Poznejte brněnské výstaviště: funkcionalistický skvost a největší veletržní areál ve střední Evropě
Brněnské výstaviště, které nedávno oslavilo 90. výročí, patří k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavebním komplexům světa. Dnes nabízí výstavní plochu o velikosti až 190 000 m2. Každoročně se v jeho prostorách koná velké množství veletrhů, koncertů, festivalů i plesů, jež hostí desítky tisíc lidí.
Zažilo dobu největší slávy i pády
Brněnské výstaviště se nachází v městské části Brno-střed a současným vlastníkem je společnost Veletrhy Brno. Jeho výhodou je velmi dobrá dostupnost tramvajovými, trolejbusovými i autobusovými linkami. Přípravy budování výstaviště sahají až do dob Rakouska-Uherska. Na konci 19. století patřilo město mezi nejvýznamnější průmyslová centra habsburské monarchie. Šlo o jednu z historicky šťastných epoch české architektury. Důkazem jsou i další typicky funkcionalistické stavby z té doby. Jmenovat lze například palác Morava, poválečný hotel Avion, stěžejní Zemanovu kavárnu či populární vilu Tugendhat, o které jsme psali nedávno. Tlak na výstavbu souvisel především s rozrůstajícím se brněnským průmyslem, který byl tehdy na velmi vysoké úrovni. Práce na stavbě však byly přerušeny první světovou válkou, po níž nastala hospodářská krize, ale již v srpnu roku 1923 bylo rozhodnuto o stavbě výstaviště nového. Od brněnského podnikatele Viktora Bauera byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině.
Město tehdy vypsalo architektonickou soutěž, ve které uspěl návrh Josefa Kalouse. Stěžejním motivem byl kruhový nástupní prostor, z něhož se rozbíhaly dvě široké promenády lemované jednotlivými pavilony. Kalous následně přizval ke spolupráci docenta brněnské techniky Jaroslava Valentu, který napomohl vylepšit původní návrh v podobě půlkruhových železobetonových oblouků v příčných lodích – kvůli potenciálnímu nežádoucímu zatěžování plochým stropem – a nahradil je parabolickými oblouky. Změněn byl i plán na centrální rotundu – byl jí přiřknut kopulovitý tvar a zdobí ji železobetonová žebra s lucernou. Efektním prvkem bylo i visuté železobetonové schodiště na galerii.
Stavba započala v zimě roku 1926 a trvala 14 měsíců. Provoz výstaviště byl slavnostně zahájen už 26. května 1928 akcí s názvem Výstava soudobé kultury v Československu, která byla zorganizována k výročí 10 let od založení ČSR. Následovala velká hospodářská krize, kdy počet akcí konaných v areálu postupně klesal a společnost se nacházela ve ztrátě.
Během okupace areál zabrala německá armáda a na konci války byl poškozen. Roku 1947 byla ale zahájena jeho obnova, na které se dokonce podílelo mnoho dobrovolníků z řad Brňanů. O rok později bylo výstaviště znovu otevřeno pro první poválečnou expozici. Později se začalo se stavbou nových pavilonů. Vznikl například pavilon Z, který se stal dominantou areálu, později i pavilony C či B.
Pavilony výstaviště aneb 5x „nej“
Dominantou areálu je pavilon A, který původně nesl název Palác průmyslu a obchodu. Tento pavilon byl vybudován podle návrhu Josefa Kalouse a jeho celková plocha činí 11 450 m². Při rozsáhlé rekonstrukci na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století (podle návrhu architektů Petra Uhlíře, Ivana Rullera a Zdeňka Müllera) byla západní křídla propojena obloukovou pětipodlažní administrativní budovou a do obou výstavních hal byly vloženy galerie. Později se dokončil systém nadzemních krytých chodeb, jež spojily pavilony A, B, C, D a E do jednoho komplexu.
Budovu pavilonu B tvoří celoprosklená ocelová konstrukce. Dodnes se zde vystavují těžké stroje. Prostor je někdy využíván také jako sportovní hala či k natáčení reklamních spotů a videoklipů. Pavilon C je interiérem podobný obchodnímu domu. Původně byl určen především pro předvádění spotřebního zboží. Dnes se zde konají zejména expozice zvířectva. Chloubou pavilonu G je 45metrová věž. Její konstrukce s nosným středovým železobetonovým jádrem, oceněná Grand Prix architektů 1996, byla již na svou dobu velmi pokroková.
Nejnovější pavilon brněnského výstaviště – pavilon P – je zároveň největším výstavním pavilonem ve střední Evropě. O jeho návrh se postaral architekt Jaroslav Dokoupil. Nejmodernější hala měří na délku 214 a na šířku 90 metrů, hrubá výstavní plocha nabízí rozlohu 15 000 m². Budovu tvoří také tři velké přednáškové sály. Pavilon P má navíc díky speciálnímu interiérovému obkladu skvělou akustiku.
Za jednu z nejvýraznějších ikon brněnského areálu lze považovat kruhový pavilon Z s dominantní kupolí, který byl ve své době největším výstavním pavilonem v Československu. Unikátní střešní konstrukce ze spirálovitě tvarovaných trubek vznikala podle návrhu Ferdinanda Lederera. Při výčtu součástí brněnského pavilonu nelze opomenout ani budovu kina a současně divadla, která svůj rozkvět zažila v padesátých letech. Od konce devadesátých let 20. století je budova kvůli špatnému technickému stavu uzavřena a v současné době se uvažuje o její rekonstrukci.
Nejstarší stavbou celého komplexu je klasicistní Bauerův zámeček, který se nachází v jihozápadní části areálu.
Naděje na nový pavilon se rozplývají
Podle serveru iDnes.cz čeká výstaviště nová dominantní přístavba. Vedení Brna totiž v lednu tohoto roku představilo podobu nové haly pro hokejovou Kometu, která vyroste za pavilonem Z. Podle primátorky města Markéty Vaňkové by měl nový prostor splňovat přísná kritéria mezinárodních federací velké škály sportů. S budováním by se mělo začít příští rok a v roce 2024 by se zde měl konat světový šampionát v hokeji. Aktuálně ale vyplouvají na povrch problémy s financováním tohoto projektu, na výsledek si proto raději počkejme.
Související články
1) redakčně doplněno
