Vojenský újezd Brdy letmo z pohledu stavebního

Přesněji bývalý Vojenský újezd Brdy, v počátcích nazývaný Vojenský výcvikový prostor Jince, neleznete ve Středních Brdech, v západní části okresu Příbram. Do historie patří, že tento vojenský prostor vznikl v roce 1926 a od roku 1950 byl zván vojenským újezdem. Asi 90 % plochy bylo zalesněno, zbývajícíh 10 % zabíralo cvičiště pro dělostřeleckou a leteckou střelnici. Po zrušení újezdu vznikla chráněná krajinná oblast Brdy, ale některá místa nadále využívá Česká armáda, např. dopadovou plochu Brda.

Dostáváme se k několika významným vojenským stavbám, ke kterým zákonitě patří bunkry, pozorovatelny a letiště. Začneme bunkrem pozorovacím, postaveným z železobetonu, který má stěny tloušťky bezmála dva metry. Pozorovací průzory jsou úzké, zato delší, zaměřené do prostoru předpokládaného pohybu nepřítele. Vzhledem k hranatému tvaru se mu říkalo piksla. Postaven byl za 2. světové války Německou armádou. O kus dál nás zaujal řekněme klasický bunkr s ocelovým zvonem se střílnami pro těžké kulomety. Podobné se ve 30. letech stavěly podél československé hranice. Tento dělostřelecký bunkr, chcete-li pěchotní srub PE, z roku 1936, na vrchu Jordán 826 m n. m., sloužil k testování výzbroje a odolnosti vůči palbě. Odolal střelbě z děl ráže 30,5 cm! K prostorům, ze kterých lze k němu dojít, náleží bývalá letištní plocha z betonových panelů, dlouhá 520 metrů a široká 70 metrů.

Samostatnou kapitolou vojenského významu jsou pozorovatelny, jednak srubového typu z místního dřeva, s betonovou střechou a k nim náležící venkovní přírodní pozorovatelny, s využitím terénních kamených vyvýšenin, zpevněných betonem. Z nich vojenští páni, tedy v jisté době i domácí a zahraniční soudruzi, sledovali více či méně zdařilé zásahy palby pozemního vojska a letectva.

K nečekaným a o to zajímavějším stavbám v tomto vojenském prostoru je hrad Valdek. Postavený v gotickém slohu z čistě přírodní suroviny, čili zdejšího kamene, ve 13. století, rodem Zajíců z Valdeka. Od doby 30.leté války je pustý. Dochovaly se části opevnění, válcovitá věž a zbytky dvou paláců. V současné době je vzhledem k havarijnímu stavu zdiva nepřístupný. Je možné ho pozorovat a fotografovat z poza hradního příkopu a z mezer mezi stromy.

Troufneme si tvrdit, že námi sledované stavby, zejména ty ryze vojenské, by po jistých úpravách, opravách, modernizaci a doplnění, byly opět plně funkční. Kdo ví, kdy se mohou hodit, a tak díky za jejich zachování. Podobně jako Klub vojenských historiků např. na Karvinsku a Opavsku zprovoznil vojenské pevnosti a zpřístupnil je odborné i laické veřejnosti. Jako takové takřka okamžitě může využít i armáda. Naše!

Fotogalerie

Autor: Mgr. Zdeněk Svoboda
Foto: Mgr. Zdeněk Svoboda