Z rekonstrukce střechy Archivu města Ostravy

Od května do října 2025 probíhá rekonstrukce střechy kulturní památky Archivu města Ostravy. Objekt na Špálově ulici ve čtvrti Přívoz, hlavně všestranně pečuje o archiválie, jejich odborné zpracování a vědecké využívání. Po mnohonásobných změnách archiv sídlí od roku 1960 v budově bývalé přívozské radnice.

V současné době spravuje pět kilometrů archiválií. Především písemností úřední povahy správních orgánů města a připojených obcí, státních institucí, škol, spolků atd. Dále fotografie, mapy, plány, plakáty, vyhlášky, písemné pozůstalosti významných osob, vzpomínky, obecní, školní a farní kroniky aj. Archivní knihovna systematicky budována od roku 1924, čítá více než 40 000 svazků knih a časopisů. Nedílnou součástí je sbírka 1 000 titulů českých, polských a německých novin a časopisů.

Ostrava míří ke hvězdám: Nejvyšší budovu v ČR navrhli Dánové

Ostrava se bude moci brzy pochlubit nejvyšší budovou v zemi. Na místě bývalé koksovny Karolina vyroste 170metrový mrakodrap, který se stane domovem kanceláří, luxusního hotelu,…

Tolik krátkých pohled do historie i současnosti, ve které nyní dominuje rekonstrukce střechy. Řemeslníci z firem Tesařství Papšík, Hošťálkové, Lidečka, Jasenky a Ostravy, opravují střešní plášť. Nahrazují, posilují a zpevňují poškozené prvky střešní konstrukce. Používají klasické tesařské spoje, doplněné ocelovými spojovacími prostředky. Posilují nové prvky tesařskými předložkami. Natírají konstrukci proti dřevokazným houbám a škůdcům.

Na bednění kladou třívrstvou paropropustnou fólii. Kontralatě mají rozměry 30 x 50 mm, bednění je tloušťky 25 mm, šířky až 200 mm. Položeny jsou asfaltové střešní pásy. Finální střešní krytinou je přírodní břidlice, jednoduchý typ, krytí čtvercovými šablonami na staroněmecký způsob překrývání ve stoupajících řadách. Klempířské prvky jsou z ocelového lakovaného pozinku včetně lemování okapů a oplechování říms.

Téma: opravy a rekonstrukce

Několik vět k břidlici. Ta je pro stavební účely používána od pradávna, díky svým mechanickým vlastnostem – odlučnosti a štípatelnosti. Největší rozmach použití k pokrývačským účelům nastal v 19. století. Dnes můžete navštívit Krajinu břidlice a v ní např. Flascharův důl Odry, Muzeum břidlice Budišov nad Budišovkou, Raabovu štolu Zálužné, naučnou Břidlicovou stezku Budišovsko a Vítkovsko.

Říká se, že střecha z břidlice je věčná – šablony drží na svém místě sedmdesát let, potom je otočíte a vydrží dalších sedmdesát. Nevěříte? Věřte! Nebo si to sami vyzkoušejte. Jestli je to pravda se však dozvíte na onom světě až od další generace.