KZPS ČR: Zaměstnavatelé odmítají zlehčování státních maturit

Reakce zaměstnavatelských a podnikatelských svazů na nedávné vyjádření premiéra k ČR na sociálních sítích k maturitám.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR jasně a hlasitě prohlašuje, že není pravdou, že by pro zaměstnavatele byla maturitní zkouška, nedůležitá, zbytná či bezvýznamná. Nelze proto akceptovat sdělení, že „tradiční maturitní zkoušky nejsou nutné, a že je zaměstnavatelé nevyžadují“. A stejně tak musíme odmítnou narychlo připravené úvahy o zavedení takzvané úřednické maturitní zkoušky.

„Je potřeba striktně rozlišovat jednotlivé zaměstnavatele a firmy dle jejich oboru činnosti, kdy určitě podle potřeb na konkrétní pracovní pozici dochází k preferenci praktických dovednosti, délce praxe nebo reference z předchozích zaměstnání, ale základem ve většině případů zůstane pohled na úroveň teoretického vzdělání. Nelze tedy určitě konstatovat, že maturitní zkouška se stala pro zaměstnavatele něčím zbytečným,“ uvádí prezident KZPS ČR, Jan Wiesner.

V českých školách roste obliba systému řízeného větrání

Měření a průzkumy znovu prokázaly, že tuzemské školy se potýkají s nízkou kvalitou vzduchu. Problematická je zejména vysoká koncentrace oxidu uhličitého, na což upozorňují i…

Maturitní zkouška je již desítky let standardní součástí vzdělávacího systému a maturitní vysvědčení je pro zaměstnavatele uznávaný a respektovaný doklad o dosaženém vzdělání. Maturitní zkouška má svá přesná pravidla, a proto je maturitní vysvědčení v současné podobě jistotou pro firmy, že absolventi umí to, co studovali. Vyjádření premiéra v tom smyslu, že zaměstnavatelé standardní maturitní zkoušku nechtějí, nás překvapil. Neexistuje totiž žádný relevantní průzkum, který by to potvrzoval. Pokud by mělo dojít k jakýmkoliv úpravám obsahu nebo formy maturitní zkoušky, musela by jim předcházet podrobná debata všech zainteresovaných.

Maturitní vysvědčení garantuje úroveň dosaženého vzdělání na konci střední školy. Jde sice pouze o jednu zkoušku, ale ověřuje úroveň dosažených kompetencí. Především u odborných škol, kde je obsažena také praktická zkouška ji nelze nahradit „certifikátem“ o absolvování čtyřletého studia na střední škole. Protože tím navržené administrativní udělení zkoušky ve skutečnosti je. Zdaleka nejde jen o vstupenku k přijímacímu řízení na vysokou školu, ale opravňuje v mnoha případech k výkonu regulovaných povolání a profesí. A v tom je zcela zásadní problém. Administrativním uznáním nedokážeme zajistit garanci dostatečných kompetencí pro výkon těchto činností. Oprávnění k jejich výkonu je uděleno právě na základě maturitního vysvědčení. Pokud mají ředitelé středních škol připojit svůj podpis pod maturitní vysvědčení, a tím se stát garantem zodpovědným za výstup ze vzdělávání, musí být opravdu dokladem o dosažení znalostí a schopností určité činnosti vykonávat. Jen doložením docházky po čtyři roky do školy to prokázat nelze.

Cihelný fasádní systém zkrášluje knihovnu v severočeském trojmezí a uchovává ducha místa

Na místě staré „pekárny“ v příhraničním Hrádku nad Nisou vyrostla architektonicky jedinečná městská knihovna. Její fasáda je z velké části obložena cihlami získanými při demolici…

Proto navrhujeme, a pouze pro toto výjimečné období, koncept maturitních zkoušek s určitými úlevami, které zohlední současnou složitou situaci. Učitelé středních škol dělají maximum pro to, aby jejich studenti maturitní zkoušky i za této situace zvládli. Stejně tak většina studentů svoji přípravu k maturitní zkoušce nepodceňuje a aktivně se připravují. Některé školy poskytují podporu studentům i formou individuálních konzultací, takže studenti nejsou odkázáni jen na online připojení a jeho kvalitu. U studentů zdravotních a sociálních oborů, kteří pomáhají se zvládnutím situace podporujeme myšlenky dalších úlev u maturitní zkoušky, protože se díky pracovnímu nasazení nemohou dostatečně ke zkoušce připravit. Ale to je pouze malá část letošních maturantů. Ostatní se naopak díky omezení možnosti pohybu mohou více soustředit na přípravu ke zkouškám.

„Jakékoliv zásahy do systému vzdělávání by měly být vždy předmětem širších odborných diskuzí, a to i v době pandemie, kdy je na všechno výrazně méně času. Není a nesmí být možné zavádět, byť jednorázové změny, které mohou a budou mít dopady na desetitisíce lidí jen na základě toho, že požadavek vznese někdo emailem nebo na sociálních sítích,“ dodává Jiří Horecký, viceprezident KZPS ČR a prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR.