Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové slaví 65 let od svého založení

Dne 4. listopadu 2014 oslavila Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové 65. výročí svého založení. Při té příležitosti uspořádala knihovna i několik výstav souvisejících s budovou knihovny, my jsme byli u jedné z nich. Nejprve si ale pojďme připomenout něco málo z historie.

Prvopočátky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové lze spojovat již se vznikem samostatného Městského průmyslového muzea v Hradci Králové v roce 1896. Knihovna se od počátku stala důležitou součástí muzea. Do svého fondu postupně získávala významné tituly domácí i zahraniční naučné literatury. Vývoj knihovny vyvrcholil v roce 1941, kdy byla muzejní knihovna přeměněna ve veřejnou Městskou studijní knihovnu v Hradci Králové. Po 2. světové válce došlo k předání fondu bývalé Městské studijní knihovny do vlastnictví státu a ke slavnostnímu otevření nové Státní studijní knihovny, a to dne 4. listopadu 1949. Knihovna získala do svého základního fondu 34 000 svazků knih a časopisů. Prvního ledna 1976 se SVK stala oficiálně ústřední knihovnou kraje. Spolu s transformačními procesy na začátku 90. let došlo k překonání některých stereotypů a k obratu k potřebám uživatelů. Jednotlivé provozy byly postupně automatizovány. Od roku 1997 je uživatelům k dispozici internet. Svůj současný název – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové – získala v roce 2001. Svými službami, využíváním informačních technologií a techniky a plně kvalifikovaným personálem se z SVK na prahu nového tisíciletí stává moderní informační instituce, která byla však ve svém dalším rozvoji omezována především nedostatkem prostor jak pro návštěvníky, tak pro knihovnické činnosti v zázemí.

Budova knihovny

Prostorové omezení bylo základním limitujícím faktorem, se kterým se knihovna potýkala po celou svou existenci. Problémy s narůstajícími fondy, které nebylo kde uchovávat, se částečně vyřešily získáním depozitářů na zámku v Hrádku u Nechanic (1960) a objektu v Sendražicích (1967). Na konci 60. let se podařilo odkoupit značně zchátralou budovu bývalé židovské synagogy na dnešní Pospíšilově třídě. Ta byla postupně adaptována pro potřeby knihovny, v roce 1971 zde zahájila svou činnost půjčovna. Po rekonstrukci zde mohlo být umístěno ředitelství a několik odborů. Další potřebné prostory k uložení fondu získala knihovna v roce 1983, kdy byl do provozu uveden nový velkokapacitní sklad v Hradci Králové na Pouchově, a v roce 1987, kdy se podařilo odkoupit budovu bývalého panského sídla ve Stračově. V září 1996 se po dostavbě na Pouchově otevřel druhý sklad, v roce 1999 třetí.

Nová budova knihovny

Přípravy na zahájení stavby nové budovy knihovny započaly v roce 2001. Cílem bylo vytvořit budovu, která by představovala moderní knihovnu 21. století a zároveň akceptovala všechny role, v nichž se vědecká knihovna realizuje, tzn. regionální centrum vědeckých a odborných poznatků a informací univerzálního charakteru, zdroj informací o společenském a politickém životě ve městě, v kraji, zemi a ve světě, vzdělávací centrum, zdroj inspirace a zálib, místo setkávání lidí a regionální centrum knihovní vědy a praxe. Následovala dobře zvládnutá architektonická soutěž, zpracování projektové dokumentace, výběrové řízení na zhotovitele stavby a v říjnu 2004 zahájení stavebních prací. Stavba nové knihovny byla dokončena v roce 2009 a výsledek je skvělý. Architektonicky výrazná budova se stala další dominantou krajské metropole. Dům má půdorys ve tvaru písmene X. Skládá se ze čtyř křídel a centrálního vestibulu. Dvě křídla a převážná část vestibulu jsou určeny uživatelům, jedno křídlo je určeno pro sklady a v jednom křídle jsou pracovny knihovníků. Kromě čtyř křídel a vestibulu jsou k dispozici ještě tzv. nohy. Ty jsou využity pro kavárnu a galerii U Přívozu. Budova má pouze jedno podzemní podlaží, v němž jsou převážně garáže a technické provozy. Celkově působí prostředí velmi moderně a příjemně.

Malby MgA. Martiny Novotné

Právě u příležitosti oslav 65. výročí založení knihovny se uskutečnila komentovaná exkurze po nástěnných malbách v knihovně a naše redakce byla u toho. Průvodcem nebyl nikdo povolanější než samotná autorka maleb, orlickoústecká malířka MgA. Martina Novotná, jediná, která smí v knihovně malovat po zdech. Před samotnou prohlídkou maleb jsme měli také ojedinělou možnost nahlédnout do prostor nového digitalizačního pracoviště a dozvědět se základní věci o digitalizaci tisků. Pak už následovala exkurze týkající se obrazů Martiny Novotné. Přítomné účastníky z řad laické i odborné veřejnosti provedla téměř všemi malbami, jak v prostorách veřejných, tak i služebních, běžně nepřístupných. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí jak o tom, co samotné malby znázorňují, tak o průběhu jejich realizace a přípravy, např., že malby vznikaly už několik měsíců před otevřením budovy pro veřejnost. Návrh nástěnné malby vznikal postupně z intuitivního bádání nad prázdnou stěnou v interiéru. To spočívalo v přemýšlení o knihovně, představách a snění. Asi dva týdny si autorka jen dělala skicy a shromažďovala nápady. Postupně rozvíjela základní myšlenku – tvar šestiúhelníku – do organických abstraktních i konkrétních struktur souvisejících nejen s knihami a knihovnou, ale i základními principy života. „Malba na velké ploše se těžko komponuje jako celek, proto je příjemnější nechat ji jakoby rozrůstat a postupně doplňovat.” Malba je rozdělena do tří pater, což představuje abstraktní zobrazení tří světů: nerostného, rostlinného a světa volných forem – myšlenek.

Pokrýt jednolitý beton malbami na celkové ploše 546 m2 trvalo 90 dnů, což je téměř 600 hodin práce. Jak řekla ale autorka, nedílnou složkou tohoto vynaloženého času bylo „zevlování”, tedy čas strávený před obrazem. Celkově bylo použito 22,75 litru minerálních interiérových barev, z toho 5,5 litru bílé barvy, 4,5 litru žluté, 4,5 litru modré, 3 litry zelené, 1 litr zelenomodré, 1,5 litru oranžové a 0,75 litrů červené.

Prohlídka obrazů a komentáře malířky pro nás představovaly nejen příjemné a zajímavé zpestření, ale také inspiraci, nutily nás rozvíjet naši představivost a zamýšlet se nad smyslem veškerého bytí, a tedy nad malicherností všedních problémů. Svou barevností také dokážou obrazy člověka velmi pozitivně naladit a každý si v nich v podstatě najde, co chce. Možnost prohlédnout si malby v knihovně s poutavým vyprávěním Martiny Novotné mají zájemci pouze při výjimečných událostech, pro individuální prohlídky jsou malby na stěnách požárních schodišť ve dvou křídlech budovy přístupné volně, stačí se jen nechat unést do snových světů, které tu Martina Novotná stvořila.

¹) Čerpáno z knihy Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Vydala Studijní a vědecká knihovna v Hradci králové roku 2008
Autor: Zuzana Fajfrová
Foto: Zuzana Mrázková