Hromosvody

Letní bouřky jsou v Čechách vítaným osvěžením i důvodem k obavám. Budovy a další objekty před bleskovým výbojem chrání hromosvody. Původní plán jejich tvůrce – Prokopa Diviše – bylo bouřkám předcházet. To hromosvody neumí, přesto jsou nezbytnou výbavou všude tam, kde blesk může ohrozit majetek či zdraví.

Ochranu před výbojem blesku nepotřebují jen výškové budovy.

Funkce hromosvodu spočívá ve vytvoření umělé vodivé cesty a následném svedení blesku do země. Za světového vynálezce hromosvodu je považován Benjamin Franklin, ačkoliv Prokop Diviš ve stejné době ten náš, český, instaloval také v Příměticích u Znojma.

Co se děje při bouřce

Mezi zemí a mrakem dochází během bouřky k rozdílu elektrických potenciálů. Jakmile rozdíl těchto potenciálů překročí elektrickou pevnost vzduchové vrstvy, dojde k výboji blesku. Ten nejčastěji zasáhne vyvýšené místo. Zde přichází na řadu hromosvod. Díky instalaci nad objekt a použití elektricky vodivého materiálu zvyšuje pravděpodobnost, že blesk zasáhne právě jej.

Hromosvod: Materiál a konstrukce

Z čeho se vyrábí hromosvod? Nejčastějším hromosvodovým materiálem je měď, zinkovaná ocel a slitiny hliníku.

Konstrukci hromosvodu tvoří jímač, svod a uzemnění. Zachycení blesku má na starosti jímač, tvořený nejčastěji z jímací tyče a jímacího vedení, jež v podobě drátu tradičně vede po střeše objektu a rovněž tvoří ochranné pásmo. Jímač s uzemněním je spojen elektrickým vodičem a ve formě svodu pojí jímač s uzemněním, jež je tradičně provedeno zemnícími tyčemi.

Typologie hromosvodů se dělí podle normy ČSN 62 305 platné od roku 2006, která rozlišuje hromosvody podle různých zón ochrany.

Hromosvod: Předmět diskuzí

Stavební zákon 183/2006 Sb. obsahuje vyhlášku 268/2009 Sb., která definuje technické požadavky stavby. Formulace hromosvodu jako povinné výbavy však není jednoznačná a výklad bývá diskutabilní pro stavitele i stavební úřady. Většina novostaveb ale má již v kolaudaci hromosvod povinný.

Většina novostaveb má již hromosvod v kolaudaci povinný.

Hromosvod: Dbejte na funkčnost a revize

Odborníci se shodují, že poškozený nebo nesprávně nainstalovaný hromosvod napáchá větší škody než jeho nepřítomnost. Revizi hromosvodů sjednávejte po dvou letech u LPZ I a II a po čtyřech letech u LPZ III a IV.

Má smysl přepěťová ochrana?

Škoda ostatně může nastat, i když se vám blesk vyhne. Vnitřní elektroinstalaci vašeho objektu stále ohrožuje přepěťový impuls. Stavbu i spotřebiče ochráníte přepěťovou ochranou.

Autor: Jarmila Žídková
Foto: archiv společnosti K & V ELEKTRO a.s.