Výstavba Terminálu Sever 2 na mezinárodním letišti Praha - Ruzyně

Přibližně za patnáct měsíců předá podle plánu sdružení společností Skanska a Strabag do užívání objekt Terminálu Sever 2 na mezinárodním letišti Praha - Ruzyně. Výstavba, která byla zahájena vloni v prosinci a za kterou investor Česká správa letišť, s.p. zaplatí 3,166 miliardy Kč, se tak blíží ke svému poločasu. Dílo je výjimečné nejen svým účelem, ale také svými rozměry; řešením některých konstrukcí se řadí mezi unikáty.

Nový terminál, který se stane součástí komplexu nového ruzyňského letiště, tedy dnešního Terminálu Sever 1 s odbavovacími prsty A a B, bude zároveň také největším na celém letišti v Praze - Ruzyni. Má rozměry 265 x 113 x 29,3 m a velikostí fasády předčí halu Sazka. To jsou jen dvě očividné pozoruhodnosti, ani zdaleka však jediné.

Terminál je pozoruhodný nejen stavebně, ale i mimořádnou složitostí technického zařízení (TZB). Skanska je dodavatelem nejen stavebních, ale i technologických částí. Zvláštní dodávkou je pouze technologie třídírny zavazadel, kterou si investor zajišťuje sám.

Stavba za plného provozu

Při naší návštěvě staveniště Terminálu Sever 2 se nám věnovali projektoví manažeři této stavby Eva Valentová a Roman Hindrich: „Tato stavba probíhá za plného letištního provozu, a protože je staveniště jen pár desítek metrů vzdáleno od fungujícího Terminálu Sever 1, klade to na nás mimořádné nároky. Především tu vládnou mimořádná bezpečnostní opatření a trvalý dozor ze strany letiště. Přísný dozor nad staveništěm zde vykonává i naše společnost Skanska, která také zavedla vlastní pravidla pro přístup osob,“ říká Roman Hindrich.

Zvláštností je i způsob organizace výstavby tohoto nového letištního komplexu. „Neexistuje generální dodavatel, ale čtyři dodavatelé, jejichž práce jsou koordinovány správcem stavby, který svolává pravidelné koordinační schůzky. Vedle sdružení Skanska-Strabag, které provádí výstavbu terminálu, se výstavby účastní dále Metrostav (spojovací objekt), Hochtief (tzv. prst C) a Doprastav (estakáda, která zjišťuje přístup k odletové a příletové hale), říká dále Roman Hindrich a uzavírá: „Skutečnost, že na této stavbě neexistuje hlavní dodavatel, je náročná na vzájemnou komunikaci, nicméně všichni dodavatelé mají prioritní vůli se dohodnout. Všichni chceme, abychom splnili všechny technické požadavky a termíny.“

Celková koncepce

Nový terminál je koncipován pro kompletní odbavení cestujících pro mezinárodní lety ze zemí, které přijaly schengenské dohody (ČR zatím tyto dohody nepřijala). Odbavení cestujících bude prováděno ve 2 úrovních - ve vyšším podlaží budou odlety, na nižším přílety. Tento krok představuje nový stupeň v rozvoji letecké dopravy, který podle záměru investora posílí roli Prahy jako významné letecké křižovatky ve střední Evropě. Letecká doprava mezi Prahou a Evropou a stejně tak i zámořskými destinacemi by se tak měla zintenzivnit.

Celková kapacita současného Terminálu Sever 1 v obou prstech A i B je přibližně 6,5 mil. cestujících ročně. Terminál Sever 2 s prstem C umožní nárůst kapacity na min. 10 mil. cestujících; díky prstu C se počet teleskopických odletových stanovišť zvýší o deset, na celkových 27.

S novým terminálem se zvýší kvalita cestování. Přibudou nové konferenční místnosti a další prostory určené pro VIP a obchodníky, pro cestující s dětmi atd. Ve veřejném i tranzitním prostoru vzroste počet obchodů a vybavení gastroprovozy, stejně tak i počet a úroveň odbavovacích míst pro letecké společnosti.

Stavební řešení počítá v budoucnu s dalším rozšířením kapacity terminálu. Budoucí nárůst přepravy cestujících bude řešen dalším rozšířením odbavovací plochy (směrem jižním před vlastním terminálem Sever 2) a osazením dalších 8 teleskopických mostů na Terminál Sever 2. Je tak připravena cesta na zvýšení kapacity letiště až na 15 mil. cestujících ročně.

Charakteristika nového terminálu

Nový terminál se skládá z odbavovacích hal pro odlety a přílety, které jsou vrcholem této monumentální stavby a prostoru třídírny zavazadel. Na terminál navazuje spojovací objekt a nástupní prst C s deseti teleskopickými odletovými mosty. Prostorové parametry jsou uvedeny v tabulce.

