Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Každý třetí člověk s velmi vážným úrazem pracuje ve stavebnictví

Stavebnictví drží v Česku prvenství v počtu pracovních úrazů, které si vyžádaly delší než pětidenní hospitalizaci. Loni se na stavbách velmi vážně zranilo 403 lidí, což je více než třetina z celkového počtu 1126 úrazů, které se staly lidem zaměstnaným v průmyslových firmách. Vyplývá to z údajů Státního úřadu inspekce práce. Riziková je především práce ve výškách, výkopech či obsluha zdvihacích zařízení. Jednu z předních příček drží stavebnictví i v délce pobytu pracovníků na neschopence. Zatímco průměrná délka pracovní neschopnosti je v Česku 42 dní, pracovníci ve stavebnictví marodí 52 dní.

Častá pochybení u malých a středních firem

Loni provedl Státní úřad inspekce práce 3192 kontrol ve stavebnictví. Častá pochybení zjistili inspektoři u malých a středních podniků, které se zabývají stavebními konstrukcemi. Nejčastějšími prohřešky byla chybějící ochrana proti pádu, nestejně vysoká zábradlí na schodištích nebo chybějící ochrana proti pádu věcí. „Další rizika plynou z lehkovážného přístupu k používání a stavu osobních ochranných prostředků, jako jsou přilby, bezpečnostní postroje, karabiny, lana a tlumiče pádu a zachycovače pádu. Důležité je také plánování pracovních činností, které vede k eliminaci zbytečně častých výstupů do výšek a sestupů, během kterých hrozí zvýšené riziko uklouznutí či pádu,“ vysvětluje Lubomír Winkler, analytik pracovních rizik ve stavebnictví.

Rizikoví agenturní pracovníci

Nejrizikovější je na stavbách práce ve výškách, následovaná zemními pracemi. „Při těch se stává nejvíce pracovních úrazů v tomto odvětví, a to včetně smrtelných. Při výškových pracích se loni zranilo 236 lidí, při práci na úrovni země 167. Obecně lze říct, že každý druhý smrtelný úraz se stane při výškových pracích,“ pokračuje analytik Lubomír Winkler. Podle odborníků za to může mimo jiné fakt, že na stavbách chybí proškolení pracovníci hovořící v rodném jazyce, protože firmy stále častěji na kvalifikované pozice najímají agenturní zaměstnance, často i ze zahraničí. „Kvůli vysoké poptávce po pracovnících a současně jejich nedostatku jsou často na práci na stavbách najímáni lidé s výrazně horší kvalifikací, než by bylo potřeba. To je například při obsluze a provozu zdvihacích zařízení či vázání břemen obzvlášť nebezpečné,“ pokračuje Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce.

Riziková je především práce ve výškách, výkopech či obsluha zdvihacích zařízení

Subdodavatelské firmy neznají zásady bezpečnosti

Běžnou praxí ve stavebnictví je řetězení subdodavatelů. Koncové firmy ale často nevědí, kdo za bezpečnost na stavbě zodpovídá a neúčastní se ani kontrolních dní, protože nejsou na začátku stavby seznámeni s bezpečnostními pokyny. „Dodržování bezpečnosti na stavbě má na starosti koordinátor BOZP, který má ze zákona povinnost pracovat se všemi zhotoviteli, předávat jim informace o zjištěných rizicích a zjišťovat nedostatky a porušování bezpečnostních předpisů. To se ale v praxi neděje,“ upozorňuje školitel Petr Kaňka a dodává: „Prohřešky dělají i samotní koordinátoři, protože kontroly provádějí formálně, nebo jejich zjištění nejsou brána odpovědnými vedoucími v potaz, protože se upřednostňuje nejrychlejší způsob provedení oproti odpovědnému způsobu, kdy nebývají zaměstnanci vystaveni nepřijatelným rizikům. Bezpečnost je náročná na čas i prostředky, což k nelibosti užírá ze zisku zhotovitelům.

Související články

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: archiv agentury Botticceli

1) redakčně upraveno