Model domu demonstruje výhody zeleně proti přehřívání a povodním

České Budějovice 26. srpna (ČTK) - Česká zemědělská univerzita (ČZU) na agrosalonu Země živitelka poprvé představila model domu, na němž ukázala, jak zeleň na objektu nebo kolem něho pomáhá vyrovnat se s množstvím vody například z přívalového deště. Druhým efektem je nepřehřívání objektu a vytváření efektu městského tepelného ostrova, řekl ČTK Marek Petreje. Pracuje na Fakultě životního prostředí ČZU v týmu, který se zabývá výzkumem a zaváděním do praxe takzvané modrozelené infrastruktury.

Několik desítek centimetrů velký model vznikl při evropském projektu TransformAr. "Projekt představuje, jak můžou přírodě blízká opatření pomoci městům, obcím, ale i lidem, například co si třeba staví rodinný dům, adaptovat se na klimatickou změnu,“ řekl Petreje.

Model domu je rozdělený na dvě poloviny, levá strana představuje běžný typ stavby se zpevněnými plochami bez zeleně, například beton, asfalt a nepropustnou hladkou střechu. Na pravé straně je zelená střecha, parkovací místo tvoří travnatá vsakovací dlažba, zatravněný pozemek se stromy.

Zelené trendy ve stavebnictví

Ekologie a ochrana životního prostředí hýbou v posledních několika letech světem. Tomuto trendu se nevyhnulo ani stavebnictví. Skloňovány jsou pojmy jako zelené stavebnictví,…

"V první fázi probíhá 20 vteřin simulace deště ze čtyř trysek. Z těch zpevněných ploch dochází k rychlému intenzivnímu odtoku do kanalizační sítě. Na pravé straně je velká část srážky zachycená. Ve druhé části se spustí simulace Slunce pomocí zářiče, který je umístěn nad tou budovou a dochází k ohřevu přibližně 40 vteřin,“ řekl Petreje.

Obě situace měří senzory a na displejích pro každou poloviny objektu divák sleduje vyhodnocení prostřednictvím grafů, křivek a údajů. Například plochy se zelení se ohřívají mnohem pomaleji, druhá polovina domu bez zeleně absorbuje větší množství tepelné energie, což má za následek přehřívání budovy samotné a okolí. "Vzniká známý efekt městského tepelného ostrova, který v urbanizovaných oblastech může způsobovat například problémy lidí v noci usnout, protože městský prostor nedokáže vychladnout,“ řekl Petreje.

Tepelný rozdíl mezi oběma polovinami objektu je deset a více stupňů. "Když si představíme, že celý den svítí slunce na nějaký dům a jeho okolí, tak běžné povrchy černých střech, například tvořených asfaltovými pásy a podobně, se můžou rozpálit na 70 až 80 stupňů,“ dodal Petreje.

Čtyřletý evropský projekt TransformAr zahrnoval několik demonstračních lokalit různého typu. Většina z nich čelila výzvám vyplývajícím z klimatické změny. Přírodě blízká opatření typu modrozelená infrastruktura byla realizována ve finském městě Lappeenranta, v zemědělské oblasti Devon ve Velké Británii, na Sardinii nebo v Galicii.

Ministerstvo životního prostředí letos poskytuje evropské dotace mimo jiné na propojené systémy modrozelené infrastruktury nebo zelené střechy. Žádat mohou obce a kraje, podnikatelé nebo zemědělci od 16. července. Dotace ve výši 930 milion korun jsou určené mimo jiné na rozvoj veřejné zeleně, hospodaření s dešťovou vodou, na vsakování či retenci dešťové vody, na zelené střechy, na zakládání a obnovu parků a alejí.

Téma: ekologie