Jan Hus a Kostnice u Bodamského jezera: 610 let od upálení

Mistr Jan Hus byl podle Wikipedie římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel, jenž ve svých pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla středověká katolická církev. Ta ho následně označila za kacíře, jeho učení za herezi a v roce 1411 jej exkomunikovala1). Přesto se Jan Hus v listopadu 1414 dostavil do Kostnice na břehu Bodamského jezera na koncil, aby se očistil ze všech nařčení.

Bodamské jezero leží na rozhraní Německa, Švýcarska a Rakouska. S rozlohou 536 km2, délkou 63,3 km a maximální šířkou 14 km má hladinu v nadmořské výšce 395,6 m, dosahuje maximální hloubky 254 m. Kotlinu jezera dotvořil Rýnský ledovec během Wurmského zalednění. Podle množství vody je po Ženevském jezeře druhým největším jezerem ve střední Evropě. Zajímavé také je, že přestože se jezero rozprostírá na severním úpatí Alp, zamrzá maximálně 2× za 100 let. Může za to teplý alpský vítr, díky kterému zde panuje mírné až téměř středomořské klima, a také to, že jezero v létě naakumuluje velké množství tepla, které následně v zimě uvolňuje do svého okolí. Není proto divu, že se kolem jezera na mnohých stráních rozprostírají vinice (poznámka redakce).

Největší město – Kostnice

Největším městem na březích Bodamského jezera, s přibližně 86 tisíci obyvateli, je Kostnice. Původně to byla keltská osada, později římské opevněné sídlo, či nejvýznamnější středověké tržní a řemeslnické centrum. Kostnice je místo úzce spojené s českou historií. V letech 1414–1418 se totiž Kostnice (německy Konstanz) stala dějištěm ekumenického koncilu, který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen světskou mocí mistr Jan Hus. A o rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského, českého filozofa a teologa (1377 nebo 1378 Praha – 30. květen 1416 Kostnice). [2]

Tyto události svědčí mimo jiné i o tom, že myšlení v české kotlině předbíhalo tehdejší o generace. Zatímco tehdejší západ shledával příležitosti hlavně v loupeživém dobývání a zotročování, česká kotlina viděla budoucnost spíš ve spolupráci a obchodu. Což platí do jisté míry dodnes.

Výpravy Jana Husa a Jeronýma Pražského z české kotliny až do Kostnice nebyly tehdy idylickou procházkou. Dnešní silniční mapy nabízejí trasy od 468 km až 650 km, přičemž nejkratší cesta rozhodně není nejrychlejší. A Jan Hus i Jeroným Pražský měli k dispozici v nejlepším případě jen koňskou dopravu a do Kostnice se ubírali polními cestami a necestami. Oba ale věřili, že pravda, láska a pracovitost zvítězí nad lží, nenávistí a zabíjením, čehož se už nedožili.

Centrum města si stále dochovává historický ráz. V jeho okolí se však staví mnoho moderních budov včetně infrastruktury. Nezapomíná se ani na turisty, kteří sem přijíždějí. Připraveno je pro ně kvalitní ubytování za příznivé ceny a čeká je spousta zajímavostí a zážitků. Vybudována je síť cyklostezek nejen v Kostnici, ale podél celého pobřeží Bodamského jezera.

Dům mistra Jana Husa v Kostnici z pohledu historie i architektury

Husův dům, v dnešní kostnické Hussenstrasse čp. 64, naleznete v historickém centru města. Jedná se o dům, kde byl Hus se svými průvodci ubytován „u vdovy Fídy“ po svém příjezdu na koncil od 3. listopadu až do svého zatčení 28. listopadu 1414. V roce 1876 byla na fasádě domu umístěna Husova busta. Roku 1878, při druhé „národní pouti“, doplnil průčelí domu pamětní nápis na desce věnované „českými krajany“. V roce 1922 byla budova prostřednictvím bank získána pro Československou republiku. Od počátku ji má ve správě Společnost Husova muzea v Praze a od roku 1965 je zpřístupněna expozice. Poslední úprava proběhla v roce 2015 při příležitosti 600. výročí Husovy smrti.