Odbavovací hala na odletu

Ve 2. nadzemním podlaží je řešeno odbavení cestujících ze zemí, které uzavřely schengenské dohody. Na tomto podlaží je řešena centrální bezpečnostní a pasová kontrola, tranzitní a další prostory. Salonky leteckých společností jsou řešeny ve 3. nadzemním podlaží, kam je možný přístup z tranzitního prostoru a to schodištěm a výtahem.
Centrální bezpečnostní kontrolou a tranzitním prostorem budou procházet i cestující, kteří sjedou eskalátory do 1. podzemního podlaží Prstu C (úroveň odbavovací plochy) do čekárny pro cestující, kteří budou případně dopravováni autobusy na vzdálená stání letadel. V prostorech 2. nadzemního podlaží budou dislokovány ve značném rozsahu i všechny potřebné hospodářské a doprovodné prostory a provozy včetně ploch pro komerční využití.

Provoz na příletu

Cestující na příletu, po vstupu do prstu C, vyjedou eskalátory nebo výtahy do vyšší úrovně - do 2. nadzemního podlaží prstu a chodbovým koridorem se dostanou do terminálu. Cestující na přestup do zemí mimo Schengen sjedou do 1. nadzemního podlaží a přes bezpečnostní, celní a pasovou kontrolu pokračují v přestupu do Terminálu Sever 1.

Cestující končící v Praze sjedou do 1. nadzemního podlaží - do příletové haly. Do této haly ústí vertikální komunikace pro cestující z příletové haly v 1. podzemním podlaží, kam jsou přiváženi autobusy ze vzdálených stání letadel. Dále pak cestující pokračují do prostoru pro výdej zavazadel přes celní kontrolu a následně do veřejné příletové haly v úrovni 1. nadzemního podlaží.

V případě budoucího vybudování železničního spojení bude umožněno, aby se cestující z veřejné příletové a odletové haly dostali eskalátory a přístupovou chodbou do podzemní stanice železnice.

Konstrukční zajímavosti

Podle Evy Valentové a Romana Hindricha je na stavbě terminálu Sever 2 řada velmi zajímavých konstrukcí. Za pozornost stojí zejména řešení nosných střešních konstrukcí, kde jsou použity širokorozponové ocelové příhradové nosníky, jejichž návrh, výroba a montáž by vydaly na samostatný mnohastránkový článek. Začněme ale od začátku:

• Objekt je založen na pilotách 4 - 9 m hlubokých.
• Nosnou konstrukci objektu tvoří prefabrikovaný železobetonový skelet doplněný o monolitické prvky – opěrné výtahových šachet a schodišť jsou vyzdívaná z keramických bloků.
• Prosklené fasády odletové haly jsou podporovány pomocnou ocelovou konstrukcí umístěnou v interiéru haly za rovinou sklofasády. Konstrukce bude zajišťovat stabilitu prosklených stěn a bude zejména přenášet zatížení větrem.
• Konstrukce výtahů v interiéru bude sloužit jednak jako nosná konstrukce pro technologické prvky výtahů, a dále jako hlavní nosná konstrukce pro osazení prosklených stěn výtahových šachet.
• Zastřešení odletové haly o rozponu 57 m je řešeno ocelovými příhradovými prostorovými vazníky v modulových osách 7,5 m. Vazníky jsou ocelové trubkové, trojúhelníkového tvaru a výšky cca 3 m. Střešní plášť bude přerušován osvětlovacími štěrbinami o šířce 1 m.
• Pro zastřešení transferové haly byly navrženy vazníky o rozponu 24 m a modulu 6 m.
• Zastřešení respiria představuje zastřešení prostoru přes dvě podlaží mezi spojovacím objektem a vlastním objektem terminálu. Yastřešení je navrženo pultové, z ocelové konstrukce z válcovaných profilů.
• Monumentální schodiště v interiéru terminálu jsou z příhradových trubkových konstrukcí, úniková schodiště v exteriéru budovy jsou řešena konstrukcí z oceli.

Střešní konstrukce je pravděpodobně to nejzajímavější na celé stavbě terminálu. Její návrh byl podle vnitřního předpisu společnosti Skanska nezávisle a pozorně kontrolován. Na rozdíl od haly Sazka, kde byly příhradové vazníky upevňovány na centrální, dočasně podpíraný prstenec šrouby, na terminálu byly jednotlivé ocelové vazníky, kde každý kus byl originál, k podporám přivařovány. Tento postup, který byl v zájmu bezpečnosti, si vyžádal podstatně větší pracnost a čas.

Letiště - vizitka země

Letiště je vždy velmi sledovaným místem. Cizinec se zde často poprvé setkává s neznámou kulturou a zde si začíná vytvářet svůj obraz o zemi, kterou navštívil. Tuzemec, který se vrací z cest, zde intenzivně cítí první dotyky domova a bezprostředně, a tudíž velmi hluboce, je srovnává s tím, co zná ze země, odkud přiletěl. Letištní správy na celém světě se tak snaží realizovat odbavovací budovy co nejreprezentativněji.
Česká republika nestojí stranou; svědčí o tom ocenění z roku 1937, kdy „za spojení umělecké krásy s nejmodernější technikou“ získala Ruzyně na Pařížské výstavě umění roku 1937 zlatou medaili. Česká správa letišť, s.p. se snaží stavbou Terminálu Sever 2 na slavnou tradici navázat.