Rozhovor s ředitelem VOŠ a SPŠ Volyně RNDr. Jiřím Homolkou

Mezinárodní konference Dřevostavby má letos za sebou úspěšný 26. ročník. Jejím pořadatelem jsou Střední průmyslová škola (SPŠ) a Vyšší odborná škola (VOŠ) se sídlem v jihočeském městě Volyni. V jejich čele stojí nepřetržitě ředitel RNDr. Jiří Homolka, který je též vedoucím pořadatelského kolektivu zmíněné konference.

Jaká byla specifika 26. ročníku konference Dřevostavby - noví přednášející, nová témata, nové firmy …?

Jedním z hlavních specifik letošního ročníku již tradiční konference Dřevostavby byl pozdější termín velikonočních svátků, který pro mnoho firem znamenal značnou komplikaci, neboť stavební práce byly již v plném běhu a firmy si nemohly dovolit poslat na konferenci větší počet účastníků. Na druhé straně zvučná jména přednášejících a jejich zvýšený podíl ze zahraničí dosahující téměř čtyřicet procent se staly zárukou účasti atakující rekordní ročníky. Každoročně se snažíme obměnit sestavu přednášejících novými tvářemi a dát prostor zemím, které v současné době představují hlavní lídry v oblasti stavění ze dřeva v rámci Evropské unie, což jsou Finsko a Rakousko. I proto se dopoledního programu prvního dne osobně zúčastnil velvyslanec Finska pro Českou a Slovenskou republiku pan Pasi Olavi Tuominen.

Oživením posledních ročníků se stalo souběžné pořadatelství workshopů ve školní aule vybudované ve spolupráci s Technische Hochschule Deggendorf a doprovodné výstavy před školní knihovnou na téma „Severská udržitelná města z pohledu finské architektury“. Jedním z nových témat letošního ročníku byla „Vlhkost a voda v dřevostavbách“, což byl i název workshopu pod hlavičkou Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Praze, který se konal první den v podvečerních hodinách. Ve středu dopoledne s podobnou problematikou navázal workshop „Stavebně - fyzikální souvislosti dřevostaveb“, pořádaný ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, pod vedením prof. Ing. Jana Tywoniaka, CSc. Z hlediska účasti je pro nás potěšujícím zjištěním, že cestu do Volyně si nachází stále větší okruh firem, neboť zaznamenáváme každoroční nárůst a obměnu dosahující úrovně téměř deseti procent. Uvedený počet svědčí o zřetelné dynamice celého odvětví a významné podpoře ze strany Ministerstva zemědělství a zejména Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

Co bylo stěžejní v přípravě na druhé čtvrtstoletí konference, jaký je výhled do nejbližší budoucnosti?

Rozjezd dalšího čtvrtstoletí, který jsem avizoval již při uzavírání loňského jubilejního ročníku, byl provázen obavami o tematické vyčerpání a zda dokážeme účastníkům nabídnout očekávanou kvalitu přednášek. Navíc v situaci, kdy podobných akcí, jako je naše, významně přibývá. Naštěstí i v pořádání konferencí významnou roli hraje tradice. Stejně jako je tomu v případě naší školy VOŠ a SPŠ Volyně, jejíž založení sahá až do předminulého století, přesně do roku 1864 a vyvážený poměr mezi zástupci komerční sféry a přednášejícími z akademického prostředí. Podaří-li se tuto sestavu doplnit řadou zahraničních lektorů společně s významnými osobnostmi z diplomatického a politického prostředí, je velká naděje na úspěšný ročník. Do budoucna chystáme zvýšení podílu přednášejících ze severských zemí a stále nás neopustila myšlenka získat některého přednášejícího z Asie. Možná k tomu přispěje i Český dům na EXPO 2025 v japonské Ósace, který je skvělou prezentací využití dřeva ve stavebnictví a určitě i českého průmyslu.

Komu z kapacit v oboru byste rádi dali na příštích konferencích prostor?

Rádi bychom dali prostor osobnostem, které přinášejí inovativní pohledy a mají reálný dopad na praxi v oboru dřevěného stavění. Z českého prostředí bychom opět rádi využili přední odborníky na danou problematiku z akademické sféry, jejichž vyjmenování by přesáhlo možnosti našeho rozhovoru. Určitě nemohu opomenout prof. Ing. Jana Tywoniaka, CSc. a doc. Ing. Petra Kuklíka, CSc. ze Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, prof. Ing. Miloslava Novotného, CSc. ze Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, prof. Ing. Antonína Lokaje, Ph.D. ze Stavební fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě a prof. Ing. Róberta Marušáka, PhD., z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Z oblasti aplikovaného výzkumu se určitě jedná o bývalého a současného ředitele Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR prof. Ing. Miloše Drdáckého, DrSc., dr. h. c. a prof. Ing. Stanislava Pospíšila, Ph.D.

