Klenot pozdní gotiky: chrám svaté Barbory v Kutné Hoře
Kutná Hora je právem považována za pokladnici země, její bohatství přispívalo k rozmachu českého království. Chrám svaté Barbory je stavba, jejíž nádhera dodnes svědčí o slávě a bohatství tohoto města, ale i o hluboké zbožnosti svých tvůrců.
Chrám je zasvěcen panně Barboře, raně křesťanské mučednici, která je vzývána jako pomocnice v nouzi, přímluvkyně za dobrou smrt a patronka všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků. Ti se nejvíce zasloužili o rozkvět středověkého města i stavbu katedrály, kterou věnovali své svaté ochránkyni.
Unikátnost a historie
Právě tyto dva aspekty stály v roce 1995 za zápisem Kutné Hory na Seznam UNESCO. Jako přední památka stříbrného města je součástí zápisu UNESCO i chrám svaté Barbory. Zajímavý je i důvod, proč byla katedrála postavena – nestalo se tak totiž z popudu církve, stavbu iniciovali kutnohorští měšťané jako reprezentativní stavbu svého města.
Chrám svaté Barbory byl inspirován francouzskými katedrálami. Kutnohorští patricijové se snažili překonat rozsahem a zdobností cisterciácký klášter v Sedlci. Proto vznikly nedaleko od sebe tak významné chrámové stavby katedrálního typu. Původně měl mít chrám tři lodě a být protáhlejší. Velice brzy se však rozšířil na pětilodní. Na výstavbě chrámu se podíleli i takoví mistři jako Petr Parléř, Matyáš Rejsek či Benedikt Rejt.
Unikátní dílo vrcholné pozdně gotické architektury bylo založeno roku 1388. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky. Gotická pětilodní katedrála byla od počátku zamýšlena jako hornický chrám, což dokládá i jeho zasvěcení patronce havířů sv. Barboře. Stavba byla dokončena až na přelomu 19. a 20. stol. Chrám zhmotňuje moc a význam horního města, které se začalo utvářet v 70. letech 13. století spojováním hornických osad na místě bohatého naleziště stříbrné rudy. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.
Průběh výstavby v rukou mistrů
První fázi výstavby prováděla huť stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře, pravděpodobně pod vedením jeho syna Jana Parléře. Surovinou byl pískovec získávaný v nedalekých dolech. S příchodem husitských válek byla stavba poprvé přerušena a to na šedesát let. Práce na kostele se znovu obnovily v roce 1482. Nejprve zde pracovali místní stavitelé, kteří pokračovali v intencích zakladatele stavby Jana Parléře. Od roku 1489 až do své smrti roku 1506 se na dostavbě kostela podílel Matyáš Rejsek. Jeho stavební zásahy jsou charakteristické uplatněním množství velmi bohatého pozdně gotického dekoru.
Aby bylo možné kostel používat, plánovalo se především dokončit hlavní loď. Příchod respektovaného architekta Benedikta Rejta roku 1512 však znamenal radikální změnu. Rejt kromě vrchní části hlavní lodi vybudoval ještě dvě shodně vysoké boční lodě. V podstatě tak vznikl nad původní částí kostela nový, pozdně gotický halový kostel, silně prosvětlený množstvím rozměrných oken. Tuto iluzi „kostela nad kostelem“ ještě zdůraznilo zcela nezvyklé umístění oltářů i ve druhé etáži kostela. Podle Rejtova projektu se stavělo i po jeho smrti roku 1534, avšak s postupným poklesem těžby stříbra opět docházely finanční zdroje, a tak byly v roce 1558 práce definitivně zastaveny, aniž by došlo k vybudování poslední části soulodí. Současnou podobu získal chrám na přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla rozsáhlá regotizace a jeho celková obnova. Poslední stavební úpravy byly dokončeny roku 1905.
