Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech. Foto: Lioneska, Shutterstock

Majestátní chrámy a katedrály České republiky: díla proslulých světových architektů

Ačkoli má Česká republika pověst ateistického státu, najdete zde jednu z nejhezčích sbírek katedrál, chrámů a kostelů ve střední Evropě. Vybrali jsme ikonické katedrály a chrámy Česka, prozkoumali jejich architekturu i historii. Co jim říkáte?

Katedrály byly buďto zakládány přímo nebo vznikly povýšením z původně farního nebo klášterního kostela na katedrálu. Především v období středověku byly stavěny jako drahé projekty. Někteří lidé dokonce bránili jejich výstavbě ze strachu z neúměrného daňového zatížení. Z církevního hlediska je v zemi tolik katedrálních chrámů, kolik je biskupství. Ovšem z architektonického hlediska je gotická katedrála typem kostela, jenž má ochoz s věncem kaplí, které uzavírají chrámovou loď tak, že hlavní oltář je uprostřed a dá se obejít podél kaplí. U nás najdete pouze čtyři takovéto katedrály: Chrám sv. Víta v Praze, Chrám Sv. Bartoloměje v Kolíně, Chrám Panny Marie v Sedlci a Chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře. Kromě těchto staveb jsme do našeho výčtu zařadili ještě další architektonicky zajímavé svatostánky, kterými se může naše země pyšnit. [1]

V architektuře je jako katedrála označován typ vícelodního gotického kostela, zpravidla trojlodí či pětilodí s chórem kolem presbytáře. Zdroj: Botond Horvath, Shutterstock

Chrám svatého Víta v Praze

Chrám svatého Víta … je gotiky chlouba? Kdo by neznal slavnou píseň od Václava Neckáře a tuto ikonickou stavbu. Chrám svatého Víta byl prvním katedrálním chrámem v Čechách. Sídelní kostel hlavy církve se nachází uprostřed areálu Pražského hradu na třetím nádvoří. Původně první románská rotunda byla založena v 10. století knížetem Václavem. A protože brzy nestačila pojmout všechny věřící, kteří putovali za svatými ostatky, byla přestavěna na biskupskou a arcibiskupskou baziliku. Za vlády krále Jana Lucemburského a kralevice Karla byl poté položen základní kámen k nové gotické katedrále. Stavbu vedli vynikající stavitelé Matyáš z Arassu a poté Petr Parléř. K novogotické dostavbě došlo až v letech 1873-1899. Výstavba chrámu výrazně ovlivnila vývoj gotické architektury ve střední Evropě. Objevily se tu zcela přetvořené původní prvky, a to v interiéru i exteriéru. Jedním z nich je například skeletové točité schodiště nebo tvarově bohatý systém vnějších opěrných oblouků a pilířů. Dnes jsou zde uloženy umělecká díla nejstarších dob až po dnes. [1]

Chrám sv. Víta je právem řazen mezi nejlepší architektonická díla, ovlivnil totiž vývoj gotické architektury ve střední Evropě. Zdroj: DaLiu, Shutterstock

Katedrála sv. Václava v Olomouci

Katedrála sv. Václava je dominantou hanácké metropole Olomouce. Najdete ji v areálu olomouckého hradu. Katedrála byla založena již na počátku 12. století jako knížecí románská basilika. Na přelomu 13. a 14. století byla přestavěna do podoby románsko-gotické katedrály. Nejvýraznější proměnou prošla stavba na konci 19. století, kdy byla přestavěna do podoby novogotické katedrální stavby s výrazným západním dvouvěžím a stometrovou věží na jihu. [2] V interiéru katedrály najdete renesanční kaple i největší zvon na Moravě. Od roku 2018 má tento zvon nové srdce, které váží 330 kilogramů. [3]

Věž katedrály sv. Václava je nejvyšší novogotickou věží v České republice. Zdroj: kaprik, Shutterstock

