První certifikovaný aktivní dům na světě, Centennial Park, Canada
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Aktivní domy, CO2 neutrální. Jaké jiné?

Za hodinu dodá Slunce na Zemi tolik energie, kolik lidstvu stačí víc než na rok. Aktivní dům tuto čistou energii využívá. Stavebně je to nízkoenergetický dům, u něhož nechceme enormně malou energetickou spotřebu, ale schopnost krýt spotřebu z obnovitelných zdrojů. Spolu s elegantní architekturou, která ctí tradici a zvyky a zdůrazňuje pohodlí, plní aktivní dům představu o bydlení budoucnosti.

Pod dojmy informací z časopisů, reklam a odborných seminářů většina investorů zaměřuje pozornost pouze na tepelné ztráty obálky budovy a z nich hlavně na ztráty zdmi. Nutí je k tomu i současná kategorizace domů podle energetické náročnosti, na jejímž vrcholu stojí pasivní dům, který propouští obálkou jen naprosté minimum tepla.

Dům ale nejsou jen ztráty. Je to výslednice energetických ztrát i zisků, které vznikají při provozu, a z pohledu provozních nákladů i ochrany přírody je směrodatná jejich bilance. Proč tedy v mnohem větší míře nevyužívat sluneční energii případně další obnovitelné zdroje energie? To je dnes možné od neaktivních způsobů až po aktivní výrobu energie (ze slunce, větru, biomasy).

Aktivní dům vychází z vyváženého modelu energetických a uživatelských požadavků. Klade důraz také na zdravotní nezávadnost a kvalitu u vnitřního prostředí, případně i estetickou hodnotu stavby. Všechny tyto hodnoty přispívají k pohodlí a zdraví. Průzkumy Světové zdravotnické organizace ukázaly, že překvapující podíl, až 30 % nových i rekonstruovaných budov, trpí takzvaným „syndromem nemocných budov” – SBS (sick building syndrom). Ten je způsoben nedostatkem světla, slabým větráním, a také nevhodnými stavebními materiály, které uvolňují nebezpečné látky.

ATIKA (Bilbao, Španělsko)

Který dům je aktivní?

Jeho energetická spotřeba může být větší než u pasivního domu, ale je kryta z obnovitelných zdrojů, zejména ze slunce. Aktivní dům často vyrábí více energie, než sám spotřebuje. Aby byl ale aktivní, musí jí vyrobit aspoň tolik, že z vnějších zdrojů čerpá energii na úrovni pasivního domu. Proto také emise oxidu uhličitého CO2, které se odvozují od energetické spotřeby, jsou u aktivního domu nejméně na úrovni pasivního. Jinými slovy, stejná nebo menší je i jeho uhlíková stopa, resp. stopa jeho obyvatel, jak říkají environmentalisté.

Celková energetická náročnost budovy, tedy její uhlíková stopa, by měla být důležitějším hodnotícím faktorem, než pouze její energetické ztráty.

Dům „Home for Life“ (Aarhus, Dánsko)

Více pohodlí i svobody

Aktivní domy počítají s dostatkem čerstvého vzduchu a denního světla. Jejich filosofií není uzavřít byt tak, že ani za příjemného květnového dne nelze otevřít okno, dýchat svěží vzduch a těšit se z doteku přírody. S tím jde i svobodnější architektonické řešení, které trvá ne na předpisu ale na hlubší úvaze, je vlídné k přejímaní tradičních tvarů a neodmítá zavedené postupy a hmoty. Někteří lidé vnímají přednosti aktivního domu i z hlubších, niterných pohnutek: pasivní dům, který se snaží nejen o tepelnou, ale až termodynamickou izolovanost obytného prostoru od světa a tomu podřizuje vše ostatní, je pro ně málo srozumitelný. Už samo slovo pasivní budí pocit odevzdanosti a podřízenosti života.

Energetická náročnost „Home for life“

Projekt aktivních domů Model Home 2020

Jde o projekt z dílny dánské společnosti VELUX, který vychází z její strategie snížit množství emisí CO2 o 50 % do roku 2020. Navazuje na experimentální projekty CO2 neutrálních prefabrikovaných nástaveb Soltag a Atika, či školicího střediska Sonneborn, ve kterých byly principy řešení, výrobky a technologie využity a pak testovány. Projekt Model Home 2020 zahrnuje 6 environmentálně příznivých experimentálních rodinných domů na principu aktivního domu. Po určitou dobu budou přístupné veřejnosti a potom obydleny a zkoumány přímo při běžném chodu rodiny. Tyto vzorové domy vyrostou v roce 2009 v Dánsku a Rakousku, o rok později v Německu, Británii a Francii.

První z domů projektu Model Home 2020, nazvaný „Home for life”, je již dokončen a stojí v Aarhusu (Dánsko). Zahrnuje systém promyšlených opatření pro splnění základní myšlenky aktivního domu, domu s nulovou emisí CO2 a vysokou uživatelskou hodnotou.

V budovách trávíme 90 % svého času, a tak velmi záleží na kvalitě vzduchu, jaký v nich dýcháme, i na tom, zda budova působí na nás příznivě. Nedostatek světla může přispívat ke vzniku depresí, hlavně v zimním období. Průzkumy Světové zdravotnické organizace ukázaly, že překvapující podíl (až 30 %) nových i rekonstruovaných budov trpí takzvaným „syndromem nemocných budov“ – SBS (sick building syndrom). Na jeho vzniku se podílí nedostatek světla, slabá ventilace a také použité stavební materiály, které mohou uvolňovat nebezpečné látky (dráždivé, alergenní i toxické), jejichž účinky se nedostatečnou výměnou vzduchu ještě zesilují. Takže otvírejte okna a větrejte!

Návrh budovy po stránce optimálního návrhu prosvětlení a energetické náročnosti si můžete prověřit použitím programů VELUX Daylight visualizer a VELUX Energy and indoor climate visualizer, které jsou volně ke stažení na www.velux.cz.

--------------
1 Čerpáno z podkladů společnosti VELUX

Kam dál?

Změna vnitřního klimatu (Energetická efektivita versus vnitřní prostředí. Nový konflikt na obzoru?)
Zdraví, slunce a vzduch, to je aktivní dům
Skutečné domy, které vyrobí více energie než spotřebují (Zelený maják v Kodani a rodinný dům v Aarhusu)
Rosení oken - proč vzniká a jak mu předcházet
Vlhkost vzduchu v bytě a její stanovení (výpočtový program)
Vydýchaný vzduch v bytě a jak správně větrat (výpočtový program)

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Archiv VELUX