Foto: Rimgaudas Budrys

Počet malých fotovoltaických elektráren roste

Podle statistik Solární asociace vzniklo za prvních šest měsíců letošního roku celkem 3859 nových projektů s kombinovaným výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina má výkon menší než deset kilowattů, jde totiž především o realizace na střechách rodinných domů.

Instalace na rodinných domech vznikají hlavně v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ), díky němuž vyrostlo v Česku v prvním pololetí roku 2021 dohromady 3162 projektů s celkovým výkonem přesahujícím 16,1 MWp. V porovnání s dřívějšími roky jde o další nárůst, což dokládá i fakt, že instalovaný výkon v tomto segmentu za první dva kvartály letošního roku překonává celkový součet za roky 2016 až 2018 a blíží se i celkovému součtu za rok 2020. Jako již v minulých letech roste i podíl projektů s domácí baterií. Podíl elektráren s akumulací energie meziročně vzrostl u domácích projektů z 55 na 68 procent, v Praze dokonce na 80 procent.

Naopak větších projektů na střechách podniků a hal vzniklo za první pololetí pouze 66 s celkovým výkonem 3,3 megawattu. Dalšímu rozvoji brání především administrativa spojená s jejich výstavbou. „Velký počet projektů, které vznikají v rámci operačního programu OP PIK, čeká na stavební povolení,” říká Veronika Šilhová, ředitelka Solární asociace. „Právě ve vydávání stavebních povolení vidíme jeden z největších problémů z hlediska realizace nových projektů. Důvodem jsou nesjednocené postupy stavebních úřadů, které jsou často pro instalační firmy nepředvídatelné. Celému sektoru by pomohlo nastavení jasných a jednotných postupů tak, aby nebrzdily čerpání dotačních titulů, kterých bude v budoucích letech dostatek. Za Solární asociaci jsme připraveni ve spolupráci s našimi členy z řad instalačních firem být při řešení problému nápomocni,” dodává Šilhová.

Další bariérou se stala pandemie covidu-19, která měla negativní vliv na ceny technologií a dodavatelské řetězce. „Ceny panelů i dalších komponent meziročně vzrostly, především se ale firmy potýkají s problémem, který pandemie způsobila v oblasti logistiky. I proto do budoucna podporujeme iniciativy volající po přesunu části výrobních kapacit zpět z Asie do Evropy,” říká Veronika Šilhová.

Česko musí zaujmout rozumný postoj

Solární asociace dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že z hlediska energetické bezpečnosti nelze stavět pouze na růstu střešních elektráren. „Pokud chce Česká republika splnit cíle, které si sama stanovila, a připravit se na budoucí dekarbonizaci energetiky, je nutné, abychom opět začali stavět i velké pozemní instalace,” připomíná Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. „Velké solární elektrárny jsou klíčové pro dosažení cílů národního klimatického plánu. Proto potřebujeme restartovat jejich výstavbu co nejdříve, a to především v bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,” říká Krčmář.

Postoj českého státu k fotovoltaice se ovšem zdá přinejmenším ambivalentní. „Velkou překážku vidíme v přístupu českých zákonodárců, kteří neustále a opakovaně do světa vysílají signál, že Česko není vhodnou a bezpečnou zemí pro investice do zelené energetiky. Důkazem může být především situace kolem novely zákona o podporovaných zdrojích energie, jež ohrožuje více než tisíc firem, které v nejhorším případě nezvládnou splácet bankovní úvěry. Jsou to bohužel ty stejné firmy, které mají zájem nové projekty stavět, stejné banky, které je mají financovat, a stejní investoři, kteří mají projekty podpořit, koho nyní stát ohrožuje a trestá. Zásahy do stávajících projektů z doby solárního boomu vážně ohrožují nové projekty v oblasti zelené energetiky,” zakončuje předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: Shutterstock

1) redakčně upraveno