Fasáda poutního kostela Panny Marie Utěšitelky

Poutní kostel Panny Marie Utěšitelky se nachází v Dobré Vodě2) v Novohradských horách, na severovýchodním svahu Kraví hory. Barokní kostel je dominantou místa a viditelný je za jasného počasí až z Budějovicka či Třeboňska. Vystavěn byl v letech 1708–1715. Od té doby byl několikrát opravován a v současné době se dočkal nové fasády a dalších důležitých oprav s tím spojenými.

Dříve, než k samotné opravě mohlo dojít, bylo třeba posoudit výchozí stav kostela. Přímo na místě se dělaly průzkumy stávajících omítek, dveří, oken atd. V laboratořích se prováděly odborné analýzy materiálů, které byly použity na kostele. Nakonec vzešel návrh, jak rekonstrukci co nejlépe provést. O tom více v článku.

Výchozí situace

Fasáda poutního kostela Panny Marie Utěšitelky v Dobré Vodě zasluhuje řádnou opravu jako stavební památka. Mají se používat výrobky firmy Caparol, z tohoto důvodu byla tedy provedena prohlídka objektu.

Udržovací práce na plášti Kostela Dobrá Voda u Nových Hradů

  • Termín realizace prací: 05/2014 až 05/2015
  • Investor: Římskokatolická farnost Dobrá Voda
  • Zhotovitel: Auböck, s.r.o.

Zjištění

Fasáda objektu poutního kostela Panny Marie Utěšitelky v Dobré Vodě u Horní Stropnice se skládá z několika různých vrstev a druhů omítek, které po odborné stránce nebyly vždy úplně sladěny mezi sebou. Poslední oprava byla provedena v letech 1994–1995 víceméně neodborně. Velmi rozdílná skladba vrstev způsobuje přirozeně velmi rozdílnou nasákavost podkladového materiálu, což může u vodného nátěrového systému silikátových nebo vápenných barev při neodborné úpravě podkladu způsobit vznik skvrn. Dále podle zákonů stavební fyziky musí být materiály vrstev směrem ven stále měkčí co do pevnosti. Po celém povrchu fasády byla na původní vápennou omítku nanesena tenká vrstva s obsahem cementu (často používaná technologie tzv. přepěnování) s následným nátěrem barvou s výrazným podílem organik – tedy pro povrchovou úpravu památek nevhodnou.

U vzorků, odebraných na objektu, se v laboratoři potvrdilo, že u nátěrového systému, použitého při poslední opravě na podezdívce (šedá barva), se nejedná o čistou silikátovou barvu. Protože lze vycházet z toho, že podkladový materiál byl tenkrát už tak opravený, jak se jeví i dnes, nebyla tehdy použita difuzně otevřená silikátová barva, která měla být správně použita, aby se zabránilo oprýskávání (olupování). Aby se zabránilo problémům, přimíchávaly se už tenkrát disperzní podíly, takže dnešní nátěr odpovídá tzv. nátěru disperzně silikátovou barvou.

Zbývající plocha fasády (žlutý nátěr) vykazuje vysoký podíl disperzních částic, z čehož lze usuzovat, že se zde jedná vlastně o disperzní nátěr.

Dále bylo na místě při prohlídce zjištěno, že se na objektu nachází velké množství dutin, tzn. že omítka na mnoha místech na fasádě, ale i v oblasti podezdívky už není spojena s nosným podkladovým materiálem. Podle pravidel řádné techniky se taková místa musí otlouci a nahradit novou omítkou.

Oprýskaná místa na omítce
Olupující se místa u barvy
Vlhká oprýskaná místa z důvodu vystupující nebo pronikající vlhkosti

Návrh provedení sanace – fasádní plochy

Doporučujeme z celé fasádní plochy odstranit vrchní tvrdou vrstvu omítky. Lze to provést ofrézováním, otlučením nebo jiným mechanicky šetrným způsobem.

Dále je nutno vytvořit odolná napojení proti nárazovému dešti (utěsnění proti větru a možnost zachycování statických pohybů) např. mezi zdivem, okny, dveřmi i u napojení oplechování atd.

Případné stávající netěsnosti např. u oplechování je nutno opravit, u napojení oplechování se doporučuje na plechové krycí díly nanést vrstvu izolační omítky o výšce cca 10 cm.

Zvláště v oblasti podezdívky a na místech, na kterých se v podkladové vrstvě pod omítkou objevují problémy s vlhkostí a výskytem nebo vykvétáním solí, které způsobují oprýskávání svrchní vrstvy, se doporučuje použít sanační omítku.

Na sanaci míst poškozených vlhkostí doporučujeme provést následující opatření.

