Fasádní omyly aneb Co všechno může pokazit první dojem domu?

Zatímco u člověka rozhoduje o prvním dojmu tvář a vystupování, u domu je to bezpochyby fasáda. Právě ta udává tón celému domu — buď nás na první pohled přivítá, nebo naopak odradí. Jak tedy zvolit fasádu, která bude působit příjemně, ladit s architekturou a zároveň odolá času?

V sousedním Německu, Rakousku nebo v severské Skandinávii se fasáda bere jako nedílná a důležitá součást architektury a často tam uvidíte přírodní materiály jako režné cihly, dřevo, vláknocementové panely nebo omítky v tlumených tónech, které ladí s krajinou. U nás se stále ještě občas objeví fasády ve výrazných barvách nebo neobvyklých kombinacích. To sice může působit zajímavě, ale v reálu to často ne zcela dobře funguje. To neznamená, že bychom v Česku neměli cit pro estetiku – spíš pořád hledáme rovnováhu mezi osobním vkusem, tradicí a tím, co je právě moderní. Pojďte se s námi podívat na to, jaké chyby se při navrhování nebo realizaci fasád dělají nejčastěji a co udělat jinak, aby dům dobře zapadl do okolí a působil přirozeně a hezky i po letech.

Fasáda postrádá řád

Jedna z nejčastějších chyb při stavbě domu je, že se fasáda řeší až na poslední chvíli – bez pořádného plánu. Často to bývá v případech, kdy u projektu chybí architekt. Fasáda se pak jen nějak „dodělá“, podle toho, co zrovna zbývá v rozpočtu, co se někomu líbilo na stránkách Pinterest nebo co měli ve slevě v hobbymarketu. Výsledkem je sice technicky funkční dům, ale když se na něj podíváte, něco mu prostě chybí – smysl, řád, harmonie. Jenže fasáda není jen tak nějaká omítka nebo obklad, který se nalepí na hotovou obálku domu. Je to vlastně obličej domu. Barva by měla odrážet, co se děje uvnitř, navazovat na rozvržení místností, ladit s okny, dveřmi, terénem i s tím, jak je dům posazený do okolí. Když tohle všechno není v rovnováze, výsledek působí chaoticky a těžkopádně, i když jinak stavba proběhla v pořádku. Fasádu je tedy potřeba promýšlet hned od začátku – ideálně už při návrhu dispozic. Už tehdy by mělo být jasno, kde budou okna, jak bude dům členěný, jaké budou proporce a jaký materiál nebo barva tomu nejlépe sedne. S tímto vším vám pomůže zkušený architekt.

Na fasádu bychom neměli nahlížet jako na něco, co se k hotovému domu jen „přilepí“ na závěr. Fasáda je přirozeným pokračováním vnitřního prostoru a měla by respektovat nejen dispozici a proporce, ale i celkový charakter stavby a jejího okolí. Foto: Robert and Monika, Shutterstock

Nevhodné materiálové řešení

To, jak dům vypadá navenek, hodně ovlivňuje materiál, který zvolíte na fasádu. Právě ten totiž určuje její celkový výraz a užitnou kvalitu. Dnes je výběr opravdu široký – můžete sáhnout po skle, kovu, dřevu, vláknocementových deskách nebo třeba keramice. A nebo zůstat u klasiky a zvolit venkovní omítku. Když se s ní dobře pracuje a barevně ladí s okolím, není na tom vůbec nic špatného. Každý materiál a řešení má své plusy i mínusy – jinak stárne, jinak vypadá z dálky a jinak zblízka, a každý se hodí do jiného prostředí. Omítka je sázka na jistotu. Existuje v různých variantách – minerální, akrylátová, silikátová nebo silikonová – a její výhodou je, že je cenově dostupná, snadno se nanáší a dá se s ní docela dobře kouzlit, pokud chcete dát domu osobitý vzhled.

Pokud stavíte v přírodě, vyhrává většinou dřevo. Dřevěný obklad působí přirozeně, dům díky němu zapadne do krajiny a získá teplejší, přívětivější výraz. Jen je dobré počítat s tím, že dřevo potřebuje pravidelnou údržbu, aby zůstalo dlouho pěkné. Mnoho domů dnes často volí i provětrávanou fasádu, která díky vzduchové mezeře pomáhá odvádět vlhkost, chrání konstrukci a zlepšuje tepelnou pohodu v domě [1]. Tyto fasády jsou sice složitější a finančně náročnější, ale odmění se vám dlouhou životností a minimální údržbou.

