Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Architekt a pedagog Rudolf Kříženecký (1861–1939)

Koncem letošního roku bychom měli vzpomenout 155 let od narození Rudolfa Kříženeckého, který byl významným architektem i pedagogem [1].

Rudolf Kříženecký se narodil 28. 10. 1861 v zajímavé rodině. Jeho otec, Norbert Kříženecký, narozený v roce 1823 v Mladé Vožici, studoval v Praze a aktivně se účastnil revolučního dění v roce 1848. Tím si ztížil možnosti budoucího uplatnění, takže nakonec byl nucen vstoupit do armády a byl odvelen do chorvatského Zadaru, kde sloužil jako telegrafista. V roce 1858 se oženil s Enricou Švehlovou, jejíž otec, Vincenc Švehla, se narodil v Čechách, ale matka Concetta se narodila v rodině Aizza v Capui v Neapolsku. 28. 10. 1861 se jim narodil první syn, Rudolf. Poté se Norbertu Kříženeckému podařilo za přispění rodiny vyplatit se ze služby v armádě a rodina se přestěhovala do Prahy na Malou Stranu. Tam se jim 20. 3. 1868 narodil druhý syn, Jan [2].

Rudolf v letech 1871–1878 vystudoval c. k. vyšší reálnou školu v Praze a poté v letech 1878–1883 stavitelství na císařské a královské české vysoké škole technické, předchůdci dnešní ČVUT v Praze. Poté složil postupně státní zkoušky z pozemního stavitelství a za výborné výsledky v roce 1888 obdržel stipendium, takže mohl odjet na studijní cestu do Itálie.

Jeho mladší bratr Jan (1868–1921) začal studovat architekturu, ale studia nedokončil a plně se věnoval svému koníčku, fotografování. Pro pražský městský archiv postupně pořídil unikátní kolekci fotografií více než 4 000 stavebních památek hlavního města Prahy. S rozvojem filmu se začal věnovat i tomuto oboru, natočil první české filmy a stal se zakladatelem české kinematografie.

Rudolf Kříženecký – architekt a pedagog

Starší Rudolf před odjezdem i po návratu ze studijní cesty do Itálie pracoval jako architekt v několika projekčních kancelářích, krátce i v kanceláři firmy Fellner a Helmer. V letech 1883–1888 a 1890–1893 však pracoval hlavně v ateliéru Josefa Schulze [3] a získával zkušenosti prací na projektu Národního muzea v Praze či na rekonstrukci zámku Stránov u Mladé Boleslavi. V roce 1892 mu byla udělena samostatná stavitelská licence a Kříženecký postavil např. dům v Praze na Starém Městě v Pařížské ulici č. 1, čp. 1073, podle projektu Jana Kouly [4], ale to již směřoval k pedagogické činnosti.

Od roku 1893 působil Rudolf Kříženecký jako asistent na pražské technice, dnešní ČVUT. V roce 1899 se habilitoval jako soukromý docent a v následujícím roce získal místo honorovaného docenta technického kreslení na odboru stavebního inženýrství.

Současně s pedagogickou činností Rudolf Kříženecký projektoval a v období do začátku první světové války realizoval řadu novobarokních staveb. Již při pořádání Národopisné výstavy v Praze v roce 1895 byl členem stavebního výboru a projektoval Horácký statek a pavilon Smíchovského pivovaru. V letech 1896–1897 ve spolupráci s Otakarem Maternou navrhli nájemní Schierův dům s restaurací v Praze 1, Starém Městě, na rohu Staroměstského náměstí č. 5 a Pařížské ulice č. 2, který se však dochoval v pozměněné podobě po úpravě Bohumilem Hypšmanem (obr. 1). V té době byl také odstraněn benediktinský klášter za kostelem sv. Mikuláše na protější straně téže ulice a Rudolf Kříženecký projektoval úpravu západního průčelí tohoto kostela, které se demolicí odkrylo (obr. 2). Kříženecký je i autorem kašny s delfíny u kostela.

Obr. 2: Západní stěna kostela sv. Mikuláše

Kříženeckého stavby v Přelouči a Chrudimi

Od roku 1899 Rudolf Kříženecký pracoval i pro město Přelouč. V roce 1905 byla podle Kříženeckého projektu v Přelouči na Masarykově náměstí č. 44 postavena Občanská záložna (obr. 3) s divadelním sálem, přednáškovou síní, knihovnou i restaurací a schodištěm, které působí slavnostním dojmem (obr. 4). V roce 2011 při naší návštěvě byla budova využívána jako radnice. Dalšími Kříženeckým projektovanými budovami v Přelouči je evangelický chrám s farou z let 1902–1907 (obr. 5) a jednoduchým interiérem (obr. 6). Také vila pro ředitele cukrovaru a starostu města Jana Vincence Diviše v Nádražní ulici č. 192 je Kříženeckého dílem. Tato vila od roku 1993 sloužila jako vícegenerační pečovatelský dům Českobratrské církve evangelické, ale dnes je v soukromém vlastnictví. Další vilu architekt Kříženecký navrhl v roce 1902 pro JUDr. Augusta Vodičku v Chrudimi.

