Kam vítr, tam plášť aneb PES za kohouta

Dějí se teď věci, že i letitá a staletími prověřená přísloví a označení doznávají změn. V našem případě má rozhodující slovo vítr, který kam fouká, tam se vlní plášť, a to i v přeneseném slova smyslu. V druhé souvislosti se dle směru větru otáčí korouhvička s hlavou kohouta na vrcholu. To by však nebyla Ostrava, aby neměla něco extra – místo kohouta se tam otáčí hlava psa!

Je tomu tak na přístavbě již notně zchátralé budovy bývalého luxusního obchodního domu Ostravica-Textilia. Toto, řekněme umělecké klempířské dílo sochařů – učitelů Gabriely Maňákové a Petra Szyrokého – reaguje s jistou hyperbolou, čili nadsázkou, na náš protiepidemiologický systém PES. Věrohodná plechová hlava psa šipkou ukazuje, dle směru větru, na čísla od jedné do pěti.

Tato "legrácka" je středem zájmu kolemjdoucích, kteří s porozuměním kvitují nápad a výtvor obou umělců.

Stojící rozum člověka, jehož rozhodnutí nedávají v současnosti často smysl, je zde v protikladu k rozumu zvířete. I jeho pohyblivá hlava, zdá se, je v tomto případě, za přispění pouhého větru, chytřejší. Snad tedy vítr odvane i z lidských tváří chmury a nasměruje nás do lepších časů. Abychom do blízké budoucnosti neodcházeli ošleháni jen vlastními větry ...

Autor: Zdeněk Svoboda
Foto: Zdeněk Svoboda