20 let, které proměnily tvář polské architektury
Pod titulkem Moderní polská architektura – 20 let využitých příležitostí se skrývá jedna z mnoha listopadových akcí Polských dnů v Ostravě. Náš severní soused využil dvacet let svého členství v Evropské unii k rozvoji moderní architektury svých měst. Jako upoutávka poslouží výstava panelů s fotografiemi v galerii Pavlač budovy Filozofické fakulty Ostravské univerzity i podobná verze před budovou Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě. Polské dny mají tradici od roku 2008 a zahrnují kromě výstav také přednášky, besedy, hudbu, film, divadlo, komentované prohlídky či gastronomii.
Památky UNESCO a stavební skvosty
Z plejády záběrů na památky architektury ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsme pro vás vybrali multifunkční halu století ve Vratislavi s největší železobetonovou střechou na světě. Dále historické centrum Krakova s největším náměstím v Evropě, kostely míru – největší dřevěné sakrální stavby v Evropě s kapacitou 13 500 věřících. Taktéž jádro středověkého města Toruň z červených cihel stojí za návštěvu, stejně jako Kalvaria Zebrzydowska – klášterní architektonický komplex, nejznámější polské poutní místo.
Krzyżtopór ([kʂɨʂˈtɔpur]) je zřícenina rozsáhlého pozdně renesančního hradu v polské vesnici Ujazd, jež je součástí obce Iwaniska v okrese Opatów ve Svatokřížském vojvodství v jižním Polsku. Hrad nechal postavit polský šlechtic a vévoda ze Sandoměře Krzysztof Ossoliński (1587–1645) a jednalo se o největší šlechtické sídlo Evropy před vybudováním zámku ve Versailles.
Hrad Krzyżtopór a jeho tajemství
Lidová architektura a regionální poklady
Podívejme se i do dalších polských měst, abychom vám alespoň slovem přiblížili zdejší stavební perly, které takto zvou k osobnímu poznání. Na česko-německo-polském trojmezí, v Bohatyni, je nebývalé množství podstávkových domů, které připomínají místní lidovou architekturu. Mezi nejzajímavější památky vojenské architektury patří monumentální pevnost v Kladsku. Typická pro Polsko je dřevěná sakrální architektura – v Malopolsku, v sousedství Velkých Tater, stojí stovky kostelíků z modřínového dřeva jako dokonalá tesařská díla.
Vesnice Zalipie a malovaný svět
U lidové architektury ještě chvíli zůstaneme. Na jihovýchodě, v Dąbrowském Povislí, leží barevná vesnice Zalipie, která je unikátním příkladem toho, jak se tradiční řemeslo proměnilo v umění. Všechny fasády jsou vymalované květinovými ornamenty – prakticky jsou na všem, dokonce i na psích boudách.
Z malovaného světa venkova se přesuňme k velkolepé historické architektuře. V maličké obci Ujazd (Svatokřížské vojvodství) se tyčí ohromný hrad Krzyżtopór. Od 17. století představují jeho čtyři věže čtyři roční období, 52 pokojů odpovídá počtu týdnů v roce a 365 oken dnům v roce, přičemž jedno je navíc pro přestupný rok. Záhadou je složitý systém ventilace, vytápění a vodovodního potrubí.
Solankové věže v Ciechocinku a architektonické kuriozity
Za zmínku a navštívení stojí rozhodně i městečko Ciechocinek, kde křižáci postavili solivar – inhalační zařízení, známé jako největší solankové věže v Evropě. Odtud se přenesme k dalším architektonickým zajímavostem – třeba k nejkrásnější secesní vile Leopolda Kindermanna v Lodži, která nemá ani jedno stejné okno. A když už jsme u kuriozit, nemůžeme minout skokanský můstek Adama Małysze, mistra světa. Nachází se v Zakopaném, má konstrukční bod K 120 a velikost (HS) 134 metrů, čímž je druhým největším skokanským můstkem v Polsku. Onou kuriozitou je i občanské povolání mistra Małysze – pokrývač.
Rozhlasová věž v Gliwicích
Náš výlet po polských architektonických skvostech zakončeme v Gliwicích, a sice u anténní věže bývalé rozhlasové stanice – mimořádné technické památky. Se svými 111 metry patří mezi nejvyšší dřevěné stavby světa a drží pohromadě díky více než 16 tisícům mosazných šroubů. Věž je známá nejen svou konstrukční odvahou, ale i dramatickou historií. Právě zde se v roce 1939 odehrál takzvaný „gliwický incident“, kdy byla fingovaná přepadení stanice zneužita jako záminka k napadení Polska a začátku druhé světové války. Dnes je místo zapsáno na seznamu technických památek a slouží jako muzeum připomínající tuto událost i jedinečné inženýrské řešení celé stavby.
Polský dům v Ostravě
A jsme doma, konkrétně v Ostravě, kde vám nabízíme též stavbu se secesními fasádními prvky – hotel Polský dům (Dom Polski). Cihelná stavba, špaletová dřevěná okna, oplechovaná plochá i sedlová střecha, na dominantě – rohové věži – báň s ozdobnou drátěnou kopulí. Méně i více výrazné nadokenní oblouky se střídají s ornamenty, koulemi, orlicemi, postavami početné rodiny… Byl postaven v roce 1900 pro potřeby kultury a vzdělávání. Bohužel, už desítky let je zavřený. Ten, kdo ho zavřel a nechává chátrat, zavřený není. Takže – na koho dojde dříve?
Fotografie: Shutterstock
