezesporu řadí na přední pozice v Evropě.

Významné postavení si jako zadavatel zachovává veřejný sektor, a to jak v nové výstavbě, tak i v opravách a údržbě. V nové výstavbě má převahu zejména v tradičních směrech výstavby, jako jsou inženýrské stavby, a z nich především stavby dopravní a v menším zastoupení stavby vodní. Svůj zvětšující se podíl mají i státní a obecní investice, zahrnující občanskou vybavenost, jako jsou školy, nemocnice, sportoviště, čistírny odpadních vod apod. Podíl veřejných investic se dlouhodobě pohybuje přibližně na 50 % investiční výstavby v České republice. Dělí se tedy se soukromým sektorem zhruba na polovině objemu. V privátní sféře je významný podíl investic i z podnikatelské oblasti.

Věříme, že dalším pozitivním faktorem bude brzké zapojení privátního kapitálu i do veřejných investic, což zejména v kontextu přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek a paralelně přijímaného koncesního zákona bude znamenat i nastartování PPP projektů. Spojení znalostí a zkušeností soukromého a veřejného sektoru, jejich rovnocenné postavení v přípravě a realizaci projektů by mělo znamenat eliminaci časových průtahů zejména ve fázi přípravy dopravně infrastrukturních projektů, ale i větší zhodnocení vložených finančních prostředků.

Pokud jde o novou bytovou výstavbu, je třeba ocenit práci, která se pro tento sektor koncepčně provádí z úrovně MMR a SFRB, loňský rok zde znamenal pokračování pozitivního vývoje posledních 5 let a to jak v zahajovaných, tak i dokončovaných bytech. Největší nárůst představoval segment bytových domů, ale na druhém místě to byly již rodinné domy.

K pozitivům státního rozpočtu jednoznačně patří, že kapitálové výdaje včetně státních fondů dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení si udržují růst a že investice se nejvýrazněji podílejí na růstu HDP. V privátní sféře je růst opřen hlavně o poptávku podnikatelské sféry na bázi investičních pobídek, jež iniciuje hlavně zahraniční kapitál, ale ve vzrůstající míře též investice českých investorů.

Po vstupu do Evropské unie se pozice českého stavebnictví nijak dramaticky nezměnila. Příznivá je současná dobrá forma, v níž se stavebnictví nachází. Kdysi byl propastný rozdíl v produktivitě práce, to se v posledních letech výrazně zlepšilo. Faktory, které rozhodují ve prospěch České republiky jsou na jedné straně um, kvalita staveb, rychlost stavění, estetická úroveň architektonického řešení, špičková technika a moderní technologie, používané materiály a přijatelná cena. Na druhé straně je to rostoucí poptávka, zahraniční investice, ale i významný fakt, že ve státním rozpočtu rostou investice rychleji než ostatní výdaje.

Víme, že stavebnictví si ve všech zemích víceméně zachovává národní charakter. Vstup do EU nelze vnímat jako pozvánku na cizí trhy. Přesto však musíme jednoznačně prohlásit, že mnohá z ochranářských opatření sousedních zemí jsou pro naše firmy nepřijatelná.

Trendy vývoje stavebního trhu

Ze srovnání statistických údajů o výsledcích stavebnictví v zemích Evropské unie, které vydává jednak EUROCONSTRUKT, jednak celoevropská federace stavebních svazů FIEC, a komentářů zveřejňovaných v odborných časopisech vyplývá řada zajímavých zjištění. Je možné charakterizovat dlouhodobější tendence, ke kterým v Evropě dochází. Mezi ně patří zejména skutečnost, že:

• objem stavební činnosti v celé Evropské unii sice meziročně roste, avšak rozdílnými tempy mezi původními 15 zeměmi EU a novými deseti členy Unie. Zatímco meziroční přírůstky v západní části Evropy se pohybují mezi 1 - 2 % (a to se týká i odhadů pro rok 2006 a 2007), růst stavebnictví v 10 nových zemích se pohybuje mezi 5 - 8 %, přičemž v letošním roce by podle odhadu měl tento růst dosáhnout až 8 % a pro rok 2007 se předpokládá růst o 7,7 %,
• v letech 2006 až 2007 bude, i přes uvedený absolutní růst objemu stavební výroby v zemích původní „patnáctky", meziroční dynamika tohoto růstu trvale klesat z 1,9 % vykázaného v roce 2004 na 1,1 % v roce 2007,
• stavební činnost, ke které dochází v nových členských zemích Unie, je naproti tomu zdrojem a příčinou toho, že v rámci dnešní EU složené z 25 členských zemí bude docházet, kromě absolutního meziročního růstu stavební výroby i k růstu – i když mírnému – jeho meziroční dynamiky. Tento váhový podíl by se měl dále zvětšovat ve vazbě na vyšší dynamiku hospodářského růstu v nových zemích Unie i na výhledový růst projektů realizovaných systémem PPP,
• z hlediska struktury stavební činnosti zůstává pro Českou republiku i pro blízkou budoucnost váhově významný především segment dopravní infrastruktury, prací veřejného charakteru s postupně rostoucí účastí soukromých investičních zdrojů a bytová výstavba včetně rekonstrukcí a oprav,
• Česká republika má pro časové období příštích 10-15 let jasně stanovený program jak co do objemů, tak i co do struktury stavební činnosti, což jí dává, ve srovnání se situací v původních zemích EU, značnou výhodu a předpoklad pro stabilizovaný a dlouhodobý rozvoj.

