Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Obliba nízkoenergetických domů roste

Nízkoenergetické stavby mají tradici především tam, kde úspory energie při provozování budov byly téměř životní nutností. Švédsko a Švýcarsko tak trend budování nízkoenergetických domů zahájily, pokračují v něm a rozvíjejí jej. K nim se připojily i ostatní severské státy, ale i Německo a Rakousko. Počet investorů, kteří buď z důvodů úspor při provozu budov, nebo vědomi si negativních dopadů zvýšené spotřeby energie na životní prostředí sahají po netradičních řešeních nízkoenergetické stavby, roste v poslední době i u nás a v ostatních zemích Evropy.

Za limitní hranici pro zařazení stavby do zmiňované skupiny se považuje 50 kWh/m2 za rok, kdy do bilance je třeba započíst i ostatní zisky při provozu budovy.

Stavebně energetické vlastnosti staveb se dostávají i do hledáčku pozornosti evropských orgánů. Směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD), která od ledna 2006 začne platit i u nás, se zatím soustřeďuje hlavně na větší stavby, avšak skutečnosti, že kolem 42 procent veškeré v Evropě spotřebované energie končí v budovách, že náš kontinent se stále více stává závislým na dodávkách energetických zdrojů z nestabilních oblastí a že se nedaří plnit závazky Kjótské smlouvy, dávají tušit, že bude třeba věnovat pozornost všem budovám, nejen těm velkým. Některé státy již tento trend nastoupily a vypracovaly strategii a postupy na mnoho let dopředu. Například v Dánsku se předpokládá, že v roce 2015 se budou stavět nové budovy (nebo do stejného stavu uvádět v případě rekonstrukcí domy stávající), které z hlediska požadavků na jejich energetické vlastnosti budou standardně odpovídat minimálně úrovni zmíněného kriteria současné charakteristiky nízkoenergetických domů, tedy se spotřebou energie do 50 kWh/m2 ročně. Impulsem k přijetí takového rozhodnutí byla právě zmíněná Směrnice EPBD. Podobným směrem se ubírají úvahy i v jiných evropských státech. Trendy se jistě nevyhnou ani naší zemi; o nízkoenergetické stavění se zajímá stále více investorů i architektů a projektantů.

Již samotný architektonický návrh - kompaktnost, umístění v terénu a orientace vůči světovým stranám - rozhoduje o budoucích vlastnostech stavby. Dále je při provozu nízkoenergetického domu třeba respektovat určité zásady. Jedná se o minimalizaci spotřeby (a potřeby) tepla, maximalizaci zisků z alternativních zdrojů – pasivního i aktivního využití solární, geotermální energie atd. Samozřejmou zásadou je nepřekračování teplot při provozu objektu a snaha o minimalizaci ztrát větráním.

Minimalizace spotřeby tepla v budově lze vždy dosáhnout zejména kvalitní tepelnou izolací celého vnějšího pláště. Je to postup, který je v poměru k výsledku nejméně finančně i technicky náročný. S ohledem na vzrůstající význam eliminace tepelných mostů u nízkoenergetických domů se ukazuje vhodným řešením použití relativně subtilní nosné konstrukce a aplikace větší vrstvy kvalitní tepelné izolace ze strany exteriéru.

Firma Rockwool již dodává na trh výrobky pro použití ve vnějších kompozitních systémech do tloušťky až 240 mm (Fasrock, Fasrock L), kde u druhého z uvedených produktů není třeba u nižších staveb tepelně izolační desky mechanicky kotvit hmoždinkami ke stavební konstrukci – aplikují se spolehlivě pouhým lepením. Tepelné ztráty se tak snižují i o prostupy kotvami, které u kovového provedení již mohou ovlivňovat celkovou bilanci, zejména u nízkoenergetického domu. Firma Rockwool má vyvinut i vlastní VKZS ECOROCK a poradí a pomůže s jeho pořízením a aplikací, zejména individuálním stavebníkům.

Snímky ukazují nízkoenergetické stavby, u kterých byla použita tepelná izolace Rockwool Fasrock L v tloušťkách 220 – 240 mm.

Autor: Ing. Jan Novák
Foto: Archiv firmy