Alternativy sanačních omítkových systémů
Z důvodu nekontrolovatelného nárůstu cen energií a vlivem různých podpůrných programů, jako je Zelená úsporám apod., došlo v posledních letech k nárůstu objemu stavebních prací týkajících se energetických sanací, tj. stavebních úprav směřujících k maximálnímu snížení závislosti na neobnovitelných fosilních zdrojích energií.
Základním problémem je, že u většiny starších objektů s degradovanou či nulovou vodorovnou, respektive svislou hydroizolací se postupem času více či méně projevuje zvýšená vlhkost zdiva způsobená kapilární vzlínavostí z podzákladí z důvodu přímého kontaktu konstrukcí se zdroji vlhkosti (kolísavá hladina spodní vody, smáčení zatékající srážkovou a případně i splaškovou vodou atd.)
Princip fungování ventilačních a rekuperačních jednotek
Čerstvý vzduch je pro člověka nepostradatelný. Jeho přísun do interiéru by proto měl být takový, abychom jej nestihli svým dýcháním spotřebovat. Nabízí se pravidelné intenzivní…
Se stoupající vlhkostí ztrácí zdivo tepelně izolační vlastnosti, na zdech se tvoří plíseň, dochází k destrukci omítek a zhoršuje se vnitřní klima. Tomuto nezanedbatelnému problému je nutno věnovat značnou pozornost již ve fázi sanačních příprav, a to v těsné spolupráci mezi projektantem, investorem a dodavatelem. Důležitým faktorem, který rozhoduje o volbě sanační technologie, je především časová a ekonomická náročnost a samozřejmě i životnost těchto stavebních úprav.
Dosavadní zkušenosti z realizovaných staveb však ukazují, že je jen málo investorů, kteří řeší danou problematiku komplexně, tj. i za cenu vyšších nákladů, zvolí takovou technologii sanačních prací, která z dlouhodobého hlediska zamezí fatálním poruchám a zajistí správné fungování sanovaného objektu.Ignorovat z úsporných důvodů osvědčené technologické postupy a u vlhkostí zatížených objektů upřednostnit pouze estetické hledisko formou výměny otvorových výplní a aplikací některé z variant kontaktních tepelně izolačních fasádních systémů může v kritických místech, jako jsou viditelné sklepní stěny, soklové partie nebo části ploch nadzemních konstrukcí výrazně umocnit vzlínání vlhkosti do vyšších poloh.
1 – vlhké a zasolené zdivo,
2 – poškozená omítková vrstva vlhkostí a krystalizací usazené soli,
3 – transport vlhkosti difuzí a odpařováním,
4 – transport solí
Má-li být sanace efektivní, musí se zvolit takové řešení, aby došlo v maximální míře k odstranění zdrojů nežádoucí vlhkosti. Návrh řešení musí vycházet ze stavebně technického, fyzikálního a hydrogeologického průzkumu, stanovení vlhkosti materiálu, obsahu solí a rozsahu zasolení vlhkého zdiva.
Sanaci vlhkého zdiva lze s ohledem na spolehlivost a životnost navrhnout dvěma způsoby:
- Neinvazivní s podmíněnou účinností – zabezpečení účinného větrání nebo použití sanačních omítkových systémů (z časového hlediska náročné, aplikace vyžaduje přísné dodržování technologické kázně) .
- Invazivní – radikální mechanické a injektážní metody.
Z uvedených způsobů jsou nejúčinnější mechanické metody, jejichž principem je vytvoření dodatečné vodorovné hydroizolační vrstvy (vkládání nerezových pásů nebo izolační folie). Lze je však aplikovat jen u dobře přístupných konstrukcí.
Společným problémem všech mechanických metod je riziko narušení statiky a zvýšení vlhkosti zdiva pod novou hydroizolační vrstvou. Vlhkost, která se akumuluje pod nově vloženou povlakovou nebo ocelovou vrstvou, může způsobit urychlení degradačních procesů v konstrukci. V některých případech může nastat zhoršení fyzikálně mechanických parametrů zdiva vlivem biologické degradace pod izolační clonou, tj. snížení pevnosti zdiva v tlaku, zvýšení součinitele tepelné vodivosti, vzrůstu obsahu solí apod.
Nepálená cihla jako zvlhčovač vzduchu
Mikroklima obytných prostor neboli tepelně-vlhkostní podmínky ovlivňují náš pocit pohody či nepohody a také zdraví. Myslet bychom měli nejen na zajištění tepelného komfortu, ale i…
Z tohoto důvodu je velmi důležité zajistit dostatečný odpar vlhkosti ze zdiva, aby nedocházelo k výše zmiňovaným degradačním procesům. Řešení této problematiky aplikací sanačních omítkových systémů je v podstatě nejrozšířenější způsob, a to v provedení jako jednovrstvých nebo vícevrstvých dle míry zasolení podkladu.