Obr. 3: Občanská záložna v Přelouči
Obr. 4: Schodiště v Občanské záložně

Stavby v Praze a okolí

Nejvíce staveb však Rudolf Kříženecký navrhl a realizoval v Praze a okolí. V letech 1901–1910 se podle Kříženeckého projektu stavěla První česká akciová parní mlékárna v Praze 4, Nuselské ulici 53, kterou v roce 1929 upravil a dostavěl Karel Pokorný. V letech 1907–1908 Kříženecký pracoval na rekonstrukci Michnova letohrádku Amerika od Kiliána Ignáce Dienzenhofera, dnešního Muzea Antonína Dvořáka [6], ke kterému později přistavěl po stranách vchodu do areálu dva pavilony (obr. 7). Z nájemních domů je Kříženeckému připisován pouze dům v ulici Dukelských hrdinů č. 41, v Praze 7 (obr. 8).

V letech 1907–1916 bylo podle Kříženeckého projektu postaveno tuberkulózní sanatorium Na Pleši, dnes Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši u obce Nová Ves pod Pleší. Současně se v roce 1910 postavilo Pražské sanatorium MUDr. Rudolfa Jedličky v Praze-Podolí, Podolské nábřeží 157, dnešní Ústav pro péči o matku a dítě (obr. 9) s půvabným reliéfem nad hlavním vchodem. Tento dnes již více než sto let starý komplex budov působí i dnes velmi příjemným dojmem, zejména kruhové salonky ve střední vstupní části (obr. 10).

Do začátku první světové války Rudolf Kříženecký s Ferdinandem Havlíčkem ještě navrhli budovu c. a k. české reálky v Plzni na Mikulášském náměstí č. 23, která byla dokončena v roce 1914.

Kíženecký – profesor, děkan a rektor

Spolu s rostoucím počtem úspěšně realizovaných staveb Kříženecký postupoval i jako pedagog. V roce 1904 byl jmenován mimořádným a v roce 1910 řádným profesorem pro obor stavby budov ke zvláštním účelům, v roce 1921 ještě profesorem starověké architektoniky na pražské technice. V období od roku 1914 do roku 1923 třikrát vykonával roční funkci děkana Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství, v roce 1925–26 byl rektorem ČVUT. V letech 1900–1921 současně přednášel i na Akademii výtvarných umění.

Po skončení první světové války Rudolf Kříženecký v letech 1924–1930 pracoval na úpravách Rudolfína pro potřeby Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR a v roce 1927 řídil úpravy Lobkovického paláce pro ministerstvo školství.

Nerealizované projekty a další činnosti

Stejně jako u jiných architektů zůstala i Rudolfu Kříženeckému řada nerealizovaných projektů, zejména projektů pro různé soutěže. Lze jich uvést celou řadu, soutěžní návrh na Národní dům v Ostravě, soutěžní návrh Pražské městské spořitelny, plodinové burzy i gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem (1893), soutěžní návrh na pomník Jana Husa podaný se sochaři Antonínem Procházkou a Františkem Hergesselem ml. i na budovu Živnostenské banky. Po první světové válce podal Kříženecký soutěžní návrh na budovy ministerstev v Petrské čtvrti v Praze (1920), na budovu ministerstva obchodu (1923) a na přestavbu Černínského paláce pro ministerstvo zahraničí (1924, 1926). V roce 1927 se zúčastnil mezinárodní soutěže na palác Společnosti národů v Ženevě a v roce 1929 podal soutěžní projekt budovy československého parlamentu.

Na základě svých zkušeností s úpravami Michnova letohrádku Amerika a kostela sv. Mikuláše Rudolf Kříženecký vydal studii „K. I. Dienzenhofer a článkování architektonické letohrádku hraběte Michny a prelatury u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském (1899)” a spis „Vývoj forem estetických na základě forem konstruktivních”. Byl také členem České akademie věd a umění.

V roce 1932 Rudolf Kříženecký obdržel titul Dr. h. c. věd technických jako uznání dosavadního architektonického díla. Zemřel 12. 3. 1939 v Praze a je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Literatura:

[1] Josef Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. Paseka, Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-245-7

[2] Wikipedia: Rudolf Kříženecký

[3] www.stavebnictvi3000.cz. Vydavatelství Vega s r. o. Autoři Milan Kašpar a Alena Michálková (2014). Architekti Josef Zítek a Josef Schulz

[4] www.stavebnictvi3000.cz. Vydavatelství Vega s r. o. Autoři Milan Kašpar a Alena Michálková (2015). Architekt Jan Koula (1855–1919) a jeho syn architekt Jan Emil Koula (1896-1975)

[5] Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. 2. přepracované vydání. Nakladatelství Panorama Praha 1985

[6] www.stavebnictvi3000.cz. Vydavatelství Vega s r. o. Autoři Milan Kašpar a Alena Michálková (2015). Architekt a stavitel Kilián Ignác Dienzenhofer (1689–1751)

¹) Doc. Ing. Milan Kašpar, CSc., Fakulta stavební ČVUT Praha, kasparm@fsv.cvut.cz; Alena Michálková, kaspmich@volny.cz

Fotogalerie

Autor:
Foto: Alena Michálková