Ummagumma House

Jak se chovat na místě, kde není patrná žádná kvalita?.. kde je duch místa losován v loterií katalogových domků?.. kde není zajímavá morfologie, historie, napojení na zeleň, nejsou dálkové výhledy? Jak je možné bez arogance definovat svoje teritorium? Jak si vytvořit vlastní svět a uniknout sousedské paranoi?

Pokud neexistuje inspirativní kontext, jsme nuceni sami začít vytvářet podněty, definovat prostředí. Tradiční schema soliterního domu v zahradě přestává platit. Rozděluje parcelu na dům a zbytek. Ten je nazýván zahradou a představuje jediný filtr mezi prostorem uvnitř domu a okolním světem. Zahrada je vzájemně monitorovaným prostorem. Tak vznikají tůjové stěny, pergoly a přístřešky, které zachraňují osobní teritorium. Naše interpretace počítá se stoprocentním využitím parcely. Nevzniká dům v zahradě, ale nekonečný film motivů s domem v zahradě.

Dům se rozprostírá na celé ploše, ignoruje přechody interieru a exterieru. Zahrada se vrství s domem. V komponování klasického malířského plátna je důležité čtení vrstev a plánů. Detail popředí, střed a pozadí. Se stejným schematem pracujeme…i když jen na prostoru omezeném velikostí pozemku. Podkladem pro vytváření formy se stal typologický diagram. Smyslem bylo zachytit jednotlivé místnosti v domě a určit jejich požadavky na intimitu, oslunění, kontakt s okolím, kapacitu. Tento diagram se začal formovat do útvaru spirály. Prostory s většími požadavky na intimitu jsou umísťovány blíže k centru parcely a do větší výšky. Spirála začíná vstupem a provozním zázemím a vrcholí ložnicí. Spirála je přepsána do formy nosné zdi, která svým pohybem určuje hlavní prostory domu, teras, atrií a zahrad. Vrstvení plánů, pohledy z domu na dům a ze zahrady do zahrady, několikanásobné průhledy jsou hlavním motivem domu.

Fotogalerie