Většina fasád se pár let po zateplení nachází ve stavu, kdy jsou popraskané a poseté plísní či řasami. Mikroorganismy se na fasádě objevují hned z několika důvodů. Zdroj: Igor Shoshin

Trápí fasádu vašeho domu řasy a plísně? Proč se tvoří a jak jim předcházet

Problémy s řasami a houbami na fasádách se objevují už pár let po zateplení a vidět je lze na mnoha domech, nejčastěji ve formě zelených až černých fleků na fasádách. Napadeny jsou fasády s vnější tepelnou izolaci a orientované k severnímu čtvrtkruhu. Nekvalitní materiály však nejsou jedinou příčinou, jde o kombinaci více faktorů. Proč se tyto poruchy tvoří, jak jim předcházet a jak je odstranit, pokud už objevily?

Biotické napadení není pouze estetickým problémem, ale může způsobit také degradaci povrchové úpravy fasády. Jsou-li pro rozvoj mikroorganismů na fasádách vytvořeny vhodné podmínky, hrozí rovněž, že se objeví také v interiéru, kde ohrožují lidské zdraví. Podle nejnovějších posudků má na vznik řasového porostu vliv zejména tloušťka izolační vrstvy a druh použité omítky.

Řasa, nebo plíseň?

Pokud se na fasádě objeví řasy, jde o něco lepší situaci než v případě plísní. Jde totiž o mikroorganismy, které díky fotosyntéze produkují kyslík, zatímco plísně jsou mikroskopické houby, které mohou ohrozit vaše zdraví. Řasy dorůstají různých velikostí a tvarů. Zbarvení fasád do zelena způsobují většinou zelené řasy s názvem Chlorophyta. Kromě povrchu fasád je v našich zeměpisných podmínkách nalezneme též ve sněhu a ledu, na dřevěných plotech či na karoseriích aut. Co se týče plísní, i těm se daří všude, kde je dostatek vlhkosti. Mohou žít v rozmezí teplot -10 až 40 stupňů Celsia. Nejpříznivější je pro ně ale období od jara do podzimu a teploty okolo 20 stupňů Celsia.

Na fasádě se mohou objevit i mechy či lišejníky

Kromě řas a plísní se mohou na fasádě objevit také mechy, a to přibližně 5 let po realizaci nového zateplovacího systému. Vyskytují se zejména na severních stranách domů s omítkami na akrylátové bázi. K životu potřebují určitý obsah vody. Více náchylná na napadení jsou tedy místa zastíněná stromy nebo vedlejší stavbou. Ta jsou méně exponovaná slunečnímu záření, slunce povrchy nevysouší, a absentují tak i dezinfekční účinky záření. Na severních a západních stranách staveb můžeme zpozorovat také lišejníky. [1]

Mikroorganismy, jako jsou řasy a plísně, jsou závislé na vlhkém a chladném prostředí a vytvářejí rozsáhlé kolonie schopné rychle pokrýt celou zastíněnou plochu fasády. Zdroj: Milana Lana Paunovic

Když začnou vznikat mikrotrhliny…

Vedle architektury budovy a její geografické polohy, jež mají velký vliv na vlhkost venkovních ploch, je v boji s řasami a houbami nutné se zaměřit také na to, zda je venkovní izolace správně navržena. Příčinou tvorby plísní a řas jsou často malé trhliny, které se vyskytují na vnější fasádě. Vlivem počasí a změn teplot nátěr zvětrává a postupem času v něm začnou vznikat mikrotrhliny, kam se dostává dešťová voda. Toto vlhké prostředí je pak ideálním pro tvorbu a růst plísní a řas.

Plísním také vyhovují omítky a barvy vyrobené na bázi akrylátových pryskyřic. Naopak pokud použijeme barvy vápenné, cementové a nebo silikátové, jsou fasády částečně chráněny vysokým pH (obzvláště vápno), které plísně nesnáší. [2]

Když je ohroženo zdraví

Postupem času se mohou praskliny ve fasádě zvětšovat a vlhkost pronikat až k obvodovému zdivu zatepleného domu, což může vést ke vzniknu plísní v interiérech. Ty při dlouhodobém působení poškozují sliznice dýchacích cest, dráždí oči, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Plíseň v interiéru způsobuje nejčastěji stavební závada s důsledkem zatékání vody do konstrukce domu, případně až do interiéru, vliv však může mít také nedostatečné větrání.

