Slavné vily hlavního města Prahy: jakou skrývají historii?

Kde jinde hledat neobyčejné historické vily než v samotném srdci naší republiky? Vydejte se s námi do proslulých, ale i ne tolik známých pražských vil, které mají duši. Prozkoumáme společně jejich historii i architekturu.

Dvojvila bratří Čapků: dům národních umělců

Začneme uprostřed klidné čtvrti na pražských Vinohradech, kde se nachází dvojvila bratří Čapků. Rodinný dům si Čapkové nechali postavit v letech 1923–1924 podle návrhu Ladislava Machoně, který ji navrhl ve střízlivém „národním stylu“. Machoň byl dlouholetým spolupracovníkem architekta Jana Kotěry. Architektura dvojdomu tak vycházela z kotěrovského pojetí, které se vyznačovalo jednoduchým, pevným objemem, zakončeným valbovou střechou a úzkými vikýři. 

Spisovatel Karel Čapek obýval se svým otcem pravou část domu, levá připadla bratru Josefovi s rodinou. Horní patro Karlovy poloviny poté obsahovalo jeho pracovnu a podkroví hostinské pokoje. Josef si „ve štítě“ vily zřídil malířský ateliér. O zahradu se starali společně. [1]

Jak se bydlelo za první republiky: honosné vily i sériová produkce

První republika měla nepochybně své kouzlo, a to v mnoha směrech. V architektonickém i interiérovém designu byl kladen důraz na tvarovou jednoduchost a uplatňování národního…

Po smrti bratrů připadl dům manželce Karla Čapka Olze a posléze jejím příbuzným, kteří se na jaře roku 2013 rozhodli svou část – která již měla statut nemovité kulturní památky – prodat (jako celek). Kromě domu a zahrady šlo také o historický inventář a veškeré unikátní vybavení. Kvůli obavě, že by případný kupec nemusel reflektovat význam vily, odkoupila vilu Praha 10 za bezmála 44 milionů. První návštěvníci by si vilu mohli prohlédnout koncem roku 2021. [2]

Rothmayerova vila: inspirace Středomořím

Pokračujeme v pražských Střešovicích – památkově chráněnou Rothmayerovou vilou. Dům architekta Rothmayera a jeho manželky, textilní výtvarnice Boženy Rothmayerové, byl postaven podle vlastních plánů architekta v letech 1928–1929 ve stylu klasicizující moderny.  Architekt navrhl nejen dům včetně interiérů, ale také zahradu, oplocení a venkovní nábytek. Dvoupatrová vila kombinuje prvky kvádru a válce, ve kterém je umístěno točité schodiště. Zajímavé je napojení vily na verandu a zahradu s bazénem, na jejímž návrhu se podílela i manželka architekta. [3]

Stavba je zapsána v seznamu kulturních památek České republiky. Otto Rothmayer byl významný český architekt a spolupracovník slovinského architekta Josipa Plečnika. Právě Plečnikova tvorba ovlivnila Rothmayerův život a tvorbu. Až do roku 2008 pak bydlel ve vile syn architekta Rothmayera, který ji následně nabídl k odkoupení Praze. Následovala tříletá rekonstrukce domu, která se spolu s restaurátorskými pracemi vyšplhala na 23 milionů korun. I díky ní nyní může objekt sloužit jako domovní muzeum se stálou expozicí „Příběh jednoho domu a jedné rodiny“. Expozice mimo jiné připomíná osobitý styl architektonického díla Josipa Plečnika a Otty Rothmayera. [4]

Kramářova vila: interiéry carského Ruska

V nejvýchodnějším cípu Hradčan najdete Kramářovu vilu, kterou si nechal v letech 1911–1914 jako své sídlo postavit politik a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář. Při koupi pozemku musel Kramář slíbit, že na místě vyroste pouze jednopatrová budova, která nenaruší vzhled panoramatu Pražského hradu. Oplátkou mu město zajistilo výstavbu přístupové cesty a inženýrských sítí do tehdy málo obydlených končin.

