Zateplení domu izolací Lupotherm
Vícevrstvá folie Lu..po.Therm B2+8 byla použita pro svépomocné kompletní zateplení staršího domu ve spolkové zemi Horní Rakousko. Pouhé 3 cm tloušťky této fólie zvýšily tepelnou izolaci obvodových stěn i střechy domu tak, jako by zde byla použita minerální vlna o síle 20 cm, ovšem za nižší pořizovací náklady. Článek přináší fotografie z této realizace a technický komentář.
Způsob pokládky tepelně izolační fólie Lu..po.Therm je stejný pro zateplení střechy i fasády a lze jej zařadit mezi tzv. odvětrávané systémy zateplení. Doprovodná fotodokumentace přibližuje zateplení těžké obvodové stěny. Na zateplovanou zeď se připevní vodorovné dřevěné latě, potom se kolmo na ně spustí pásy fólie Lu..po.Therm tak, že sousední pásy mají několikacentimetrový překryv. Následně se Lu..po.Therm ukotví ke stěně svislými latěmi, které se šroubují i s fólií vruty k vodorovným latím pod fólií. Přitom se rozteč svislých latí volí tak, aby se na ně mohly snadno připevnit vodorovně skládané fasádní šablony.
Jednoduchost a rychlost této aplikace je zaplacena tím, že jsou v místech kotvicích ploch, kde se křižují vodorovné a svislé latě, tepelné mosty. Vícevrstvá fólie Lu..po.Therm je zde totiž na doraz stlačena mezi latěmi tak, že její vnitřní vzduchové polštářky mezi vrstvami popraskají a vzduch unikne. Při rozumné hustotě laťování (jak je vidět z obrázku) je vliv těchto mostů pod jedno procento z celkového prostupu tepla stěnou.
Jak už bylo řečeno, fólie Lu..po.Therm B2+8 nahradí při tloušťce pouhé 3 cm až 20 cm silnou vrstvu teplené izolace z minerální vlny a podobných izolantů. Nejen v České republice, ale doslova po celé Evropě panovala vůči tomuto materiálu dlouhou dobu nedůvěra, která přetrvává dodnes a to i mezi mnohými odborníky v tepelné technice budov.
Ta spočívala v tom, že téměř nikdo nechtěl věřit, že by nějaký materiál mohl tepelně izolovat až 7× víc, než EPS nebo MW. Roli sehrála i skutečnost, že zkušební metody, které byly standardizovány pro měření běžných tepelných izolací, dávaly při měření fólií typu Lu..po.Therm horší výsledky, než deklarovali výrobci těchto fólií. Tedy že 3 cm silná fólie nahradí "jen" 10 cm standardní izolace. Přestože i tak fóliový materiál poskytoval zajímavé tepelnětechnické výhody, byl nesoulad mezi měřenou a deklarovanou hodnotou tepelné izolace fólií dobrým důvodem pro zpochybňování reflexní techniky jako celku.
Úsilí menších evropských výrobců hydroizolační a tepelně izolační fóliové techniky s reflexními vrstvami důrazně změnilo zhruba před dvěma lety celý pohled na věc. S pomocí mezinárodní neziskové asociace NORMAPME bylo postaveno několik dvojic totožných domů ve shodných podmínkách a shodným automatizovaným režimem užívání (bez přítomnosti osob), do jejichž obálkových konstrukcí byl jako tepelný izolant použita buď minerální vlna tloušťky 20 cm (jako referenční izolant) nebo fólie typu Lu..po.Therm B2+8 (jako testovací izolant). Výstavbu a testování domů nezávisle provádělo pět významných evropských institutů (viz strany www.normapme.com). Na všech dvojicích domů lišících se izolantem byla prokázána prakticky stejná spotřeba energie. Tzn. že 3 cm silná fólie Lu..po.Therm účinkovala stejně jako 20 cm silná izolace z minerální vlny!
NORMAPME je evropská kancelář řemeslníků, malých a středních firem pro evropskou technickou normalizaci. Díky jejímu usilí se příslušná pracovní skupina CEN (European Committee for Standardization) začala vážně zabývat reflexními fóliemi a EOTA (Evropská organizace pro technické schvalování), která vydává řídící pokyny pro evropské technické schválení ETAG (European Technical Approval Guideline) byla postavena před problém řešit vhodné zkušební postupy a další pokyny nezbytné pro tvorbu Evropského technického schválení (ETA) pro reflexní fólie. NORMAPME zkouškami in situ dokázala, že zkušební postupy určené pro meření a posuzování tepelných izolací jako EPS a MW poskytují v případě reflexních fólií horší výsledky o "faktor 2" (např. měří součinitel prostupu tepla U = 0,360 W·m−2K−1 místo skutečné hodnoty U = 0,181 W·m−2K−1).
Zcela nedávným úspěchem NORMAPME bylo, že jedinou zkušební metodou, kterou se stanoví a posuzují tepelně technické vlastnosti reflexních fólií, ustanovila EOTA pouze zkoušku in situ, tedy na hotové stavbě.
Dalším příspěvkem kanceláře NORMAPME je trvalé úsilí o to, aby proces technického schvalování a posuzování výrobků, bez něhož nemůže výrobce vydat prohlášení shody a uvést výrobek na trh, byl pro malé a střední společnosti jednodušší a levnější.
Z uvedeného je vidět, že ani v EU neměly a nemají materiály s reflexními vrstvami vyšlapanou cestu k úspěchu. V České republice je to podobné. I když strohého odmítání je už méně, chybí většinou aplikační pravidla a zkušenosti. I odborníci často vícevrstvé fólie s reflexními vrstvami neznají - ani jako technický princip, ani jako stavební výrobek. Jiní zase naznačují, že jde sice o funkční techniku, která je ale cenově úplně jinde, než „levné izolace z EPS nebo minerální vlny”. Ale to není pravda.
Související odkazy
[1] Wilfried Jung: Stavební fyzika fólie Lu..po.Therm B2+8 (formát PDF, v němčině).[2] NORMAPME, an European Office of Crafts, Trades and Small and Medium sized Enterprises for Standardisation.
[3] Hejhálek Jiří: Vícevrstvá tepelná izolace s reflexními fóliemi, Stavebnictví a interier 1/2009, str. 32.
