Kopulovitý skleník u polárního kruhu je sestaven ze 360 skleněných panelů. Skleník je využíván ke sběru tepelné energie ze slunce. Ta je následně využita k vytápění domu uvnitř.
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Dům ve skleníku čerpá energii z přírody

Ostrovní dům je nástroj k uspokojení každého člověka, který touží po nezávislosti na veřejných energetických sítích, i těch, jenž dychtí po minimalizaci své ekologické stopy. Velmi úspěšně se to daří dvěma rodinám na Skandinávském poloostrově. Vydaly se na cestu, na které se jim ze všeho nejvíc podařilo přirozenou cestou využít solární energii. Nejsou však pozadu ani v jiných oblastech, jako je recyklace odpadní vody.

Změna plánu

Marie Granmar a Charles Sacilotto se původně pokoušeli nalézt parcelu pro novostavbu. V oblasti, kde hledali, se však v dané době nenacházel náležitý pozemek. Přistoupili tedy nakonec ke koupi rekreačního objektu, který se nacházel na poměrně rozlehlé nezastavěné ploše uprostřed překrásné přírody Stockholmského souostroví. Záměr investorů byl od samého počátku vybudovat tzv. Nature House, tedy přírodní dům. Inspirací jim byla práce Bengta Warneho, švédského význačného architekta a vizionáře ekologa. Ve svém díle se soustředil na navrhování domů, jež dodnes umožňují svým majitelům žít v souladu s přírodou.

Dům nacházející se na Stockholmském souostroví disponuje druhou obálkou v podobě skleníku. Vzniklý meziprostor je využíván k pěstování zeleniny a ovoce. Majitelům umožňuje žít v souladu s přírodou a prodlužuje "zahradní" sezónu o více než 2 měsíce.

Domov a laboratoř v jednom

Úplně první NatureHouse byl vystavěn v letech 1974–76 ve Švédsku, ve svealandském distriktu v obci Saltsjöbaden. Obytný prostor, řekněme jádro, byl obklopen druhou obálkovou vrstvou – skleněnou skořápkou. Bengt Warne tímto projektem, který se stal jeho domovem i „laboratoří”, dokázal, že ekologický způsob života není ani nepříjemný, ani drahý. Dům ve skleníku se stal vlídným a navíc energeticky efektivním útočištěm. Architekt tehdejší společnosti představil způsob života, v němž je čas reprezentován přirozeným a nekonečným koloběhem prostřednictvím slunce, deště, větru, půdy, energie, vzduchu a vody.

Skleník na severu domovem

Marie a Charles následovali odkaz Bengta Werneho a v nordických podmínkách Švédska si vybudovali domov „ve skleníku”. V severské zemi, kde zima trvá od září do května, si tak nevídaně prodloužili období, po které lze pobývat venku, a navíc ponížili počet měsíců, kdy je potřeba objekt vytápět – z původních 9 je to nyní 6. Původní objekt byl stavebně rozšířen a v současnosti je celoročně obývaný. Majitelé zvolili z estetických důvodů dřevěnou fasádu, kterou díky okolnímu zasklení nemuseli nijak chemicky upravovat. Je pouze ošetřena lněným olejem.

Pohled do meziprostoru vzniklého mezi dřevěnou a skleněnou obálkou domu manželů Marie a Charlese. Ti následovali odkaz architekta ekologa Bengta Werneho, který ve své době propagoval způsob života reprezentovaný nekonečným koloběhem přírody.

Prodloužení zahradní sezóny

Okolní skleník je tvořen bezpečnostním sklem o tloušťce 4 mm. Obzvláště jaro a podzim se díky němu stalo nejoblíbenějším ročním obdobím, během něhož tráví rodina svůj čas převážně v prostoru mezi skleněnou a dřevěnou obálkou. Naskytnou se však samozřejmě i dny, zejména v létě, kdy je potřeba teplotu snižovat. K regulaci slouží okna umístěná na vrcholu skleníku, která po otevření účinně odvádí teplý vzduch ven. Samozřejmostí je i stínění světlými roletami.

Terasa k relaxaci i prostor pro zahradničení

Zajímavá je také terasa, která je hlavním relaxačním místem ve skleníku. Je umístěná na střeše domu. Původní praktická funkce střechy v podobě ochrany před povětrnostními podmínkami není nadále nutná. Terasa je orientovaná jižním směrem, a majitelé tak získávají celodenní přísun sluneční tepelné energie i světla. Například na konci ledna bylo při exteriérové teplotě –2 °C ve skleníku naměřeno téměř 20 °C. Po velkou část roku je i interiér domu prohříván tepelnou energií zachycenou ve skleníku. Je však třeba vzít v úvahu i to, že v případě extrémních minusových teplot je chladno i pod sklem.