Projekt vily byl zpracován prestižním vídeňským architektem Friedrichem Ohmannem. Stavební práce trvaly necelých pět let. Vilu charakterizuje mansardová střecha a také rizality (označení pro část průčelí stavby, která z jeho líce vystupuje po celé výšce) vystupující z novobarokní fasády. Interiéry byly secesně zdobeny tehdejšími pedagogy z Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Jejich ztvárnění z části ovlivnila Kramářova politická orientace na carské Rusko a z části fakt, že vybavení si objednávala paní Kramářová, již razantně ovlivnila spolupráce s předními českými výtvarníky. Vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, pokojů pro hosty či kulečníkový sál. Vila měla také centrální teplovzdušné vytápění, domácí výtah a další vymoženosti zpříjemňující život náročných majitelů. Zahrada Kramářovy vily byla upravena ve stylu francouzského parku, navrhl ji architekt František Thomayer. 

Tugendhat: vila, která předběhla svou dobu

Brněnská Vila Tugendhat, která nedávno oslavila 90. narozeniny, je ojedinělým funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Zápis do seznamu UNESCO…

Kramářovi se do vily nastěhovali 13. května 1915. Už o týden později byl ale Karel Kramář zatčen policií a uvězněn. Vila nebyla obývaná až do jeho propuštění v roce 1917. Po smrti Kramářových vilu spravovala Společnost dr. Karla Kramáře, jež objekt pronajala Národní galerii. V roce 1948 byla společnost rozpuštěna a Kramářova vila připadla státu. Od roku 1952 spravoval objekt Úřad předsednictva vlády a stavba postupně chátrala. Až v roce 1991 byl prohlášen za kulturní památku a v několika následujících letech probíhala jeho rozsáhlá rekonstrukce. Od 18. prosince 1998 slouží budova jako oficiální rezidence českých premiérů. [5]

Winternitzova vila: dům s bolestivou historií

Tento krátký výčet pražských historických vil zakončíme na pražském Smíchově, kde se nachází Winternitzova vila — dílo slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose a Karla Lhoty, jenž se postaral o návrh interiéru. Rodinnou vilu nechal postavit v roce 1932 pražský právník JUDr. Josef Winternitz. Jde o poslední Loosovu realizovanou budovu, která má mnoho shodných prvků se slavnou Müllerovou vilou, a to například způsob členění (tzv. raumplan), jenž byl pro Loose charakteristický. Stavba vily trvala pouze rok.

Rodina vilu obývala jen do roku 1941, kdy byla donucena ji pod tlakem rasové perzekuce převést na Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (Vystěhovalecký fond). Rodina byla převezena do Osvětimi a od fondu koupila vilu Obec pražská. Vile později připadla úloha mateřské školy, kterou vykonávala až do devadesátých let. Josefova manželka Jenny a dcera Suzanne, které válku přežily, se pokoušely získat vilu zpět. To se ale podařilo až jejich potomkům v 90. letech, kteří dům nechali zrekonstruovat. Na renovačních návrzích se tehdy podíleli architekti Zdeněk Lukeš a Karel Ksandr. Od roku 2017 je vila otevřena veřejnosti. Z původního zařízení vily se dochoval pouze důmyslně navržený vestavěný nábytek, majitelé však postupně doplňují stylový mobiliář. [6]

Fenomén „baugruppe” dorazil do Prahy aneb Rekonstrukce prvorepublikové vily

Sdílené vlastnictví či v českých zemích nepříliš známý fenomén „baugruppe” je úspěšně praktikované třeba v Německu. Začíná však ovlivňovat i českou stavební scénu. Sdílení…

Téma: Stavební památky

Zdroje:

• [1] www.slavnevily.cz
• [2] www.npu.cz
• [3] www.prague.eu
• [4] www.hrady.cz
• [5]www.vlada.cz
• [6] www.loosovavila.cz