Životnost těchto technologií ovlivňuje řada faktorů (rozsah a kvalita průzkumných prací, chemická a biologická analýza zdiva, technologická kázeň při aplikaci, atd.) a jak ukazuje praxe, v mnohých případech nepřesáhne 10 let.
Inovativní návrh sanací: sanační fasádní desky s 3D vlákny
Na základě těchto nepříznivých poznatků se dostávají do popředí inovativní návrhy, které mohou zjednodušit, resp. výrazně zkrátit technologické postupy a prodloužit životnost navržených opatření.
1 – tenkovrstvá dekorační omítka,
2 – armovací vrstva,
3 – vláknitý sanační prvek z modifikovaného PET materiálu,
4 – zdivo,
5 – oblast zasoleného zdiva
Jedním z takových návrhů, který může příznivě ovlivnit celý sanační proces, je plošný výrobek tvořený 3D všesměrnou strukturou z PET vláken nebo k tomuto účelu přizpůsobené a zvlášť tvarované desky z XPS určené jak pro soklové partie, tak pro plochy sklepních stěn (varianta inovační technologie aplikace XPS). Navržené sanační plošné prvky z modifikovaného PET materiálu (plněného skelnými vlákny) se vyznačují vysoce porézní strukturou, velmi dobrými fyzikálními a chemickými vlastnostmi a optimální tepelnou odolností při zachování mechanických parametrů. Jsou tvarově stálé, vodoodpudivé, lze je vystavit vyšším teplotám, jsou nehořlavé (samozhášivé) a díky vlastnímu technologickému řešení umožňují velmi dobrou adhezi následných povrchových úprav – tenkovrstvé omítkové systémy apod.
Měřením těchto desek v tloušťce 20 mm v laboratoři dle normy ČSN EN 12667 byla zjištěna hodnota součinitele tepelné vodivosti λ = 0,055 W/(mK).
Ve srovnání s časově i technologicky náročným procesem klasických sanačních úprav je aplikace vláknitých plošných prvků nejen rychlá a jednoduchá, ale zajišťuje z dlouhodobého hlediska i spolehlivější účinek, neboť vytváří dokonalou separační vrstvu, která zabraňuje migraci škodlivých solí prostřednictvím vzlínající vlhkosti do vnitřní struktury a umožňuje rovnoměrný odpar. Z technických a technologických důvodů byly zatím navrženy rozměry sanačních plošných prvků (600 × 1200) mm, (300 × 1200) mm v tloušťkách od 15mm (vláknité prvky) a od 20 mm (XPS).
1 – vlhké a zasolené zdivo,
2 – vláknité sanační desky z modifikovaného PET materiálu,
3 – sanační lepicí hmota (bodové kotvení),
4 – armovací vrstva se sklotextilní tkaninou,
5 – štuková úprava + nátěr,
6 – tenkovrstvá dekorační omítka,
7 – armovací mřížka,
8 – minerální lehká omítka,
9 – transport vlhkosti difuzí a odpařováním,
10 – transport solí,
11 – usazování solí, a, b, c, varianty povrchových úprav
1 – vlhké a zasolené zdivo,
2 – tvarově profilovaný XPS (bodová fixace speciálním PUR pěnovým materiálem),
3 – armovací vrstva,
4 – tenkovrstvá dekorační omítka,
5 – vzduchová dutina (tvořená tvarově profilovaným XPS),
6 – větrací štěrbina,
7 – transport vlhkosti difuzí a odpařováním,
8 – transport solí,
9 – usazování solí,
10 – open system
Závěr
Nové dotační tituly pro energetickou regeneraci veřejných budov, staveb občanské vybavenosti a bytových staveb přináší zvýšený zájem o investice do těchto objektů, které ve stávajícím režimu fungují desítky let. Realizací opatření směřujících ke snížení jejich energetické náročnosti se v mnoha případech změní nejenom jejich teplotní, ale i vlhkostní režim. Z tohoto důvodu je možné zabývat se nejenom technickými izolacemi, ale zajistit lepší funkci izolací proti zemní i vzlínající vlhkosti, která je v těchto případech mnohdy již za hranicí své životnosti. Uvedené technologie jsou jedním z nových možných řešení tohoto problému.
Kontakt:
jaroslav.capurka@centrum.cz
petrskolnik@seznam.cz
