Nové zrcadlo pro Holešovice

Na tváři pražských Holešovic přibyla v nedávné době nová zajímavá stavební realizace, vzácně slučující použití nejmodernějších technologií s architektonickou citlivostí vůči okolní zástavbě. V ulici U Průhonu byla uskutečněna rozsáhlá rekonstrukce a přestavba areálu bývalé chemické výrobny, který má dále sloužit jako provozně administrativní sídlo společnosti Inekon Group a.s., jež byla také investorem celé stavby.

Architektonický návrh Ing. arch. Miroslava Göpferta respektoval v maximální míře sousední, dobře zachované, objekty, připomínající vývoj Holešovic v období po roce 1896. Současně je zde však uplatňován novodobý výraz, odpovídající nové funkci areálu s aplikací soudobých stavebních konstrukcí. Pro novou uliční část byla zvolena varianta velké prosklené plochy – strukturální fasáda s přiznanou spárou, tvořící nenásilný přechod mezi přilehlými historickými objekty. Opticky se příznivě uplatňují reflexní vlastnosti použitých skel v obloukově vyklenutém tvaru fasády, navazujícím na historické obloukové arkýře rekonstruované části vstupního objektu.

Vstupní objekt tvoří uliční průčelí celého areálu. Vznikl rekonstrukcí původního obytného objektu bývalého výrobního prostoru a dostavbou proluky v místě bývalého nákladního vjezdu do areálu. Stavebně architektonické řešení čtvrtého podlaží objektu respektovalo zájmy památkové ochrany a proto byl rekonstruován za zachování původního architektonického tvarosloví (členění fasády, okenní otvory, tvar arkýřů, šambrány, atikový přechod do střešního pláště).

Podnož vstupního objektu je řešena s viditelnými kruhovými sloupy se zřetelnou diferenciací funkce průjezdu do celého areálu a hlavního vstupního halového prostoru, řešeného z celoskleněných obvodových stěn. Jižní – nádvorní - fasáda je řešena architektonicky rovněž v souladu s historickým vývojem původního objektu. Úměrně specifickým podmínkám dvorního prostoru byla u nové části zvolena opět velká prosklená plocha, ale s výraznějším členěním s rámovou konstrukcí.

Přibližně rok a půl trvající stavební práce úspěšně provedla stavební společnost STEP, pod osobním vedením jednoho z jednatelů Ing. Jiřího Čápa.

Realizaci nejvýraznějších architektonických prvků - strukturální hliníkové fasády severního průčelí, rámové jižní fasády a prosklených hliníkových obloukových stěn vstupního parteru budovy provedla akciová společnost PROAL. Na technické podrobnosti této zajímavé stavební zakázky jsme se zeptali pracovníků PROALu, technika Jiřího Příplaty a obchodního managera Ing. Jaroslava Vaňátka.

„Na strukturální fasádě je zajímavá právě ona »neviditelná« nosná hliníková konstrukce. Výskytem v Česku stále zatím spíše vzácnější strukturální fasáda je založena na skrytých lepených spojích mezi sklem a nosnou konstrukcí, přičemž prosklené plochy nejsou zvenčí fixovány žádnými přítlačnými prvky. Zásadní roli má speciální tmel, který musí být nejen dostatečně pevný a stabilní, ale který má také důsledně zabraňovat pronikání vody a nečistot do objektu. V tomto případě byl pro nosnou konstrukci využit hliníkový systém SCHÜCO SG 50 N, na který byla nalepena reflexní skla. Tmel na bázi silikonu má vhodné fyzikální vlastnosti, které si zachovává v širokém rozpětí provozních teplot; patří mezi ně například odolnost proti UV záření nebo velmi dobrá přilnavost ke sklu.

Na vnitřní fasádu, obrácenou do dvora areálu, byla použita opět prosklená fasáda, tentokrát však s vnější přítlačnou a krycí lištou systému SCHÜCO FW50, v rastru 1000/1000 - 1700 mm, rovněž s aplikací reflexního skla.

Architektonicky a účelově je dobře navržena koncepce hlavního vstupu do objektu, který je řešen opět zasklenou hliníkovou konstrukcí. Nevšední bylo určitě použití ohýbaných profilů a ohýbaného skla, kde se náročné obloukové sekce připravovaly doslova na míru. Automatický dveřní systém RECORD vstupního portálu dodala pro PROAL specializovaná firma A.T.A. Technik.

Mezi další zajímavé realizace hliníkových prosklených fasád společnosti PROAL z poslední doby patří Administrativní budova OK Systému v Praze na Pankráci a kavárna v areálu nemocnice Na Homolce“.

Autor: Marcel Hrdý
Foto: Archiv firmy