alexandre zveiger, Shutterstock

Jaké zvolit zasklení oken?

V minulém díle seriálu o oknech jsme si představili hlavní materiálové varianty vhodné pro okenní rámy. Při investici do nových oken je však potřeba brát ohled i na další parametry, mezi něž patří i kvalita použitého skla a jeho tepelně-izolační vlastnosti. Uživatelé se pak nejčastěji pídí po tom, zdali je lepší zvolit izolační dvojsklo, či trojsklo.

Trojsklo výhodou, ale ne nezbytně

Mnozí odpoví bez váhání: „trojsklo“ a že nemůžete nic pokazit. Není to však úplně pravda. Nejde o sázku na jistotu, jeho náležitost platí ve většině případů, ale ne ve všech. Kupříkladu při výstavbě objektu v „pasivním“ standardu je umístění trojskla dané normou a tedy povinností. Trojsklo přináší pozitivní znaky i do oken „obyčejných“ staveb. Nízký součinitel prostupu tepla oknem slibuje výbornou tepelnou izolaci, potažmo nižší náklady na vynaložené energie v domácnosti. Termoizolační efekt také ve většině případů zamezuje nežádoucímu jevu, totiž rosení oken na vnitřní, interiérové straně. Zároveň s tím však vzniká problém rosení okna na venkovní straně, a to hlavně na zasklení, někdy i rámu (zejména je-li v tmavém provedení).

Nevýhodou trojskla je, že jeho významně vyšší hmotnost více namáhá křídlo, rám i kování okna. To může vést k častějšímu seřizování okenního rámu a křídla. Trojsklo může někdy snížit prostup slunečního záření do interiéru, což zejména na jaře a na podzim může (ne však vždy a nutně) snižovat vnitřní tepelnou pohodu a vyvolat vyšší spotřebu tepla. Důsledkem může být častější spínání topného systému nebo požadavek na vyšší pokojovou teplotu. Dobrý „solární“ trojskla však propouštějí denní světlo a sluneční záření stejně jako okna s izolačním dvojsklem. Vše závisí na správném výběru zasklení. K tomu by se mělo pro každý dům přistupovat ndividuálně.

Dvojsklo dodává do interiéru více světla, naproti tomu trojsklo slibuje vyšší tepelnou izolaci. Autor: Bondarenco Vladimir, Shutterstock

Dvojsklo přináší světelné i tepelné zisky

Dvojsklo naproti tomu disponuje všeobecně vyšším solárním faktorem (g), je tak skrz něj do interiéru dodáváno více slunečního záření a denního světla. Okno s dvojsklem zároveň nezatěžuje rám takovou vahou jako trojsklo, a je ho tedy možno využít i spolu s elegantnějšími subtilními okenními profily. Dvě skla v kombinaci s tenčím rámem přitom slibují i nižší cenu.

Rosení oken

Toto téma je na samostatný článek. K rosení povrchu oken dochází hlavně v zimním a přechodném období, zejména pak v noci a ráno. Zatímco „slabší“ okna s dvojsklem se většinou rosí na interiérové straně okna, silnější okna s trojskly se rosí hlavně zvenku. Rosení zvenku je známkou vyšší tepelněizolační kvality okna. Důvod rosení je, že je teplota na povrchu okna je nižší, než teplota rosného bodu přilehlého vzduchu.

Příklad 1: Je-li venku zima, může se stát, že teplota vnitřního povrchu okna a zejména jeho zasklení klesne pod teplotu rosného bodu vnitřního vzduchu. V tom případě se tento povrch orosí.

Příklad 2: Stejné pravidlo platí i pro rosení venkovní strany okna. To také nastane až při poklesu teploty venkovního povrchu okna pod úroveň venkovního rosného bodu. Avšak zde vzniká problém: kde se bere tak nízká teplota? Jak může vůbec být venkovní povrch okna studenější, než teplota vzduchu nejen uvnitř, ale i venku? Podle oficiální stavební fyziky by se totiž okno nemělo zvenku vůbec rosit.

Okna s dvojsklem se většinou rosí na interiérové straně okna, okna s trojskly hlavně zvenku. Rosení oken zvenku je známkou jejich vyšší tepelněizolační kvality. Důvod rosení je, že povrchová teplota okna je nižší, než teplota rosného bodu přilehlého vzduchu. Autor: P. Qvist, Shutterstock

Chladné sálání oblohy

S nástupem oken s trojskly se ale s rosením oken z venkovní strany roztrhl pytel. Vysvětlení spočívá v chladném sálání oblohy: Kdyby se trojsklo řídilo oficiální stavební "fyzikou", měl by jeho venkovní povrch teplotu venkovního vzduchu, po ránu dejme tomu 10 °C, a okno by se nemohlo rosit. Tato "fyzika" ale nebere na vědomí, že trojsklo sálá vůči obloze tepelné záření cca s intenzitou přes 360 W/m2 (Stefanův-Boltzmannův zákon), zatímco okolí okna, v němž dominuje chladná obloha, k němu vrací mnohem méně, dejme tomu jen 271 W/m2 (to odpovídá průměrné sálavé teplotě okolí -10 °C). Okno, přesněji jeho venkovní povrch zasklení se přibližně na tuto teplotu ohřeje také, což často stačí na to, aby se okno z venkovní strany orosilo.