Na období deseti až patnácti let stojí před námi velké zadání. Česká republika by měla umět přiblížit svoji civilizační úroveň ve vybavenosti stavbami zemím EU 15, která se nám v předchozích desetiletích značně vzdálila. Velikost mezery, která nás odděluje, jasně a poměrně přesně definuje prostor poptávky a vymezuje potřebu stavebních prací. České stavebnictví má dostatečnou kapacitu a je pro jeho realizaci připraveno.

Současný trh představuje prostor ve stavebních pracích blížící se 400 miliardám Kč ročně. To dokáže stavebnictví svojí kapacitou dobře zabezpečit. Podmínkou pro udržení konjunktury na stavebním trhu je dostatek finančních prostředků na investice ve veřejné zakázce i v soukromém sektoru. K tomu se musí vyvíjet dobře česká ekonomika (roční růst HDP trvale nad 3,5 %), soukromý sektor musí akumulovat kapitál, občané musí investovat svoje úspory a stát musí vytvářet všechny dostupné instrumenty podpory investiční výstavby.

Celková poptávka příštích deseti let by měla překročit 4 biliony Kč. Aby mohl být realizován tak obrovský zásobník práce, je potřeba naplnit pět základních předpokladů:

• disponovat potřebnou kapacitou,
• zvládnout otázku konkurence,
• mít disponibilní kapitál,
• zajistit územní a ekologickou průchodnost projektů,
• mít celkově příznivé investiční prostředí.

Vytvoření příznivého investičního prostředí znamená ve spolupráci s ostatními partnery, jako jsou Rada výstavby SIA, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářská komora, ale i Odborový svaz Stavba jako sociální partner vést diskusi s vládou o všech zásazích, které ztěžují podnikání. Jsou to zásahy v oblasti legislativní, daňové, sociální, zaměstnanecké, pracovně právní.

Pokud jde o podporu bytové výstavby, zde nevidíme veliká rizika a je potřeba ocenit práci, která se koncepčně provádí z úrovně Ministerstva pro místní rozvoj nebo vlády. Problém, který zde je, je stará bytová výstavba. Jednou z aktivit Svazu je založení Sdružení pro regeneraci bytového fondu, kde jsou partnery obce, privátní financiér, Českomoravský svaz bytových družstev, Asociace majitelů domů a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Snažíme se připravit a shodnout se na podmínkách nejen pro regeneraci panelákového bytového fondu, ale obecně bytového fondu jako takového. Rizika týkající se bytové výstavby vidíme především v otázce udržení sazby DPH na 5 % i po roce 2007 a jsme rádi, že tlak na její udržení vzešel ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Nejbližší cíle českého stavebnictví

Svaz podnikatelů ve stavebnictví má pro nejbližší období dva základní cíle. Prvním je udělat maximum pro udržení konjunktury českého stavebnictví, což je otázkou lobbingu v dobrém slova smyslu, v boji za investice ve státním rozpočtu, za zákony, které by podnikání měly umožnit a nebýt jeho bariérou. Druhým je oblast zlepšení podnikatelského prostředí, dodržování legislativy ale i podnikatelské etiky. Důvěra zákazníků bude vždy spojována s dodržováním etického kodexu ve vztahu ke klientům a subdodavatelům. Víme, že tohle je běh na delší trať.

Podíváme-li se do budoucnosti v horizontu 2-3 let, předpokládáme meziroční růst stavební produkce mezi 4 - 6 % a nemyslím, že lze očekávat nějaké výraznější zvýšení, ale ani propad. Zde musíme vycházet z výdajů vládního sektoru, očekávané dynamiky ekonomiky z pohledu zasazení do středoevropského rámce a samozřejmě uvědomění si jednoznačné provázanosti dopravní infrastruktury na makroekonomický růst. Každá moudrá vláda bude v situaci, v které dnes ČR je, akcentovat otázky investic. Volební programy parlamentních stran tento důležitý aspekt obsahují.

Věříme, že nezeslábne příliv zahraničních investorů, že ale i naši investoři, ať je to stát, podnikatelé nebo občané budou dobře investovat své prostředky do výhodných projektů. Nejpodstatnějším ukazatelem pro nás je množství a hodnota vydaných stavebních povolení a zahájení mnoha nových významných staveb.

Do roku 2006 vcházíme tedy s optimismem a přáním, aby se zařadil opět mezi ty úspěšné. Bude to prospěšné nejen pro posílení naší ekonomiky, ale i pro více než 400 tisíc stavbařů a jejich rodin.