Byt v zimě není nutné přetápět. Důležité je pravidelně větrat, třeba jen krátce, ale intenzivně. Zdroj: Afanasiev Andrii

Renovace fasády se vyplatí

Nárůstu plísní malého rozsahu lze zabránit aplikací dezinfekčního přípravku. Většina těchto přípravků s obsahem chloru má však pouze dezinfekční účinek, a tak plísně sice rychle zahubí, ty ale mohou vyrůst na ošetřených místech znovu. Přídavkem antimikrobiálních účinných látek, tzv. biocidů, je možné porost řasami, houbami a bakteriemi na fasádě regulovat a postupně omezovat. [1]

Dnes už se prodává nová generace nátěrových hmot, které mají schopnost aktivně bránit rozmnožování plísní. Čištění zateplených fasád většího rozsahu je ale lepší nechat na specializované firmě. Dříve se fasádní omítky pravidelně přetíraly vápnem, které se i probarvovalo, dnes stačí moderní fasádu odborně vyčistit. [3]

Pravidelná renovace fasádního nátěru zabrání vzniku trhlin na fasádě, a tím i vzniku plísní. Pokud je zdrojem fasádního narušení vzdušná vlhkost v kombinaci se smáčením fasády za dešťů, mnohdy postačí prořezat stromy, které fasádě stíní. Zdroj: Radovan1

Mnohé faktory ovlivníte vy, ostatní jsou v rukou stavební firmy

Podle nejnovějších posudků má na vznik řasového porostu vliv zejména tloušťka izolační vrstvy a druh použité omítky s tím, že čím chladnější je vnější povrch fasády, tím více na něm kondenzuje vzdušná vlhkost, a vzniká tak vhodné prostředí pro růst mikroorganismů. Teplotu povrchu ovlivňuje mimo jiné tloušťka jednotlivých částí fasádního souvrství, tedy jak izolačního materiálu, tak omítky.

Velkou pozornost je také potřeba věnovat riziku vzniku tepelných mostů v místech, kde dochází ke kotvení nějakého exteriérového prvku či výplní otvorů. V prostoru, kde instalujeme například hmoždinky, totiž může docházet k nežádoucím lokálním teplotním změnám.

Vedle vhodného umístění objektu či správného navržení a provedení fasádního systému je důležitým předpokladem odolnosti fasádního povrchu proti napadení řasami a plísněmi také kvalita použitých materiálů. Řeč je zejména o správném výběru vrchní dekorativní omítky, jež musí být přiměřeně elastická, aby u ní vlivem objemových změn nedocházelo ke vzniku mikrotrhlin. Rovněž by měla být co nejméně nasákavá (s co nejnižší kapilární absorpcí vody) pro zamezení pronikání vlhkosti do vnějšího omítkového souvrství. Nejnižší nasákavost definuje ČSN EN 15824 třídou W3.

Dalším často opomíjeným faktorem je výběr lepicí a stěrkovací malty. Pokud zadržuje základní omítka vodu, tak i pod vrchní dekorativní omítkou může růst plíseň, protože k životu na rozdíl od řas nepotřebuje světlo. Protože hodnotu nasákavosti řada výrobců neuvádí, často se používají levné lepicí a stěrkovací malty s vysokou nasákavostí [5].

Zdroje:

[1] TĚŽKÁ, Adéla. Problematika biotického napadnutí etics [online]. Brno, 2018 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta Stavební. doc. Ing. Nikol Žižková, Ph.D.

[2] Plísně na fasádě vašeho domu: Paulin [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné online.

[3] POJAR, Petr. Zbavte starší zateplenou fasádu řas, plísní a nečistot: České stavby [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.

[5] Jak předcházet vzniku a růstu řas a plísní na fasádách. IMateriály [online]. 2018 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.

Autor: Kateřina Slezáková
Foto: Shutterstock