Pokud hledáte fasádní omítku, která vydrží roky bez větší údržby a odolá vodě, špíně i UV záření, vsaďte na silikonovou variantu. Foto: Kinek00, Shutterstock

Špatně zvolené barvy

Dalším z hlavních prvků, kterým fasáda působí na své okolí, je její barevnost. Barva by proto neměla být vybírána jen podle vzorníku, ale s ohledem na kontext – sousední stavby, krajinu, světelné podmínky i historickou hodnotu místa. Příliš syté nebo nevhodně zvolené odstíny mohou dům zcela vytrhnout z prostředí. Naopak příliš mdlé nebo chladné tóny často působí nevýrazně, zvlášť v kombinaci s jednoduchou hmotou bez členění. Mnoho chyb vzniká i snahou o originalitu – vícebarevné fasády, kontrasty bez funkce, módní trendy, které rychle stárnou.

Jak tedy barvu vybírat? Základem je vnímat dům v kontextu – tedy v prostředí, kde stojí. Jiná bude vhodná barevnost na solitérní stavbě u lesa, jiná ve městě se souvislou uliční čárou. Univerzálním řešením bývají tlumené přírodní odstíny – písková, světle šedá, okrová, zemité tóny, které dobře fungují s většinou stavebních materiálů a ladí s krajinou i městem. A pozor i na tmavé fasády. Přestože vypadají elegantně a moderně, mají své nevýhody. Tmavé barvy totiž pohlcují víc slunečního záření, takže se fasáda snadněji přehřívá – na rozdíl od světlých odstínů, které sluneční záření a s ním i teplo odrážejí. Dalším problémem tmavších fasád je nižší barevná stálost [2]. Snadno se tak může stát, že zatímco na stinné straně domu bude barva dlouho vypadat jako nová, ta na osluněných stranách časem vybledne a ztratí svůj původní lesk.

Fasáda není chráněná

Dojem z fasády může pokazit i něco tak nenápadného, jako jsou plísně nebo řasy. Tyto problémy se objevují se hlavně tam, kde je vlhko, stín nebo kde dům není dobře odvětraný. Ze začátku jde „jen“ o vzhled, ale časem může vlhkost narušit i samotnou konstrukci domu. Nejčastěji to bývá tam, kde se při výstavbě podcenily detaily – třeba špatně vyřešený sokl, chybějící odvodnění, malý přesah střechy nebo použití nevhodných materiálů bez ochrany. Proto nestačí jen vybrat hezkou barvu nebo materiál. Důležitá je i správná povrchová úprava, která dům ochrání před vlhkostí, špínou i růstem mikroorganismů. U omítek hodně záleží na typu – minerální omítky jsou prodyšné a dobře zvládají vlhkost, ale potřebují pečlivou aplikaci. Silikonové a silikátové omítky jsou odolnější proti vodě, špíně i plísním. Pravidelnou péči a ochranné nátěry potřebuje i dřevo. Pokud už je omítka viditelně poškozená nebo se na ní objevily trhliny a skvrny, je načase zvážit její opravu nebo kompletní obnovu. Chcete-li fasádu opravdu dobře očistit, je potřeba nejdřív zjistit, jde-li jen o běžné nečistoty ze vzduchu, nebo o řasy a plísně – podle toho se pak volí správný postup, většinou s tlakovou vodou a speciálním čisticím prostředkem [3].

Závěrem

Fasáda je to první, co na domě vidíme, a často i to, co si zapamatujeme. Proto se vyplatí věnovat jí stejnou péči jako samotnému návrhu domu. Při výběru barvy, materiálů a celkového řešení si vždy představte dům nejen hned po dokončení, ale i za pár let. Právě to často rozhodne, jestli vás fasáda bude těšit dlouhodobě – nebo vás brzy omrzí.

[1] KOBZA, Zdeněk: Jednovrstvé cihlové zdivo a instalace provětrávaných fasád bez tepelné izolace. Stavebnictví3000.cz
[2] SAIDL, Kateřina: Fasádní barva: poradíme, jakou zvolit.Stavebnictví3000.cz [3] Fasádu ohrožují řasy, prach i plísně. Jak se o ni správně starat? Stavebnictví3000.cz