Pardubický kraj si musel své postavení vydobýt

Pardubický kraj je dalším ze 14 krajů v novém územně správním uspořádání republiky, jimž se postupně na stránkách tohoto časopisu věnujeme. Úvodním příspěvkem, jenž se k tomuto kraji vztahoval, byl článek »Bydlení a bytová výstavba v Pardubickém kraji« v čísle 8/2002. V tomto příspěvku poskytl rozhovor hejtman Pardubického kraje Roman Línek.

V roce 2001 byl z rozhodnutí Parlamentu ČR založen Pardubický kraj. Jak byste co nejvýstižněji charakterizoval kraj, který vedete, ve srovnání s ostatními kraji?
Pardubický kraj je na rozdíl od některých jiných krajů krajem zcela novým, i když se v historii objevuje už potřetí. V roce 1960 ale vznikl Východočeský kraj se sídelním městem Hradec Králové a veškerá samospráva byla tam. Pardubický kraj si proto musel vydobýt postavení ve státě, vybudovat svou identitu a stát se krajem plnohodnotným. S tím souvisí budování např. krajské knihovny, krajského soudu atd. Dnešní pardubický kraj je tvořen čtyřmi okresy - Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí, od příštího roku postoupí část jejich pravomocí na 15 obcí s rozšířenou působností - Pardubice. Česká Třebová, Hlinsko, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké mýto a Žamberk.

Úloha a pravomoci krajů jsou 2 roky po jeho založení pro mnohé lidi málo známé. Dokázal byste ve stručnosti vyjádřit úlohu a postavení krajů v systému státní správy a zastupitelské demokracii?
Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu, má vlastní majetek i vlastní příjmy vymezené zákonem. Pardubický kraj je spravován pětačtyřicetičlenným zastupitelstvem, dalšími orgány je devítičlenná Rada Pardubického kraje, v jejím čele stojí hejtman. Kraj mimo jiné spravuje silnice II. a III. třídy, školská zařízení a od příštího roku také dosud státní nemocnice.

Podle statistických údajů je civilizační zpoždění ve výstavbě v České republice za Evropou odhadnuto na cca 1 bilión Kč. Máte představu jaké je toto číslo pro Pardubický kraj?
Odhadnout čísla civilizačních zpoždění kraje za Evropou je problematické a rozhodně nejdou vyčíslit jedním údajem. Spíše než stanovení tohoto čísla je důležitější, aby se zpoždění nezvyšovalo a vzájemná úroveň se co nejvíce vyrovnala.

Jak se bude kraj podílet na tvorbě územních plánů?
V dubnu 2001 rozhodlo Zastupitelstvo Pardubického kraje o pořízení územního plánu velkého územního celku pro celé území kraje. Ve výběrovém řízení pak byl jako zpracovatel projektu vybrán královéhradecký Ateliér a.s. SURPMO. Začátkem letošního roku byly zpracovány průzkumy a rozbory a následovala etapa návrhu a projednání etapy »zadání«. To bylo schváleno zastupitelstvem v červnu 2002 a v současné době probíhá zpracování etapy konceptu.

Jakým stavbám v nejbližší době dáváte prioritu a jak se je budete snažit prosazovat?
Priority v oblasti investic jsou omezeny výší rozpočtu. V oblasti dopravy se po dokončení rekonstrukce 5 mostů budou opravovat některé úseky silnic a včetně dalších dvou mostů, připravuje se rekonstrukce objektů pro potřeby krajské knihovny a galerie a nezanedbatelnou část peněz věnujeme opravám školských zařízení. Budou se také rekonstruovat objekty pro potřeby krajského úřadu, bez toho bychom nebyli schopni zajistit chod úřadu v rámci 2. etapy reformy veřejné správy.

Účastní se velkých staveb ve Vašem kraji také místní firmy? Pokud ano, o které se chcete v budoucnosti opřít?
Využívat firmy v kraji je samozřejmě pro rozvoj regionu dobré, ale na každou investici musíme vypsat výběrové řízení, do kterého se mohou přihlásit firmy nejen z kraje či republiky, ale také ze zahraničí. A pak se vybírá nikoli podle sídla stavební firmy, ale podle podmínek, které jsou schopny nabídnout. I když firmy v kraji jsou oslovovány přednostně.

Existuje vzájemná kooperace krajů při výstavbě liniových staveb jako jsou dopravní komunikace, dálkové rozvody atd.?
V krátké novodobé historii Pardubického kraje se zatím nevyskytl případ kooperace krajů při takové výstavbě. Jednou z priorit kraje je výstavba dálnice D 11. Investorem této akce však je stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic a role krajů je tu omezená.

Jak je řešena otázka vlastnictví a správy k těmto stavbám?
V případě, že je investorem stát, je správa těchto staveb řešena státem prostřednictvím jeho organizací. Kraje vlastní silnice II. a III. třídy. Zcela teoreticky by mohly i na jejich výstavbě spolupracovat. Každý kraj by však budoval silnici pouze na svém území (stavby by se setkaly na společné hranici) a pak by také kraje byly jejich vlastníky a staraly by se o jejich údržbu. Opět však pouze na svém území.