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

Při výčtu nelze zapomenout na Chrám svaté Barbory — unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury. Z architektonického hlediska se jedná o pětilodní gotickou katedrálu.   Chrám je zasvěcen panně Barboře, patronce všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků. Právě horníci se nejvýrazněji zasloužili o rozkvět středověké Kutné Hory i stavbu katedrály. Počátky stavby chrámu sahají do druhé poloviny 14. století a jsou spojeny s věhlasnou parléřovskou hutí. Na její činnost navázala řada dalších proslulých stavitelů, mezi nimi i Benedikt Ried, jenž je autorem tzv. empory (vnitřní galerie v patře katedrály) či krouženého zaklenutí hlavního prostoru chrámu. Když v kutnohorských dolech došlo v 16. století stříbro, byla stavba ukončena. Následující staletí proběhla řada rekonstrukcí a výměna inventáře. Nynější podoba chrámu pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla jeho celková regotizace. [4]

Chrám svaté Barbory je bohatou galerií vzácných gotických fresek i kamenického umění. Zdroj: Artush, Shutterstock

Chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory

Kutná Hora je městem hned dvou katedrál.  V Sedlci totiž stojí další katedrální stavba, jenž je zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a Janu Křtiteli. Spolu se světoznámou Kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna na přelomu 13. a 14. století a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky. V roce 1421 byl původně cisterciácký klášter i chrám vypálen husitským vojskem. K obnově chrámu došlo až za opata Jindřicha Snopka v roce 1700. Architektem první etapy obnovy byl Pavel Ignác Bayer z Jihlavy. Jeho pokračovatelem byl Jan Blažej Santini - Aichel, který do stavby zakomponoval světově unikátní stavební prvky, a to samonosnou klenbu zvanou česká placka a samonosné točité schodiště. Od roku 2009 je po rozsáhlé rekonstrukci katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti. V chrámu najdete vzácné umělecké památky, například obrazy P. Brandla či J. K. Lišky i jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy – originál Sedlecké monstrance (ozdobná prosklená schránka náležející k svatým předmětů).  [5]

Sedlecká katedrála sloužila jako konventní sídlo nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách. Zdroj: Mitzo, Shutterstock

Klášter v Kladrubech

Bývalý benediktinský klášter založený roku 1115 se nachází nedaleko města Stříbro. Dominantou zdejší krajiny je zejména klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který přestavěl slavný architekt Jan Blažej Santini - Aichel ve stylu barokní gotiky.  Následovala výstavba Nového konventu podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pozdější zásahy do budov kláštera, jednak po zrušení císařem Josefem II., jednak po předání objektu rodině Windischgrätz, měly devastační charakter.  Ať už šlo o přestavbu konventu na pivovar, který byl v roce 1875 poškozen požárem, nebo o necitlivé adaptace většiny interiérů na byty.  Až v roce 1968 přešel klášter do správy současného Národního památkového ústavu. Na území kláštera se dnes nachází několik lokalit, které slouží jako zimoviště několika druhům netopýrů. [6]

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel proslulého stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Kupole kostela je zakončena zlacenou mariánskou korunou.  Zdroj: Svetlana Beleacov, Shutterstock

Chrám Sv. Bartoloměje v Kolíně

Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje v Kolíně je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek u nás. Zakladatelem chrámu byl král Přemysl Otakar II., který jej nechal vybudovat ve druhé polovině 13. století ve formách rané gotiky. Památka je dokladem doby, kdy Kolín zahrnovali čeští panovníci svou přízní a štědře stavbu dotovali. Na něj ve stavbě navázal král a římský císař Karel IV. Vlastní výstavbu chrámu vedl proslulý královský stavitel Petr Parléř, který vybudoval nový „katedrální“ chór s věncem kaplí. Na začátku 16. století byla poté ještě přistavěna zvonice, ze které se naskýtá krásný výhled na město. [7]

Monumentální chrám se dodnes nad městem doslova vznáší jako jeho největší ozdoba. Zdroj: Miroslav Fechtner, Shutterstock

Autor: Kateřina Slezáková
Foto: Shutterstock