Mezinárodní architektonická soutěžZero Challenge

Navrhněte dvoupatrový, nepodsklepený rodinný dům s nulovou spotřebou, který bude energeticky efektivní, postavený z ekologického a úsporného materiálu Ytong a esteticky dokonalý. Takové bylo zadání společnosti Xella, předního výrobce kvalitních stavebních materiálů, pro architekty z regionu střední Evropy.

Soutěže „Zero Challenge” se zúčastnilo 85 architektů z pěti zemí. Z třinácti českých architektonických kanceláří postoupily do závěrečného kola tři: DOBRÝ DŮM, s.r.o. – Ing. arch. Dalibor Borák, Ing. Vítězslav Nový z kanceláře Létající inženýři a kancelář Stempel a Tesař.

Od roku 2020 bude v Evropě možné stavět jen energeticky úsporné domy. Optimálně to budou ekologické stavby, které využívají přírodní materiály a mají minimální náklady na vytápění, šetří nejen životní prostředí, ale i peněženku obyvatel.

Tento trend podpořila společnost Xella, výrobce materiálů pro zdravé nízkoenergetické stavby uspořádáním soutěže Zero Challenge. Vyzvala architekty, aby vytvořili téměř nulový dům, a tak posílila zájem architektů i veřejnosti o ekologické stavby. Klienti, kteří přicházejí do architektonických studií, se stále častěji zajímají i o možnosti nízkoenergetického bydlení.

Soutěž Zero Challenge

Soutěž pro architekty z regionu střední Evropy je uspořádaná společností Xella, předním výrobcem stavebních materiálů pro zdravé bydlení.

Hlavním motivem soutěže je vývoj perspektivního rodinného domu, který perfektně splňuje estetická, ekonomická a energetická kritéria. V projektu „Zero Challenge“ musí být zohledněny všechny aspekty energetické efektivity, které předpokládají směrnice EU pro novostavby od roku 2021. V roce 2012 se soutěže zúčastnilo 85 architektonických kanceláří z pěti zemí, z toho 13 českých.

Zdravé i ekologické

Když s námi klienti mluví o zdravém bydlení, mají na mysli především bydlení v přírodě,” vysvětluje Víťa Nový z kanceláře Létající inženýři, která byla vybrána do závěrečného kola Zero Challenge. „Ekologické bydlení pak většinou spojují s pasivními domy. Oba dva tyto termíny ale chápeme šířeji. Zdravé bydlení neznamená jen přírodu, ale i zdravé stavební materiály, zdravé sousedské vztahy, finanční zátěž na provoz domu a v neposlední řadě i vazbu mezi místem, kde pracuji a bydlím.

Architekt Dalibor Borák z architektonické kanceláře DOBRÝ DŮM, s.r.o., který je jedním ze zakládajících členů Centra pasivního domu, podotýká, že zájem o pasivní domy za poslední dva roky výrazně vzrostl. V současné době každý druhý klient přichází s požadavkem na nízkoenergetickou stavbu. Důvody zmiňují dva: ekologie a komfort bydlení.

Dům, který jsme navrhli pro soutěž Zero Challenge, byl pro nás příležitostí vyjádřit se k tématu ekologie,” dodává architekt Nový. „Ekologie neznamená jen třídění odpadů, ale celkově zdravé vztahy a vazby. Je ekologické postavit pasivní dům na paloučku a jezdit každý den do práce autem? Je třeba přitopit, nebo stačí obléknout svetr?

Projekt kanceláře Létající inženýři

Zdravý materiál je základ

Každý klient chce bydlet zdravě,” připomíná architekt Nový. „Zákazníci stále více věnují pozornost kromě designu i materiálům. Nikdo samozřejmě nechce stavět z materiálů, které jsou samy o sobě nezdravé. Ale i z ekologických materiálů lze vytvořit hermeticky uzavřený interiér, který je kontrolovaný a ovládaný moderními technologiemi.

Zdravé vnitřní prostředí je podle architekta Nového základním předpokladem pro zdraví obyvatel domu. Jako příklad uvádí dům u Mladé Boleslavi, který je postavený z nepálených cihel a díky přirozenému vlhkostnímu režimu se jeden z jeho obyvatelů vyléčil z astmatu.

