Zdařilá rekonstrukce šikmého kostela sv. Petra z Alcantary

Kdo obdivoval šikmou zvonici v italské Pise, určitě si pomyslel: kdyby něco podobného bylo v naší republice. A ejhle, ono je. Konkrétně je jím kostel svatého Petra z Alcantary, který se nachází v Moravskoslezském kraji, v karvinské části Doly, poblíž silnice č. 59 vedoucí z Ostravy kolem Orlové do Karviné.

Než přiblížíme průběh rekonstrukce kostela, je dobré si připomenout několik důležitých zajímavých údajů.

Tato sakrální chráněná barokní kulturní památka z první poloviny 18. století byla postavena v bývalé staré Karvinné, tehdy psané ještě se dvěma n. Z celé Karvinné vlivem poddolování zůstal jen hřbitov a tento kostel. Vytěžením 27 slojí o celkové mocnosti 52,8 m došlo k postupném poklesu české Pisy o 34 metrů a naklonění směrem na jih o 6,8 stupně neboli o 80 cm. Počátkem 90. let minulého století mělo dojít ke zbourání, ale horníci se zasloužili o jeho opravu a statické zabezpečení. Několik větších či menších oprav se uskutečnilo v letech navazujících, ta poslední byla ukončena v závěru měsíce listopadu 2012.

A o této právě skončené rekonstrukci jsme hovořili s panem Robertem Winklerem, jednatelem stavební, v tomto případě i realizační firmy WINRO, s.r.o., z Velkých Hoštic u Opavy:

Jak to vše začalo?

S opravami jsme začali dne 13. září 2012 na základě rozhodnutí společnosti OKD o definitivním odstranění důlních škod na objektu kostela. Vytěžený prostor pod kostelem je uzavřený a pokles terénu zastavený. Naším úkolem bylo opravit fasádu a interiér, střešní žlaby a svody. To znamenalo odsanovat fasádu poškozenou smogem a zatékáním dešťové vody zejména na severní straně. Veškeré vyměněné klempířské prvky jsou z titanzinku. Měnili jsme i čtyři dřevěná okna v původním členění a složení.

O rekonstrukci samotné fasády, prosím, podrobněji ...

Původně byl předpokládán její horší stav, ale možná díky použitým sanačním materiálům té doby – perlitu – v roce 1996, to nebylo tak zlé. Nicméně do výšky dva a půl metru jsme vlhkou omítku včetně nátěrových fólií kompletně mechanicky, sbíječkami, odstranili až na cihlu. Vlastním průzkumem stavu vlhkosti a sondami jsme zjistili, že vespod v zemi jsou mohutné věnce z meziválečného období, které svírají kostel v podzákladí. K nim v devadesátých létech přibyly věnce v úrovni dnešního terénu a stažení objektu v několika úrovních předepínanými táhly. Fasáda byla opravována omítkovým systémem Baumit včetně použití čistě vápenných omítek v interiéru kostela. Na nadzemní soklové vnější části fasády byly použity sanační omítky Kema. Celý kostel je povrchově ošetřen nátěrovým systémem Baumit, silikátovou fasádní barvou se zvýšenou protiplísňovou ochranou, jako její ošetření proti napadení mikroorganismy.

Na střeše jsou eternitové šablony od roku 1996. Vyžadoval si její stav též opravu?

Měnili jsme pouze povětrnostními vlivy polámané tašky a kompletně vyměnili totálně zdegenerované eternitové hřebenáče za černý Alox hliník. V průběhu těchto prací na věži kostela bylo zjištěno, že kříž je ve střeše pouze vetknutý – co by svařenec z hajcmanových profilů. Po dohodě se zástupci farnosti a investora byl osazen nový nerezový kříž s pozlacenou baňkou, do které byly vloženy doklady o průběhu oprav.

Podívejme se na vaše rekonstrukční práce v interiéru ...

Nejdříve se musel kompletně vystěhovat nábytek, mobiliář, obrazy. Vysekali jsme dřívější rozpraskanou terasovou dlažbu až na podkladní beton s tím, že se dodrží původní dilatační systém. Vysekali jsme po obvodu interiéru větrací kanálky odvětrávající nosné zdivo, protože z vnější strany je zdivo do výšky metr dvacet přibetonováno. To svědčí o zdárné první sanaci a záchraně kostela zřejmě už ve dvacátých letech, kdy tehdejší řemeslníci osekali na tloušťku dvaceti centimetrů nosné zdivo, přidali armovaný beton a zmíněné spodní věnce, které dnes jsou v zemi. Kostel sice padal do země, ale šikmo, a patrně díky těmto sanačním zásahům stojí.

Zdůrazňuji, že rozlehlá, dva metry hluboká krypta, je úplně suchá. A to zejména díky přírodním jílovým nepropustným vrstvám v podloží. Takovou raritou bylo, že jsme museli původní prolomené podloží v zádveří vykopat, odstranit podkladní beton a další vrstvy až na jíl, přičemž se přišlo na historické kamenné zdivo a tím nastala práce i pro archeology. Ti odkryli čtyři hroby a základové zdivo ještě z předešlých staveb – kaplí asi z patnáctého století.

Při dalších odkrývacích pracích pro zhotovení drenážního systému v pravé kapli jsme objevili dlažbu z doby výstavby kostela. Její poměrně zachovalý stav nyní tvoří snížené dno kaple, kam se vstupuje po několika schodech. Na svém původním místě stojí také pískovcová křtitelnice, asi z 15. století, jako nejstarší část mobiliáře předchůdce dnešního kostela z 18. století, která vyzdvihuje historickou a kulturní hodnotu tohoto sakrálního prostoru. Výzdobu interiéru obohatila i šedesát centimetrů vysoká socha horníka z hořického pískovce, umístěná na podstavci vpravo za hlavním vstupem do kostela.

Podlaha vstupu do kostela je v úrovni terénu a při vstupu do lodi po čtyřech schodech dělá u návštěvníků dojem náklonu doleva. Je to však zrakový klam, podlaha je vodorovná, svislé jsou rovněž sochy před vchodem, šikmý je „pouze” kostel s novým nerezovým křížem a měděnou pozlacenou makovicí. Ta má průměr padesát centimetrů. Mezi nové atributy patří také dva nové zvony a nové věžní hodiny.

Děkujeme panu Winklerovi za vyčerpávající informace a doplňujeme je o několik podstatných faktů, dokládajících, že výběr realizační firmy WINRO pro uvedenou rekonstrukci byl správný. V průběhu 21 let existence se specializuje na rekonstrukci historických objektů, štukatérské práce, umělecko řemeslné, pozlacovací a další stavební práce, zateplování a provádění staveb na klíč. Využívá nových materiálů a technologií. Z významných referenčních děl jmenujeme zámky Hradec nad Moravicí a ve Velkých Losinách, hrad Bouzov, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, kostel sv. Václava v Ostravě, Kolumbárium městského hřbitova v Opavě a mnoho dalších staveb a rekonstrukcí.

Autor:
Foto: Zdeněk Svoboda