Změny normy pro obytné budovy respektují také obytná podkroví

Podkrovní prostory jsou u dnešních novostaveb ve většině případů využity k bydlení a mnohé půdy starších objektů jsou rekonstruovány na obytné či administrativní prostory. Na využití podkrovních prostor k bydlení zareagovaly i technické normy.

Také poslední znění revize ČSN 73 4301 - Obytné budovy obsahuje údaje a požadavky týkající se právě navrhování podkrovních prostor.

Instalace oken pod požadovanou výškou parapetu

Odstavec 5.1.3.2: „Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 500 mm (měřeno od úrovně podlahy nadzemního podlaží k upravenému terénu), musí být nejméně 850 mm vysoké nebo musí být doplněny zábradlím či jiným řešením nahrazujícím funkci zábradlí nejméně do této výšky. Výška parapetu se měří od povrchu podlahy k horní hraně vnitřního obkladu parapetu.“

Citovaná úprava počítá s osazením oken pod požadovanou výškou parapetu – funkci zábradlí může nahradit například rám okna (madlo zábradlí) a okno umístěné v úrovni parapetu vybavené bezpečnostním zasklením (výplň zábradlí). Příklad použití pro sestavu střešních oken, která umožňuje komfortní prosvětlení i výhled. (viz obr. 1)

Pro výpočet podlahové plochy není nutno budovat vysokou nadezdívku

Odstavec 5.2.2.11 „Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku 2 300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Střešní okna by měla být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umístěna nejvíce 1 100 mm nad podlahou, zejména v případech vyšší nadezdívky.“ (viz obr. 2) Taková místnost, pokud je určena pro spaní jedné osoby, má mít objem nejméně 20 m3, pro spaní dvou osob má mít objem nejméně 30 m3 (pro více osob úměrně zvětšit objem).“

Odstavec 5.5.5: „Obytné místnosti musí mít vyhovující přímé denní osvětlení a vizuální spojení s vnějším prostorem osvětlovacími otvory.

Díky této nově doplněné formulaci pro měření podlahové plochy není nutné budovat v podkroví vysokou parapetní zeď či svislou příčku jen proto, aby byl dodržen požadavek výšky místnosti 2 300 mm nad polovinou její podlahové plochy. V případě osvětlení střešními okny a při výšce svislé zdi např. 1 300 mm bývají střešní okna osazena spodní hranou až 1 500 - 1 600 mm nad podlahou, což je nežádoucí jak z hlediska dosažení dobrého výhledu, tak ovládání oken. Běžná fasádní okna v obytných místnostech jsou obvykle osazena ve výšce do 1 metru nad podlahou a podobně by měla být osazena okna i v podkroví. Toho lze obvykle vhodnou stavební úpravou dosáhnout i tam, kde je z jakýchkoliv důvodů nutno zbudovat nadezdívku vyšší – například osazením oken do niky nebo výklenku (obr. 2).


Obr. 2

Kromě výše uvedených změn obsahuje revidovaná norma ČSN 73 4301 upřesnění a rozšíření definic, přepracovaných článků o oslunění a kapitoly o TZB, úpravy normových hodnot a zrušení kapitoly o výpočtu ploch a obestavěného prostoru.

Ing. Jana Mašatová
produktová manažerka VELUX Česká republika, s.r.o.

Autor: Jana Mašatová
Foto: Archiv firmy