Mezinárodní konference Dřevostavby 2025 má za sebou 26. ročník. Přednášeli odborníci z devíti států

Mezinárodní konference Dřevostavby 2025, za pořadatelství Vyšší odborné a Střední průmyslové školy v jihočeské Volyni, má za sebou úspěšný vstup do druhého čtvrtstoletí. Celkem 35…

Možná bychom měli zmínit i další akademiky především ze Slovenské republiky, kteří s námi sdíleli až do roku 1992 společný stát. Zvláště z naší spřátelené Technické univerzity ve Zvolenu se kromě jejího vedení jde o prof. Ing. Jozefa Štefka, PhD. a doc. Ing. Miroslavu Mamoňovou, PhD., dále doc. Ing. Jána Kanócze, CSc. z Fakulty umění Technické univerzity v Košicích a prof. Ing. Jaroslava Sandanuse, PhD. ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Ze zahraničí bychom po několika letech opět rádi uvítali prof. Dipl. Ing. Thomase Rohnera z Fakulty aplikovaných věd z Univerzity v Bernu nebo univerzitního profesora Dipl Ing. Hermanna Kaufmanna z Technické univerzity v Mnichově. Zmínka o společném státě částečně platí i pro Dipl. Ing. Arch. Heinze Plöderla z Technické univerzity v Linzi a prof. Dipl. Ing. Gerharda Schickhofera z Technické univerzity ve Štýrském Hradci. Velkou oporou jsou pro nás i reprezentanti země tisíce jezer v čele s prof. Unto Siikanenem, Architektem SAFA, nyní ve středoamerickém Hondurasu, arch. Mikko Viljakainenem a prof. Pekkou Heikkinenem, Architektem SAFA z Aalto univerzity. Pochopitelně nemůžeme nevzpomenout Kanadu, která je dřevostavbám zaslíbená a několikrát ji zastupoval náš absolvent Ing. Dalibor Houdek PhD. Dále Ing. arch. Lubor Trubka, Ing. arch. Robert Malczyk a letos poprvé i André Lema. Všichni uvedení přinášejí inspirativní přístupy a příklady dobré praxe, které by mohly obohatit naši konferenci a zejména její účastníky.

Počty dřevostaveb u nás stále nedosahují výstavby v jiných státech. V čem ještě může konference pomoci ke změně?

Naše konference určitě sehrává důstojnou roli ve změně vnímání dřevostaveb u odborné i laické veřejnosti. Především tím, že propojuje různé aktéry, například představitele akademické sféry, architekty, zástupce realizačních firem, projektanty, investory, developery, výrobce i zástupce státní správy a tím vytváří prostor pro sdílení zkušeností, osvědčených řešení a novinek nejen z domácí odborné sféry, ale i ze zahraničí. Důležité je také bourání mýtů a obav, které se s dřevostavbami stále pojí a právě odborné přednášky, praktické ukázky či diskuze na konferenci mohou přispět k větší důvěře v tento typ výstavby. I proto je důležitá přítomnost nejvyšších představitelů Hasičského záchranného sboru České republiky. V neposlední řadě může konference posílit zájem mladé generace odborníků o práci se dřevem jako moderním a udržitelným materiálem a přilákat do našich školních lavic nové studenty.

K vašim školám, střední průmyslové a vyšší odborné, jaké novinky v technickém vybavení a samotné výuce studentů chystáte pro příští školní rok?

Pro příští školní rok připravujeme několik významných inovací. V oblasti technického vybavení plánujeme doplnění našeho strojového parku pro práci se dřevem a zavedení nového softwaru pro konstrukční modelování a projektování. Ve výuce se zaměříme na posílení praktických dovedností – připravujeme nové projektové výuky ve spolupráci s firmami z praxe a větší důraz na udržitelné technologie. Chceme, aby naši absolventi byli maximálně připraveni na požadavky trhu a současné trendy ve stavebnictví a dřevovýrobě. Konference má nejenom dlouhodobé přínosy v podobě přístupu k nejnovějším poznatkům v oboru, zajištění studentských odborných praxí nebo odpovídajícího zaměstnání. Krásným příkladem z letošního ročníku je odborná stáž jednoho z našich studentů v Kanadě, kterou si s přednášejícím domluvil při tlumočení neformální prohlídky školy.

