Zelené trendy ve stavebnictví

Ekologie a ochrana životního prostředí hýbou v posledních několika letech světem. Tomuto trendu se nevyhnulo ani stavebnictví. Skloňovány jsou pojmy jako zelené stavebnictví, ekologicky šetrné materiály či alternativní zdroje energií. Toto všechno spadá po název „Green Building“ nebo chcete-li „přírodní stavebnictví“.

Vše pro přírodu

Green Building se snaží o minimalizaci dopadu na životní prostředí při návrhu, výstavbě, plném užívání, ale i demolici domu. Jedním z hlavních přístupů v ekostavitelství je posuzování tzv. životního cyklu. Jedná se o metodu, která zkoumá životní cyklus produktu (konkrétního stavebního materiálu) z hlediska jeho působení na životní prostředí. Nemusíme však být odborníky, abychom logicky odvodili, že polystyren bude přírodu zatěžovat podstatně více než třeba dřevo nebo kámen.

Ekologická stopa napoví

Při výběru k přírodě přívětivého stavebního materiálu napoví tzv. ekologická stopa. Tu lze určit pomocí výše zmíněné metody životního cyklu. Pokud porovnáme kupříkladu hlínu a pěnový polystyren, výsledky jsou ohromující. Podle webu envimat.cz disponuje pěnový polystyren hodnotami 4,2 kg CO₂ ekv./kg, zatímco hlína pouze 0,00293 kg CO₂ ekv./kg.

Světlo, zeleň a přirozený koloběh přírody v rezidenci Aquas Perma Solar Firma

Dům v australském Sydney se ve své lokalitě vyjímá zejména díky svému vysoce důmyslnému dispozičnímu řešení, které přivádí do objektu maximální možné množství denního světla a…

Ekologicky šetrné materiály jsou skvělé i pro zateplení domu. V mnohém předčí klasické varianty. Skvělou volbou je konopí, ovčí vlna, sláma či lněná izolace. Do módy přichází i džínsovina, která je oblíbená především v USA. Dopad emise CO₂ při výrobě a vliv materiálu na životní prostředí lze měřit též u střešní krytiny domu. Z nezávislého hodnocení uveřejněném na webu terran.cz vyplývá, že z pohledu náročnosti výroby střešní krytiny vychází nejlépe betonová taška. Dobře dopadlo také rákosí nebo dřevěné šindele.

Nízkoenergetické versus pasivní domy

Typickým zástupcem ekostavitelství jsou nízkoenergetické domy, které jsou v poslední době velkým hitem. Jde o vysoce komfortní a účelný typ bydlení. Nízkoenergetický dům oproti tomu „klasickému“ dokáže v rámci vytápění ušetřit až 80 % nákladů. Tyto domy disponují spotřebou energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m^² za rok, přičemž čerpají z řady obnovitelných zdrojů. Mezi konstrukce s tzv. udržitelnými parametry se řadí i dřevostavby, které jsou součástí snahy velké části společnosti o návrat k maximálnímu využití přírodních materiálů. Dalším populárním typem jsou tzv. domy pasivní. Pro ty platí ještě přísnější kritéria než pro stavby nízkoenergetické. Normy stanovují, že jejich spotřeba energie nesmí přesáhnout 15 kWh/m^² za rok. Srdcem domu je řízené větrání se zpětným ziskem tepla. Název „pasivní“ vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v domě. Využít lze jak slunečního záření, tak i tepla, které vyzařují spotřebiče či sami lidé. Výstavba a rekonstrukce budov v pasivním standardu však není zdaleka omezena pouze na rodinné domy. V úvahu přichází i veřejné budovy jako školy nebo nemocnice. A zatím poslední fází nízkoenergetického stavitelství jsou tzv. domy nulové, jinak nazývané jako „domy s téměř nulovou spotřebou energie“.

Solární energie: ano nebo ne?

Své zastoupení má v přírodním stavitelství také solární energie. Ta může posloužit k ohřevu vody, vytápění nebo výrobě elektřiny. Právě sluneční energie se v současnosti jeví jako jedna z nejperspektivnějších alternativ fosilních paliv. Fotovoltaika ale nemá jen své zastánce, v posledních několika letech se na ni svrhla poměrně velká vlna kritiky. Příkladem může být výrok švýcarského inženýra Ferrucia Ferroniho: "Solární elektrárny vyvolávají vysoké emise skleníkových plynů (fluorid dusitý a fluorid sírový).“ Ferroni se odkazuje na emise vzniklé při výrobě, konkrétně při zpracování křemíku. Dalším problémem je, že naprostá většina solárních panelů dnes je z Číny, kde 80 % elektřiny pochází z uhelných elektráren.

Jiné negativní „vedlejší účinky“ mají i elektrárny větrné, které se stávají smrtelnými pastmi pro ptactvo, či vodní, jež narušují místní ekosystémy. Na místě je proto zamyšlení nad tím, kterou variantu zvolíme. Nenechme se za každou cenu strhnout propagandou jedné či druhé strany.

Okouzlující vertikální zahrady

Součástí Green Buildingu jsou také ohromující zelené střechy a fasády. Vertikální zahrady které jsou variantou živých fasád, představují speciální techniku kultivace rostlin umístěných na kolmé stěně budovy, a to bez potřeby substrátu. Zeleň na budovách je nejen estetickým zážitkem, ale navíc zásadně ovlivňuje její fyzikální vlastnosti. Zelené fasády fungují jako přirozená klimatizace a napomáhají biodiverzitě.

Stanský mlýn, zelená stavba s duchem minulosti

Majitelé penzionu Stanský mlýn na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů jsou zastánci zelených řešení. Stavba jich proto obsahuje několik. Malou vodní elektrárnou s Francisovou…

Ekologická zařízení

Ekologicky přívětivé mohou být i vysoce účinné systémy a zařízení. Na trhu jsou dnes kupříkladu k dostání klimatizace s invertory. Ty zařídí nejenom čistý vzduch, ale ušetří i vaše finance. Případně zvažte, zdali není ekonomičtější a efektivnější kupříkladu plošné stěnové či stropní vytápění, které dovede jak topit v zimě, tak chladit v létě. Do „klasického“ domu si lze pořídit také tepelné čerpadlo, jež získává energii ze vzduchu, eventuálně ze země či vody. I přes počáteční vyšší investici přináší výraznou finanční úsporu. Tepelnými čerpadly každopádně výběr nekončí. Klasické neúsporné plynové kotle jsou nahrazovány kondenzačními, které pracují s vodní parou. A vzdávat se nemusíte dokonce ani tuhých paliv, i ta mohou být ekologická. Stačí zvolit pelety nebo jiná přírodní paliva a kotel s co nejefektivnější technologií spalování.

Související články

• Ekologické paradoxy nejen ve stavebnictví
• Permakulturní bydení: život v souladu s přírodou i selským rozumem
• Zelených střech by mělo být víc

Téma: Domy s téměř nulovou spotřebou energie