Ve Voděrádkách se budete cítit jako na moderní usedlosti

Areál bývalého Maršálkova statku ve Voděrádkách u Prahy není projektem, který by se dal popsat jednou větou. Nejde jen o rekonstrukci zchátralého hospodářského dvora, ani jen o kulturní centrum, technologické zázemí či venkovskou usedlost. Je to všechno dohromady – místo, kde se znovu hospodaří, jen jinými prostředky a s myšlením 21. století.

Naše redakce měla možnost areál navštívit v rámci komentované prohlídky při příležitosti akce INTRO TALKS, které se zde uskutečnilo 18. prosince 2025. Už během několika kroků bylo jasné, že tady se na architekturu, technologie i krajinu dívají jako na jeden celek.

Od skládky k „reskládkaci“

Když Dita a Petr Vlčkovi místo ve Voděrádkách v letech 2018–2019 objevili, mělo ke statku romanticky daleko. Původně zde vydražená hala byla jen částí příběhu – brzy se ukázalo, že součástí areálu je i rozsáhlá černá skládka. Navážka odpadu dosahovala v součtu cca 50 tisíc tun. Místo, kde by jiní viděli problém, se zde stalo začátkem.

Právě vztah k místu a zchátralému statku vedl investory k rozhodnutí pokračovat dál. Postupně dokoupili okolní domy a pozemky a začali s systematickým úklidem. Areál byl doslova zaplněný odpadem, kterého se zde lidé po mnoho let zbavovali – jen během prvních let se podařilo odvézt více než tři sta kontejnerů nepořádku a zároveň zachránit a zužitkovat velké množství materiálu.

Architekt Petr Hájek, který se dlouhodobé revitalizaci areálu věnuje, pro tento přístup použil pojem „reskládkace“. Jak se původní navážka postupně rozkrývala, vznikala nečekaná materiálová banka – od ocelových nosníků, trámů a litinových prvků až po sklo, polystyren či technické komponenty. Co šlo, našlo nové využití přímo ve stavbách areálu, zbytek se druhotně zpracoval.

Polystyren a skleněné střepy dnes fungují jako příměs do betonu, kovové zbytky z výroby technologických komponent se proměnily v architektonické detaily. Nic se tu nevyhazuje bez rozmyslu – každá vrstva hledá své nové místo.

Když se multifunkčnost potká s udržitelností

Voděrádky jsou dnes plnohodnotným multifunkčním areálem. Najdeme tu multimediální sál pro divadlo, koncerty, film i konference, galerii, letní scénu,nově vybudované podcastové studio, ale i kavárnu s restaurací, využívanou při konání kulturních akcí.

Právě podcastové studio je jedním z nových přírůstků – profesionálně vybavené technikou od AVT Group, připravené na nahrávání rozhovorů, diskusí i živých formátů. Nenápadně zapadá do celku, ale technologicky splňuje nejvyšší standardy.

Podobně přirozeně tu fungují i technická řešení:

• Chlazení a klimatizace zároveň slouží jako tepelné čerpadlo.
• Energetika je řešena s ohledem na dlouhodobý provoz.
• Zázemí kolem budov slouží lidem, kteří tu pracují každý den, ne jen návštěvníkům akcí.

Celý areál je volná disciplína

Před budovami jsou speciální zatravněné plochy, které běžně fungují jako součást krajiny, ale v případě potřeby se promění v parkoviště. Nic se netváří definitivně – vše je proměnlivé podle aktuálního využití.

Na jižních fasádách budov zase upoutají pozornost kovové treláže porostlé vinnou révou. Nejde o designový prvek na efekt. Treláže vznikly z odpadu při výrobě montážních přípravků a držáků pro reproduktory – z plechů, které by jinak skončily ve sběrně. Na nápad Petra Hájka se z nich stalo stínění, fasáda i konstrukce pro zeleň v jednom.

Detaily, které očarovaly i Hřebejka

Voděrádky jsou plné detailů, které si zapamatujete. Například toalety vypadají jako kancelářské boxy – a nejsou to repliky. Skutečně vznikly z likvidovaných kancelářských přepážek. Stejně jako nábytek, zábradlí nebo obklady, i tady má každý kus svůj předchozí život.

Vzadu v areálu stojí regálový bar, zvláštní hybrid mezi barem a skladem. U něj visí obrovská zrcadla, která si tu při natáčení zapůjčil Jan Hřebejk – prostor ho zaujal natolik, že ho chtěl dostat i na plátno. Nad barem je tančírna, kde se konají taneční večery a plesy, které tu pořádá Petr Vlček. Nechybí ani provozní zázemí: dílny se zemědělskými stroji, technické objekty, sklady. Areál skutečně funguje jako usedlost, ne jako kulisa.

Pro život tady a teď

Ve „skulinách“ areálu postupně vznikly i byty a pokoje pro přespání – pro ty, kdo přijedou pracovat na delší dobu a nechtějí hned odjíždět zpět do města. Restaurace vaří z toho, co se zde pěstuje a chová, a okolní krajina se postupně proměňuje.

Každoročně se zde také vysazují nové duby, vzniká dubová alej a vztah k půdě se tu bere doslova.

Místo, které roste spolu s lidmi

Z redakční návštěvy jsme si odvezli pocit, že Voděrádky nejsou uzavřeným projektem, ale živým místem, které se přirozeně vyvíjí. A právě v tom je síla místa Voděrádek – v trpělivosti, péči a schopnosti vidět hodnotu tam, kde ji jiní dávno odepsali.

Rádi bychom poděkovali Ing. Ditě Vlčkové za cennou nápomoc a autorizaci článku. Více informací na www.voderadky.cz a www.avgt.cz.