Detail na sanační zásah

Na sanaci omítky doporučujeme provést tato opatření:

  • Kde je to ještě nutné: Otlučení staré omítky až do výšky 80 cm nad viditelná poškození.
  • Vyškrábání drobivé malty ve spárách do hloubky cca 2 cm. Důkladné očistění zdiva. Vyrovnání nerovností ve zdivu nebo vyzdění větších prohloubených míst vápenocementovou maltou a cihlami, hodícími se ke stávajícímu zdivu.
  • Zvenčí na celoplošně nanesený postřik Capatect Vorspritz až do výšky cca 30 cm nad úroveň kamenné podezdívky nebo nad výstupky a oplechování říms u opěrných pilířů se nanese izolační omítka Capatect Sperrputz o tloušťce minimálně 2,5 cm.

Zbývající omítková plocha

  • Nanesení postřiku Capatect Vorspritz v tenké „nástřikové” (cca 50 až 60 % povrchu stěn).
  • Po dostatečném zatvrdnutí postřiku se nanese porézní jádrová omítka Capatect – Porengrundputz WTA o tloušťce minimálně 1 cm. Povrch se ještě ve vlhkém stavu vodorovně zdrsní hřebenem na omítky Capatect. Potřebná doba vysychání činí minimálně 1 den na 1 mm tloušťky nanesené vrstvy.
  • Nanesení sanační omítky Capatect Sanierputz Rapid na vyschlou a vodorovně zdrsněnou porézní jádrovou omítku Capatect Porengrundputz WTA o tloušťce minimálně 1,5 cm.
  • Nanesení jemné omítky Capatect Glättputz včetně uložení tkaniny na vyschlou sanační omítku Capatect Sanierputz Rapid a na zbývající omítkové plochy, aby se sjednotila struktura. Plochy, na které nebyla nanesena sanační omítka, je nutno před zahájením omítkářských prací natřít penetračním nátěrem Primalon Tiefgrund TB na zpevnění.

Upozornění

Je třeba dávat pozor na to, aby se při ukládání elektrických vedení v místech, kde se nanáší sanační omítkový systém Capatect Sanierputzsystem Rapid, nepoužívaly žádné vysprávkové hmoty s obsahem sádry, ale např. směs rychlovazného cementu (dále jen RVC) a křemenného písku (v poměru cca 1:2).

Sanační omítky dle WTA jsou minerální omítky a vyžadují dodatečné ošetření zvláště za suchého počasí, větru a slunečného záření. Omítky je nutno chránit proti příliš rychlému vysychání. Jestliže se z omítky předčasně odvádí voda, kterou byla omítka rozdělána, narušuje se proces vytvrzování a tím i zvyšování pevnosti (tzv. zprahnutí). Dochází k tvorbě trhlin a sprašování. V takových případech se plochy musí udržovat vlhké opatrným kropením vodou a případně se musí zastínit, aby nevysychaly příliš rychle. Aby se zabránilo tvorbě trhlin, nesmí se během vytvrzování sanačních omítek krátkodobě vytápět místnosti.

Z naší strany bychom chtěli ještě upozornit na to, že ani tento výše uvedený návrh sanace sanační omítkou Capatect Sanierputz Rapid nepředstavuje žádné trvalé řešení. Sanační omítka má na základě svého složení takovou vlastnost, že ve svých pórech zachycuje soli, které putují z podkladového materiálu na povrch. Tyto soli pronikají časem v závislosti na daném namáhání až k povrchu sanační omítky a mohou tak později opět způsobovat poškození nátěru. Aby bylo možné získat trvale na dlouhou dobu povrch bez výkvětu solí, je nezbytné zabránit přístupu vody do zdiva.

Aby bylo možné odstranit slinutá místa na nových omítkách, vzniklá po uhlazení plstěným hladítkem, nebo alespoň minimalizovat hydrofobizaci sanační omítky, je třeba fasádu v místech, kde je nanesena nová omítka (a cca 50 cm nad těmito místy do oblasti staré omítky), před nátěrem nafluátovat (naleptat) např. přípravkem Histolith Fluat.

Místa napadená řasami nebo plísněmi (na celé fasádní ploše) se napustí sytě neředěným přípravkem Capatox, mikrobiocidním roztokem (důležité upozornění: neomývejte!).

Na základě zjištěné situace u podkladových materiálů bychom Vám chtěli předložit dvě varianty úpravy fasádních ploch:

1. Organosilikátová barva

Po dostatečném vyschnutí se musí fasádní plochy natřít základním nátěrem (vytvořený nosný podklad) ze směsi draselného vodního skla a vody v poměru 1:1 (např. koncentrátem Silitol).

Fasádní barva Silitol Fassadenfarbe – tento materiál má podíl disperzních složek max. 3 %. Dále je v použitých aditivech obsaženo cca 1,4 % organických podílů, které se ovšem neskládají z disperzí, a tím také negativně neovlivňují stavebně fyzikální hodnoty jako např. propustnost vodních par. Celkem je tedy v materiálu obsaženo 4,4 % organických podílů, jak také uvádí MA 39 ve své kontrolní zprávě. Jako ředidlo se v žádném případě nemůže používat čistá voda, ale koncentrát Silitol, který se mísí s vodou v poměru 1:1.