Bohatá výzdoba
V kněžišti je umístěno pozdně gotické pastoforium1) pocházející z dílny Matyáše Rejska z doby kolem roku 1510. Chórové lavice zdobí řezby řezbáře mistra Jakuba Nymburského z let 1480–1490. Nejunikátnější je ovšem malířská výzdoba Smíškovské kaple2) zobrazující typologicky pojaté scény Královna ze Sáby přichází ke králi Šalamounovi, Trajánův soud, Vidění Tiburtské Sybily a Ukřižování. Malíř, který vytvořil tyto malby, byl nejen velmi schopným tvůrcem, ale také dobře poučen o soudobé italské malířské produkci. Architektonicky nejzdobnější částí exteriéru zůstávají kamenické a sochařské práce v nejvyšší části budovy, zejména na opěrném systému. Kromě výše zmiňovaných fiál s kytkou zde lze nalézt mnohá vyobrazení fauny a flory, satirických figur, démonů či mytických tvorů.
Štědří dárci nechali začátkem dvacátého století vyzdobit velkou část oken vitrážemi, na nichž malíř František Urban ztvárnil řadu čistě křesťanských motivů, ale i významné události své současnosti, například návštěvu chrámu tehdejším císařem Františkem Josefem I. Na tuto tradici navázal v roce 2014 zatím poslední výtvarný počin, vitráž s motivem svaté Anežky Přemyslovny, která ozdobila poslední čiré okno v jižní lodi chrámu. Na emporách (vnitřních balkonech) je umístěna expozice, seznamující s vývojem stavby chrámu a s venkovní výzdobou, která běžným okem není vidět. Se vstupenkou tak lze nyní navštívit nejen přízemí a kapli Božího těla vedle chrámu, ale také vnitřní balkony, z nichž si může návštěvník prohlédnout interiér chrámu z ptačí perspektivy.
Odkazy:
1) Eucharistický svatostánek (označovaný v různých obdobích a podle různého umístění jako sanktuárium či sanktuář, pastoforium nebo tabernákl odvozeno z latinského tabernaculum) je nejposvátnější místo v katolických kostelích určené pro ukládání liturgických nádob s eucharistií. Do sanktuária má přístup pouze kněz nebo člověk knězem pověřený, nesmí do něj nic vkládat, brát nebo s ním jakkoli jinak manipulovat nikdo jiný (ministranti, kostelník, návštěvníci kostela atd.). Zdroj: www.wikipedia.org
2) Jedna z chórových kaplí (místa, kde se konají bohoslužby) chrámu sv. Barbory
Zajímavosti chrámu sv. Barbory
- Výška hlavní lodi je 30 m, délka 70 m a šířka 40 m.
- Varhany z 1. poloviny 18. století mají skoro 4000 píšťal, tři klaviatury, 52 rejstříků.
- Barevná okna v provedení malba na skle pochází většinou z doby 1898–1923 dle návrhů malíře Františka Urbana.
- Socha havíře z roku 1700 ho znázorňuje v typickém pracovním oděvu s koženou zástěrou, s kahanem a pracovním nástrojem.
- Klenba hlavní lodi z kroužených žeber pochází z let 1540–1547. Mezi žebry jsou umístěny znaky cechů a erby měšťanů.
- Na horním ochozu jsou umístěny čtyři sochy (3 m vysoké) představující křesťanské ctnosti Spravedlnost, Mírnost, Moudrost a Statečnost.
- Hlavní barokní oltář z let 1680–1710 zobrazuje kromě dalších světců i svatou pannu Barboru, patronku havířů.
- Kaple Smíškovská s původní malbou znázorňuje rodinu kutnohorského šlechtice, ředitele a mecenáše stavby Jana Smíška z Vrchovišť.
- Chrám se budoval více než 500 let – výstavba začala na konci 14. století a původně měl být ještě o 25 metrů delší. Nakonec bylo v 19. a 20. století postaveno neogotické průčelí a tím stavba po 500 letech skončila.
- Místo je zobrazeno v úspěšné herní sérii Kingdom Come: Deliverance. Hra si získala obdiv díky své věrnosti historickým reáliím a autentickému zpracování každodenního života ve středověku.
- V současné době (2025) jsou v chrámu slouženy bohoslužby každé úterý v 18.00, kromě toho se v chrámu slouží významné bohoslužby (stříbření, půlnoční, 4. prosince na svátek sv. Barbory, slavnost božího těla a krve páně).
Zdroje:
[1] destinace.kutnahora.cz
[2] pamatkovykatalog.cz
[3] www.strednicechy.cz
[4] www.nockostelu.cz
[5] kutnohorsky.denik.cz
[6] www.wikipedia.org
[7] www.kudyznudy.cz
[8] www.cms-kh.cz