Jsou ve výhledu novinky a to i návaznosti VOŠ na studium na Dřevařské fakultě TU Zvolen?

V současné době na vyšší odborné škole realizujeme již druhým rokem ve spolupráci s Dřevařskou fakultou Technické univerzity ve Zvolenu tříletý vzdělávací program „Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce“, který je velmi úzce provázaný na bakalářské programy „Dřevěné stavby“ a „Tvorba a konstrukce nábytku“. Nyní nás čekají společná jednání k řešení ukončování studia pilotního ročníku, jehož studenti budou v červnu příštího roku skládat absolutorium i bakalářské zkoušky. Uvedeným krokem naplňujeme první stupeň profesně orientovaného vysokoškolského vzdělávání s přímým dopadem na trh práce. Podobná situace je v německy mluvících zemích, kde podobné studium funguje již mnoho let. I proto letos proběhla první nesmělá jednání se zástupci Institutu pro materiály a technologii dřeva z Univerzity v Bernu s možnostmi na navázání spolupráce směrem k druhému stupni vysokoškolského vzdělávání. Věřím, že náš společný projekt přivítají zejména firmy, které se zúčastnily naší konference.

Konference Dřevostavby 2025 píše vstup do druhého čtvrtstoletí

V roce 1997 začala tradice předvelikonoční mezinárodní konference Dřevostavby. Postupem čtvrtstoletí se vyprofilovala na přítomnost téměř 800 účastníků z více než deseti zemí…

Tato spolupráce je dále posilována prostřednictvím mezinárodních projektů v rámci programu ERASMUS+ pod názvem „Digitální podpora výukových metod v situacích komplikujících praktickou výuku CNC technologií v oblasti zpracování dřeva“, kde koordinátorem je Mendelova univerzita v Brně a partnery jsou Technická univerzita ve Zvolenu, Univerzita v Poznani a naše vyšší odborná škola. Díky těmto iniciativám se studenti mohou těšit na modernizaci výuky, která reflektuje aktuální trendy v dřevozpracujícím průmyslu a nabízí širší možnosti profesního uplatnění.

Zatím nesplněná přání ve směru k ještě lepšímu fungování SPŠ a VOŠ?

Naším přáním je dále zlepšovat materiální zázemí školy. Také bychom uvítali, kdyby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky kladlo větší důraz na to, aby síť škol včetně vysokých korespondovala s požadavky trhu práce. Dnes existuje celá řada oborů, jejichž uplatnění je problematické od samého začátku. Například kroky směřující k “lyceizaci” středního odborného školství devastují český průmysl i české stavebnictví a do budoucna zcela určitě zajistí snížení životní úrovně všech občanů naší země. Nehledě na frustraci absolventů těchto škol z „převzdělanosti“ a z jejich neodpovídajícího a obtížného uplatnění na trhu práce. Doporučuji všem přečíst si článek profesora Thomase Sowella ze Stanford University California, který velmi exaktně popisuje uplatnění absolventů technického vzdělávání, jež se nedá popsat prázdnými frázemi ani nahradit vyvedenou barevnou prezentací na rozdíl od „bezoborového“ vzdělávání.

Téma: Dřevostavby

Rádi bychom posílili mezinárodní spolupráci, aby naši studenti měli ještě více možností absolvovat zahraniční stáže a výměnné pobyty. Jsem velmi rád, že v současné době vyjíždí téměř dvacet procent studentů obou typů školy a určitě je žádoucí tento počet zvýšit. V oblasti výuky je naším cílem přivést přímo do výuky zejména na vyšší odborné škole více odborníků z praxe a podpořit tím propojení teorie s reálnými zkušenostmi. V neposlední řadě bych si přál, aby povědomí o oborech práce se dřevem mělo ve společnosti větší prestiž, protože kvalitní řemeslo a technické vzdělání mají budoucnost i přes nezpochybnitelné úspěchy a dopady využití umělé inteligence.

Jaké poznatky – postřehy, názory nebyly vyřčeny a rád je sdělíte?

Jsem přesvědčen, že již bylo vyřčeno téměř vše, ale určitě bych chtěl poděkovat celému týmu naší školy za skvěle odvedenou a profesionální práci. Bezprostředně po skončení konference jsem nabyl přesvědčení, že proběhnuvší 26. ročník byl dobrým začátkem druhého čtvrtstoletí konferencí ve Volyni a zcela jistě se můžeme těšit na 27. pokračování.