Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Strohé geometrické křivky ve stínu olivovníků

Unikátní rezidenci v řecké Megaře lze několika slovy charakterizovat jako střízlivý objekt geometrických tvarů tvořený moderními materiály. Dům uprostřed olivového háje s výhledem na horský masiv Gerania, který slouží jako zázemí jednomu páru důchodového věku, je pokryt bujnou zelení, jež tvoří jeho finální formu. Hranice mezi interiérem a exteriérem jsou zde nejasné a především nežádoucí. Propojení s přírodou bylo a je prioritou.

Zadání majitelů autorovi stavby, řeckému architektu Tilemachovi Andrianopoulosovi (ze studia Tense Architecture Network), znělo vytvořit jednoduchou a elegantní stavbu, která svým duchem naváže jak na kontext daného místa, do něhož bude zasazena, tak na historii Řecka. Jejich představa však nezahrnovala použití honosných materiálů či vztyčení sloupoví. Majitelé si přáli, aby se dům vyznačoval skromností a vyzařoval pokoru. Zároveň si přáli vybudovat útočiště před sluncem a větrem s důrazem na respekt k okolí, zejména k jejich milovaným olivovníkům.

Architekt Andrianopoulos si ke splnění vytyčených cílů a požadavků majitelů vybral tvar trojúhelníku. Ten nyní prostupuje celou stavbou, a to jak exteriérem, tak interiérem. Dům je inspirovaný dynamikou nedalekého pohoří Gerania, ale také vlídným prostředím olivového háje, v jehož středu se nachází. Andrianopoulos se ve své tvorbě vždy soustředí zejména na to, aby byly uspokojeny všechny zásadní potřeby člověka, tedy jak přístup ke střeše nad hlavou, tak do okolní krajiny a k dostatku slunečního světla. Tyto priority spojil v tomto projektu s nároky, které na dům kladli majitelé, a vytvořil plán domu, jenž zachovává dostatek soukromí, ale současně rozostřuje hranice mezi exteriérem a interiérem.

Olivy a beton

Výstavba netradičního obydlí na ploše 200 m2 byla realizována během let 2014 až 2016. Lokalita není náhodná, jde o olivový sad s cca 300 stromy nacházející se cirka 40 km od Atén, jež patří rodině majitelky již po několik generací. Jako hlavní konstrukční materiály byly zvoleny sklo a pohledový beton, který díky glazuře v teplém odstínu napodobuje místní načervenalou půdu. Nejefektněji působí v podvečerních hodinách, kdy denní světlo získává zlatavý nádech.

Ve východním či podvečerním světle se betonové hrazení díky své glazuře zabarví do načervenalých tónů podobných barvě místní půdy

Hra se světlem

Trojúhelníkový půdorys domu je ze dvou stran tvořen betonovým hrazením, jež je místy perforováno. Těmito otvory proniká do nitra konstrukce sluneční svit a v závislosti na konkrétní denní době vytváří zajímavé světelné obrazce. Perforace zároveň umožňuje průhled směrem ven do krajiny, zatímco téměř plně zamezuje případným nevítaným pohledům zvenčí. Hmota hrazení strategicky ukrývá všechny části domu, v nichž se jeho obyvatelé dožadují soukromí, slouží také jako prostředek stínění některých místností a vnitřní zahradní části.

Důmyslná dispozice

Rezidence je umístěna v mírném svahu, kdy ložnice a koupelny jsou z důvodu maximalizace intimity umístěny v jeho spodní části, zatímco společné prostory ve vyšších úrovních. Svahu se přizpůsobují také střecha a obvodové betonové hrazení, které jsou proto nakloněné (výsledkem jsou jeho stěny zformované do tvaru lichoběžníku).

Hned za vstupní brankou, která představuje jižní vrchol trojúhelníku, se nachází první a menší vnitřní dvůr, posetý několika kruhovými ostrůvky zeleně. Východním koridorem z něj vede úzká pěšina (podél první zastřešené části), jež ústí na druhém, větším dvoře. Z toho je umožněn přímý vstup do rozlehlé společenské místnosti. Druhá chodba pak poskytuje velké množství vestavěných úložných prostor a poskytuje zasklením plně krytý vstup do ložnicové části. Pokoje zde jsou situovány tak, aby byly chráněny betonovým hrazením, které rozptyluje sluneční záření. Je tu proto i v létě zachováno chladné vnitřní prostředí.