Materiál také působí na psychiku člověka. Dalibor Borák k tomu dodává: „Mám raději zděné stavby. Jsou masivní, solidní a díky tomu se obyvatelé domu cítí v bezpečí a ukotvení. Pohádku o třech prasátkách máme v podvědomí a dáváme proto přednost budovám, které nás ochrání.” Kromě materiálu se jeho klienti ptají i na vytápění a možnost větrání. Pasivní dům totiž stále znamená pro mnoho lidí dům, ve kterém nejdou otevírat okna. „To je samozřejmě jen mýtus. V našich klimatických podmínkách se to týká čtyř měsíců v roce a větrání během zimy nevadí. Zajímavé je, že obyvatelé pasivních domů po dvou až třech letech přestanou větrat vůbec a začnou se spoléhat na rekuperaci s filtry. Díky jí je vzduch v interiéru očištěný od prachu, pylů a dalších alergenů.

Dům s nízkými provozními náklady je prospěšný životnímu prostředí díky menší spotřebě energie a téměř nulovým nákladům na vytápění. Klienti, kteří plánují stavbu domu, se dříve ptali především na cenu samotné stavby. Nyní se začínají zajímat i o provozní náklady a možnou úsporu. „To je jedna z výhod Ytongu,” vysvětluje Nový. „Díky milionům pórů je skvělým izolantem a není třeba jej zateplovat.” „Není překvapením, že pasivní domy si stavějí nejen rodiny s malými dětmi, kterým jde o zdravé bydlení, ale i starší manželé, kteří si připravují dům na důchod, jehož provoz je nebude nic stát,” upozorňuje architekt Borák.

Projekt kanceláře DOBRÝ DŮM, s.r.o.

Myslete na budoucnost

Oba architekti se často setkávají s klienty, kteří považují pasivní domy za neadekvátně drahé ve srovnání se standardními, přestože pasivní domy samy o sobě jsou o třídu výše, co se týče kvality materiálu a zpracování detailů. Při návrhu domu je důležitá počáteční investice, ale i náklady na jeho údržbu. I zde platí, že laciné je dvakrát placené. S menší vstupní investicí je možné zajistit nižší komfort. Při variantě, kdy je počáteční investice větší, je pak život v domě výrazně příjemnější a nevyžaduje téměř žádnou údržbu. „Po dvaceti letech se tyto náklady sejdou, zůstává jen pak menší či větší míra komfortu,” upozorňuje architekt Borák. Proto je podle něj důležité se při samotném plánování dobře informovat o výhodách jednotlivých řešeních a jejich provozních nákladech. Často se podle něj stává, že pasivní dům sice navrhne, ale stavební firma jeho návrh pozmění a jednu složku z něj vyškrtne. „Pasivní dům je organismus, který musí fungovat provázaně, stejně jako lidské tělo. Pozměníte jednu část a celek už nefunguje.

Trend směřuje k plusu

Přestože aktuálním trendem jsou nízkoenergetické a pasivní domy, do budoucna očekáváme technologie, které budou energii produkovat. „Aktivní domy budoucnosti budou využívat solární energii, větrníky, ohřívat teplou vodu pomocí kolektorů a fotovoltaiky, přebytek ukládat na horší časy nebo prodávat do sítě. Trend bude směřovat k plusovým domů,” zmiňuje i architekt Borák.

U těchto nových technologií ale vždy půjde o rozvahu mezi počáteční investicí, výnosem a třeba i energetickou politikou státu. „Je jednoznačné, že lidé budou stále více uvažovat o tom, jak bydlení ovlivňuje jejich zdraví. Do něj jsou ochotni investovat. A co se týče budoucnosti ekologického a pasivního bydlení? Lidé budou vždy chtít stavět domy, které se jim vyplatí v dlouhodobém měřítku,” shrnuje architekt Nový. „Už dnes se vám investice do pasivního domu vrátí do osmi až deseti let. A pasivní dům je výborným základem pro dům plusový, který pak i dokáže nabít elektrický automobil nebo energii prodat. Dalším výrazným trendem je také lokální, malá fotovoltaika a úsilí o stále menší dopad výstavby na životní prostředí,” dodává architekt Borák.

Autor: Dita Eckhardtová
Foto: Archiv firmy