2. Nanohybridní pojivová báze:

Po dostatečném vyschnutí, jak je popsáno výše, se vytvořený nosný podklad natře silikátovou barvu Sylitol NQG (zkratka znamená „nanoquartzgitter”, tedy nanohybrid na silikátové bázi). Případně ve variantě pro stříkání se použije Sylitol NQG Nespri.

Návrh sanace dřevěných dílů

Jako vždy u starších podkladových materiálů s různými stávajícími starými nátěry bude úprava podkladu nanejvýš důležitou součástí sanačních prací.

Mimo jiné je nutno dávat pozor na tyto body:

přilnavost starého nátěru na dřevě (špatně přilnavé nátěry je třeba odstranit beze zbytku, dobře držící staré nátěry se pečlivě obrousí), vlhkost dřeva (vlhkost by se neměla pohybovat pod hodnotou 15 %), poškozené dřevěné díly (tyto díly se musí odborně vyměnit).

Nátěr, který oprýskává na více místech, se musí odstranit z důvodu nanesení nového nátěrového systému, nejlépe se k tomu hodí odmoření.

Odmořovací přípravek (např. zelený odmořovací přípravek Primalon Grüner Abbeizer) se nanese sytě na plochy, uzavře se pokud možno vzduchotěsně plastovou fólií a nechá se několik hodin působit, pokud možno přes noc.

Poté se odstraní rozpuštěné vrstvy mechanicky např. oškrábáním. Bude-li to nutné, dveře se natřou odmořovacím přípravkem ještě podruhé a zopakují se pracovní postupy. Po provedení odmoření se plochy omyjí velkým množstvím vody.

Po vyschnutí se plochy obrousí do hladka (vyčnívající vlákna apod.). Jako nátěrový systém doporučujeme nanést na plochy 2× impregnační gel DANSKE Imprägniergel v požadovaném barevném odstínu.

Silně zvětralé okenní díly se musí obrousit až na nosné podkladové dřevo a natřít 2× impregnačním gelem DANSKE Imprägniergel. Podle daného stavu dveří a oken bude ovlivněna trvanlivost nátěru a je nutno počítat s kratšími sanačními intervaly.

Okenní mříže

Mříže se obrousí nebo zbaví koroze až na nosný podkladový materiál. V případě silného napadení korozí se doporučuje základní nátěr antikorozním přípravkem Capalac Rostschutzgrund. Na pomocný a finální nátěr doporučujeme lak o silné vrstvě Capalac Dickschichtlack v požadovaném barevném odstínu.

Okenní mříže jsou také silně napadeny korozí

Hydrofobizace kamenných ploch (podezdívka, zábradlí, dveřní portály atd.)

Plochy podezdívky je třeba očistit, podklad musí být čistý, suchý, odolný proti mrazu a zbavený ložisek cizích látek. V případě napadení řasami a plísněmi se plochy ošetří předem přípravkem Capatox, jak je popsáno výše. Takto vytvořený nosný podklad se natře a naimpregnuje několikrát ochranným přípravkem na fasády Disboxan 450 Fassadenschutz, vodou ředitelným koncentrátem na hydrofobizační impregnaci fasád z kamene, betonu atd., smíchaném v poměru 1 hmotnostní díl Disboxan 450 a 9 hmotnostních dílů vody, štětkou nebo postřikem až do nasycení podkladu. Je nutno ještě poznamenat, že u světlých podkladových materiálů může docházet k posílení barevných odstínů, proto doporučujeme před zahájením prací založit na méně viditelném místě zkušební plochu.

Závěr

Při zpracovávání našich výrobků je nutno dodržovat pokyny v příslušných platných technických informacích, tyto informace najdete pod heslem www.caparol.cz.

¹) Ing. Jan Loukotka, technický ředitel – prokurista společnosti Český Caparol s.r.o. a Caparol Slovakia s.r.o.
²) Dobrá Voda byla založena jako lázeňské a poutní místo. Léčivé účinky zdejších mírně radioaktivních pramenů byly známé od pradávna. Praví se, že na konci 17. století se pasáčkovi z Bedřichova zjevila nad jedním pramenem Panna Maria. Krátce na to zde došlo k několika zázračným uzdravením. Osada se rozrůstala a 30. června 1707 byla povýšena na město. Protože sem proudily davy lidí, nechal zde hrabě Vojtěch Languevela Buquoy postavit chrám Panny Marie Utěšitelky (1708–1715), faru a lázně. Do konce roku 1938 byla nejnavštěvovanějším poutním místem v českobudějovické diecézi, kam přicházeli poutníci nejen z Čech a Rakouska, ale i z Bavorska, Moravy a z Uher (zdroj Wikipedie).
Autor: Ing. Jan Loukotka
Foto: Archiv firmy