Nejde však jen o využití prostoru pro odpočinek a tepla ze slunce k ohřevu. Skleník slouží i k pěstování zeleniny a ovoce jako jsou rajčata, okurky, vinná réva. Najdete tam také bohatě a pravidelně plodící fíkovník. Do budoucna by majitelé rádi přistoupili i k vybudování zařízení, které akumuluje teplo získané skleníkem v teplých ročních obdobích a využili ho v zimě.

Systém úpravy odpadní vody

Majitelé také navrací do přírody odpadní vodu. V první řadě jsou velmi šetřiví, což dokazuje sběr dešťové vody do akumulační nádrže umístěné pod zemí, ale též speciální toaleta, která již při vykonávání potřeby separuje moč od exkrementů (v případě močení je splachováno pouhými dvěma, maximálně třemi dcl vody). Urina společně s šedou vodou (pocházející ze sprchy, umyvadel...) putuje do první sběrné cisterny, zatímco tuhé exkrementy odcházejí do centrifugy, kde proběhne jejich odvodnění. Voda odchází pryč, tuhá složka zůstává v centrifuze a je pravidelně, cca každého půl roku, vyprazdňována. Obsah je ponecháván na kompostu, kde je dále přirozeně zpracováván – s přispěním speciálních bakterií k tomu určených. Výsledek tohoto kompostování je využíván pouze jako hnojivo rostlin, jež nejsou určeny ke konzumaci (okrasné květy, tráva apod.). Druhý kompost umístěný v sousedství v pevně uzavřené nádobě je klasického typu a využíván jako hnojivo pro zeleninu a ovoce.

Co se cisterny s šedou vodou týče, ta ústí do kořenové čističky vody v malém rybníčku na zahradě. Voda je následně využívána jako závlaha záhonů ve skleníku, přebytky jsou vsakovány na pozemek u domu. Tento systém čištění odpadních vod situovaný ve sklepě domu pracuje čistě na přírodní bázi, čištění šedé i tzv. černé vody probíhá za přispění speciálních mikroorganismů, vše bez použití chemických aditiv.

Obývaný kopulovitý skleník u polárního kruhu

Popsaný švédský dům není jediný svého druhu. Na světě se jich dnes již nachází mnoho. Další z nich je opět na severu, a to až u polárního kruhu v Norsku na ostrově Sandhorney. Odborníci jej nazývají „solární geodetická kopule”. 7,5 m vysoký dóm je sestaven z 360 skleněných panelů, které pokrývají celý dům umístěný uvnitř. Poloměr kopule činí 15 m, velikost vzniklého meziprostoru přitom dostačuje pro účely pěstování zeleniny a ovoce jako je tomu v případě předchozí stavby. Majitelé tuto možnost využívají na 100 % a mimo jiné sklízejí například kiwi, melouny a další exotické plodiny. Vzniklý „skleník” dovede díky specifickému tvaru jednotlivých tabulí skla unést i velké množství sněhu, což je v daných klimatických podmínkách nezbytnost.

Jednotlivé tabule skla kopulovitého skleníku unesou i velké množství sněhu, což je v daných podmínkách nezbytnost.

Nezávislost i udržitelnost

Na výstavbu domu situovaného v nitru skleníku byly navíc použity výhradně přírodní materiály, a to především organického původu. Je postaven hlavně z hlíny, slámy, písku a dřeva. S ohledem na okolní divokou přírodu šlo o výběr více než pochopitelný. A také si zde šikovní majitelé vytvořili systém pro úpravu vody, který opět funguje především díky kořenové čističce, v níž je voda filtrována díky zasazeným rostlinám a písku. I zde je skleník využíván pro sběr tepelné energie ze slunce, která je následně využita k vytápění domu.

Nature House = aktivní dům

Obě výše popsané stavby jsou unikátní svou snahou o maximální zisk přirozené energie vyskytující se všude okolo nás, a to bez přispění složitých technologických zařízení. Majitelé objektů se stávají téměř nezávislými na veřejných distribučních sítích a povětšinou nejsou ani nuceni odebírat potraviny zvenčí. V mnohých ohledech je lze připodobnit k tzv. aktivním domům, jejichž fungování jsme v našem časopise již rozebírali a budeme rozebírat i do budoucna.

Je jisté, že se obyvatelé těchto inspirativních domů musí v některých chvílích také uskromnit. To je však již věc priorit a životní filozofie, které mají majitelé těchto dvou objektů nepochybně ujasněny.

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Youtube