Důkladné posouzení je na místě

Hlavní otázka tedy zní: „Je tepelně-izolační faktor trojskla přínosnější než nevýhody?“. Odpověď se liší dům od domu a závisí na mnoha faktorech. Např. na umístění stavby, na orientaci oken, na velikosti domu, na počtu bydlících, na okolí domu (rozdíl tkví například i v tom, zdali vedle stojí vzrostlý strom nebo jen leží rušná silnice)… Sortiment zasklení je široký, na trhu nalezneme skla tepelněizolační, protihluková, protisluneční, bezpečnostní tvrzená či vrstvená, ornamentální, antireflexní, matovaná, či dokonce skla s variabilní světelnou propustností. Objevují se také produkty okenních výplní se zabudovanými fotovoltaickými články.

Na energetickou bilanci okna má obrovský vliv sluneční záření a chladné sálání oblohy, ať už jasné nebo zatažené. Autor: John a Davis, Shutterstock

Žaluzie, letní i zimní sluha

V případě, že se někdo obává nadměrných tepelných zisků, ať už v případě dvojskla, ale i trojskla, je vhodné okno doplnit o exteriérovou stínicí techniku, která dané obavy rozptýlí. Volte nejlépe takovou žaluzii či roletu, která při zatažení vytvoří ucelenou plochu. Spuštěný stínicí prvek tak dokonale zatemní interiér a co především, účinně reguluje průchod tepelné energie do interiéru v horkých letních dnech. V zimě, zejména v noci, pak zatažená žaluzie nebo roleta plní roli doplňkové izolační vrstvy a snižuje náklady na vytápění.

Teplý distanční rámeček

Okno je však nutné posuzovat komplexně s ohledem na všechny jeho komponenty. Například kvalita materiálu, z něhož je vyroben rám okna, a také montáž okna hrají často větší roli, než množství skel v zasklení okna. Konečný tepelný prostup závisí i na velikosti okna a typu použitého meziskelního rámečku (distančního). Ten se nachází uvnitř izolačního zasklení po jeho obvodu a spojuje jednotlivé tabule skla do jednoho celku. Mimo jiné brání úniku inertního plynu z prostoru mezi skly a průniku vodních par dovnitř. Dnes by proto mělo být již samozřejmostí použití tzv. teplého meziskelního rámečku, který je vyroben z plastu, potažen kovovou fólií a vyplněn hmotou pohlcující případnou vlhkost. K minimalizaci tvorby kondenzátu na okraji zasklení pak přispívá i hluboké uložení skla.

Exteriérová stínicí technika reguluje na rozdíl od té vnitřní průchod tepelné energie do interiéru mnohem efektivněji. Autor: John Gomez, Shutterstock

Středové těsnění

Jde o řešení, kdy kromě dorazových těsnění z vnitřní i venkovní strany okenního křídla, je aplikována ještě třetí těsnicí rovina v podobě středového těsnění. Vzduch, vlhkost a také zvuk v teplé a chladné části spáry mezi křídlem a rámem zavřeného okna se nemůže mísit, což má za následek mnohem větší tepelněizolační schopnost okna, jeho zvukovou izolaci a podstatné snížení hrozby kondenzace vlhkosti.

Matoucí akustika

Investoři často požadují vysokou zvukovou izolaci okna. Ta však s počtem skel souvisí jen málo. Šíření zvuku oknem je fyzikálně velmi komplikované, zvukové vibrace přenáší nejen vzduch, ale i materiály okna. Vliv mají i jeho rozměry. Vše musí být vhodně protizvukově sladěno. Hodnota Rw (relativní útlum zvuku) závisí na velkém množství okolností. V případě, že řešíte problém s nadměrným hlukem pronikajícím do interiéru, obraťte se na odborníky. Zvukově izolačních vlastností je dosaženo jedině rozdílnou tloušťkou jednotlivých skleněných tabulí a rozšířenou dutinou mezi skly, případně nahrazením jedné z tabulí lepeným sklem. Zvukově izolační skla slouží též jako bezpečnostní zasklení. K akustické izolaci pak přispívá i konkrétní systém těsnění.

Neváhejte kombinovat

Při výběru skla jsou zvažována tato kritéria: úspora energie, tepelná pohoda v interiéru, bezpečnostní parametry okna, optimalizace solárních zisků, hluková izolace. Stručně shrnuto, trojskla jsou masivnější, méně světlopropustná. Dvojskla naopak dovolují maximalizovat světelné zisky, avšak jsou slabší v tepelné izolaci. Okna navíc nerealizují jen ztráty tepla prostupem, ale i zisky tím, že propouštějí energii slunečního záření. A to v takové míře, že bývají i v zimě energeticky aktivní (to platí i pro okna s dvojskly). Někdy proto dochází ke kombinacím. V některých místnostech je umístěno okno s dvojsklem, v jiných zase okna s trojsklem. V podmínkách našich zemí mohou mít i dvojskla kladnou tepelnou bilanci.

Související články

Autor: Bc. Helena Široká, RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Shutterstock