Foto: Anstasiya

Plastový regenerát – ekonomické i udržitelné řešení výroby oken

Produkce plastových výrobků všech možných průmyslových odvětví stoupá, plasty se coby základní surovina podílejí významnou měrou i na výrobě okenních profilů. V současnosti se přitom setkáváme rovněž s okny, jejichž podstatnou část tvoří plastový regenerát, speciálně recyklovaný polyvinylchlorid. Tato okna jsou kvalitativně srovnatelná s těmi, které jsou složeny pouze z panenského PVC.

Trend znovuvyužití plastového odpadu je vzhledem k celospolečenským ekologicky šetrným tendencím zcela logický. Ačkoli byla první plastová okna montována do českých staveb teprve před cca 30 až 40 lety a zpracování odpadu z vysloužilých oken je na území Česka teprve na začátku, potřeby recyklace si je vědoma většina jejich výrobců. Evropští producenti v současnosti provozují automatické linky (často v rámci přeshraniční spolupráce s mateřskou firmou v Německu a dalších západoevropských státech), které umožňují plně recyklovat jak odpadní materiál z výroby (odřezky či piliny z PVC profilů), tak celá starší okna s rámy z polyvinylchloridu (PVC).

Proces zpracování odpadu

Demontovaná vysloužilá okna jsou nejprve dopravena do drtiče a následně se třídí. Většinu z těch několika málo materiálů, ze kterých se okenní profily skládají, lze využívat opakovaně (sklo, ocelová výztuž, guma i PVC profily). Při třídění se využívá zejména rozdílné specifické hmotnosti při profukování a pohybu po nakloněné rovině, dělení na sítě; kov se zachytává magnetickou separací. Hrubá drť se následně pomocí mlýnu zpracovává do podoby granulátu. Dosahuje se přitom až 97,5% zpětného využití materiálů.

Vysloužilá okna putují nejdříve do drtiče a pak jsou jednotlivé suroviny separovány. Foto: ShapikMedia

Koextruze

Použitelná PVC drť či peletky (regenerát) jsou vyčištěny a znovu zpracovány, přičemž jejich kvalita se neliší od primárního PVC granulátu uplatňovaného v prvovýrobě (někteří výrobci proklamují, že jsou profily z regenerátů dokonce pevnější než klasické plastové profily). Jednou z možností produkce profilů je směs panenského PVC s recyklátem (cca 30 %), ale nejvíce je plastový regenerát používán jako vnitřní jádro v nových okenních profilech a jeho výroba probíhá za použití technologie vytlačování, konkrétně koextruzí, jež nahradila dříve obvyklou monoextruzi, při které se využívalo výlučně čerstvě vyrobené PVC.

Nejčastěji je plastový regenerát využit jako jádro okenního profilu. Foto: Ambiento

V rámci koextruze do jedné vytlačovací hlavy vstupuje tavenina z více extruderů najednou, a dochází tak ke spojení obou materiálů. Výhoda této techniky spočívá v tom, že lze při ní zpracovávat více druhů surovin, přičemž na povrchové, tedy krycí vrstvy profilu může být použita tenká vrstva odolnějšího či dekorativního materiálu, zatímco jeho středové vrstvy již obsahují jen regenerát. Finální produkt má vnitřní neuspořádanou strukturu makromolekul a vykazuje standardní pevnostní vlastnosti. Tak naplňuje představy jak o kvalitě, tak o udržitelnosti. V případě, že se investorovi již vrátily vstupní náklady související s pořízením nezbytné moderní extrudační a nástrojové techniky, a dokázal se efektivně vypořádat i s náročnější logistikou, které si taková produkce nutně vyžaduje, přináší takový výrobek rovněž finanční úsporu.

Opakovaná recyklace

Díky recyklaci a novým technologickým možnostem mohou být staré profily opakovaně využity až osmkrát. Přepočteme-li to na roky, plastový produkt lze prakticky využívat i 240 let. Po úplném dosloužení pak lze kompozitní materiál technologicky rozložit na původní základní komponenty (Chlor získaný elektrolýzou z kuchyňské soli NaCl a Ethylen z ropy). Skleněná výplň starých oken se pak v podobě drtě využívá jako zásypový materiál třeba při stavbě silnic.

Bezolovnaté stabilizátory

Nejen recyklace odpadů, ale také způsob výroby polyvinylchloridu podléhá vývoji. Nezbytnou přísadou jsou při výrobě PVC produktů stabilizátory, bez nichž by jinak nešla zaručit dlouhodobá trvanlivost plastu. Dříve k tomu hojně používané toxické prvky jako olovo, barium či kadmium byly nahrazeny přípustnějšími typy tepelných stabilizátorů – organickými solemi vápníku a zinku.

Okenní profily mohou být recyklovány opakovaně, a to až osmkrát. Foto: sevasaves1

Závěrem

Mnohými tolik nenáviděné plasty postupně ztrácí statut jednorázového a vysoce neekologického materiálu. Navíc konkrétně polyvinylchlorid lze díky jeho chemickému složení znovu plnohodnotně použít pro stejný typ výrobku, což nebývá u jiných plastů pravidlem. Energie vložená do výroby PVC okenních profilů je tak díky speciálním technologickým procesům znovu a znovu využita a původní surovina běžně nachází opětovné uplatnění (stejné nebo nové formy). Moderní plastová okna z recyklovaných profilových systémů tak přispívají k ochraně životního prostředí, zároveň svým tepelněizolačním zpracováním snižují energetickou spotřebu budov a minimalizují produkci CO2.

Nové výrobní procesy umožňují plně recyklovat jak odpadní materiál z výroby, tak celá starší okna s rámy z polyvinylchloridu.Foto: Iakov Filimonov

V procesech, jako je opětovné využití plastového regenerátu, a ve vývoji a uplatnění moderních technologií všeobecně, je budoucnost. Rozhodně nespočívá v zákazech jednorázového plastového nádobí, jak se mylně domnívají poslanci české Sněmovny, kteří v pondělí (25. 1. 2021) schválili zákon, který usiluje právě o zastavení výroby brček a příborů. Jako o trochu vhodnější cesta se jeví například povinnost uplatňovat v rámci veřejných zakázek v maximální možné míře okna, jejichž profily obsahují regenerát. Tak je tomu třeba v Rakousku.

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Shutterstock