Ložnicová část domu je umístěna v nejnižší úrovni, aby byla zachována intimita soukromých prostor. Nabízí přitom výhled na menší dvorek

Zeleň všude, kam se podíváš

Zastřešená část domu využívá krytiny v podobě zeleně, která zahrnuje hned několik původních rostlinných druhů typických pro tuto řeckou oblast (levanduli, smil italský či tymián). Díky šikmé vegetační střeše je dům úspěšně začleněn do krajiny. Flora se v průběhu roku mění a nabízí v každém období jinou podívanou. Zelená střecha samozřejmě funguje též jako účinná tepelně-izolační vrstva. Hliněná masa a hluboké rostlinné převisy společně s plně otevíratelnou skleněnou stěnou na severní straně domu zajišťují příjemné klima v interiéru. Toto posuvné zasklení, společně s vybudovanými dvěma dvorky uvnitř hrazení, zajišťují přirozenou a efektivní ventilaci a prosvětlenost interiérů domu.

Střecha je pokryta lokálními druhy rostlin, které se svobodně rozrůstají a rozostřují tak hranice mezi domem a exteriérem

Voda a zelená střecha regulátory mikroklimatu

Nejen zeleň na střeše a v okolí domu, ale také vodní prvek napomáhá regulovat zdejší mikroklima. Byla využita voda z nedaleké starověké studny, jež díky vytesanému betonovému kanálku permanentně cirkuluje okolo domu. Přidanou hodnotou je příjemný akustický podtext, kromě toho voda slouží jako pítko pro ptáky či hmyz. Malé jezírko zformované v sousedství jednoho z rohů domu, na který je výhled z obývacího pokoje, používají majitelé při letních vedrech i jako osvěžovací.

Starověká studna opodál slouží jako zdroj vody, která obtéká dům a napomáhá udržovat příjemné mikroklima

Otevřenost, prosvětlenost a minimalismus

Design interiérů je stejně jako architektura domu minimalistický. Pohledový beton tvoří naprostou většinu povrchů vně i uvnitř. Jsou téměř úplně vynechány dekorativní prvky. Obývací prostor funguje jako společenská místnost, jídelna a kuchyně. V případě potřeby je lze od sebe oddělit poloprůhlednými závěsy. Jejich letmý pohyb v průvanu vytváří navíc příjemnou atmosféru. Jídelna a kuchyně jsou propojeny dlouhým mahagonovým stolem, který začíná originálním závěsným krbem, pokračuje jídelní částí a končí jako kuchyňský ostrůvek s pracovní plochou. Kuchaři je přitom umožněno užívat si úchvatného výhledu na hory. Vynikajícího, ničím nepřerušovaného rozhledu do krajiny je docíleno mimo jiné i díky postupně se zvedajícímu střešnímu přesahu za okny.

Rozlehlou společenskou místnost lze snadno rozdělit na tři části pomocí integrovaných závěsů

Soužití s přírodou

Dům izolovaný od města a civilizace je tvořen těžkou hmotou betonu a velkoformátovým zasklením. Podstatnou roli zde hrají rostliny, jimž je poskytnuta maximální svoboda. Časem se rozrostou natolik, že propojí stavbu s okolím, až vznikne jednolitý ekosystém. Použité materiály i vegetace navíc usnadňují údržbu. Jde o skutečně ojedinělý objekt, který fakticky diktuje svým obyvatelům, jaký životní styl zvolit. A oni se, jako novodobí poustevníci v naději na symbiózu s přírodou a krajinou, snadno podvolí.

Rezidence v Megaře byla oceněna v prestižní Hauser Award 2016, byla také mezi nominovanými na cenu Mies Van Der Rohe 2017.

Fotogalerie

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Youtube