Dům mistra Jana Husa v Kostnici (Hus-Haus), jak již bylo zmíněno, je významnou historickou památkou a zaujme nejen svým příběhem, ale i architekturou. Stavba odráží styl měšťanských domů pozdního středověku. Původní kamenné zdivo, robustní konstrukce a dřevěné trámové stropy svědčí o tehdejší stavební zručnosti. rekonstrukce provedená v 20. století respektuje historický ráz budovy. V interiéru si lze všimnout kombinace gotických prvků s prvky rané renesance, zejména v detailu oken a klenutých sklepních prostor. Kromě připomínky Husova odkazu muzeum přibližuje i dobové stavební techniky a materiály používané ve 14. a 15. století.

Otevírací doba Husova muzea je vyjma pondělí, kdy je zavřeno, vždy od 10.00 do 12.00 hodin a odpoledne od 13.00 do 16.00 hodin. V době od 1.4. do 30.9. potom až do 17.00 hodin. Vstupné je dobrovolné. V muzeu se můžete podrobně seznámit nejen s Janem Husem, ale s dějinami souvisejícími s ním. Proto se zde dovíte také o husitech, Janu Žižkovi z Trocnova atd. V době naší návštěvy nás češtinou uvítala paní středního věku, která bydlí v Kostnici mnoho let, ale, jak se ukázalo, pochází z ČR (poznámka redakce).

Společnost Husova muzea

Tato společnost je nejstarším historickým zájmovým uskupením zabývajícím se dílem Jana Husa, jeho předchůdců i následovníků. Její činnost nebyla od svého založení až do současnosti nikdy přerušena, a to ani v dobách nacistické okupace či komunistického Československa.

Jejím hlavním posláním je výzkum dějin české reformace. Zakládajícími členy společnosti byly významné osobnosti první československé republiky. Jednalo se zejména o historiky, ale aktivními členy společnosti byli i umělci či veřejně činné osobnosti. V 70. létech 20. století se členská základna rozrostla o zahraniční členy pocházející převážně z Kostnice a jejího okolí. Tento Freudenskreis Prager-Zirkel vznikl v souvislosti s navázáním spolupráce mezi členy společnosti a kostnickými institucemi při přestavbě Husova domu v Kostnici a přípravě první stálé expozice.

Památka Mistra Jana Husa

Práce Společnosti Husova muzea se záhy soustředila na tzv. Husův dům v Kostnici, v němž bydlel Jan Hus před svým zatčením v listopadu 1414. Dům získala společnost darem od konsorcia českých bank roku 1922 od té doby až do současnosti je jejím majetkem.

Budova Husova domu byla dlouhé roky v neuspokojivém stavu, neboť chyběly finance i zázemí v Kostnici pro rychlou nápravu stavu. Už od roku 1923 jednal výbor společnosti s řadou správních i kulturních institucí o možnostech podpory pro vytvoření památníku v Kostnici. Jednou z nich bylo i kostnické městské muzeum, které vlastnilo některé předměty vztahující se k dějinám husitství a husitské tradici. Roku 1936 byla v Husově domě zpřístupněna tzv. Husova světnička, ale první muzeální expozice byla otevřena až po stavebních úpravách roku 1965. A až v roce 1980 byla v budově otevřena stálá expozice, upravena na počátku 90. let 20. století. Současná expozice byla slavnostně otevřena 6. července 2014.

Společnost Husova muzea je dnes nezávislým a neziskovým spolkem, který spolupracuje se státními, správními či kulturními institucemi na konkrétních vědeckých či muzeálních projektech. Nejvýznamnějším z nich byl projekt vedený Husitským muzeem v Táboře Jan Hus roku 1415 a 600 let poté (2012–2015), který byl finančně podpořen Ministerstvem kultury České republiky. Členové společnosti se také významně podílejí na akcích (přednáškách, výstavách i oficiálních veřejných aktivitách) pořádaných v souvislosti s významnými jubilei spojenými s Janem Husem.

Závěr

Jan Hus a husitství jako takové nemá přímou vazbu na stavebnictví, kterým se zabývá tento časopis. Nicméně stavitelství a architektura jsou vždy ovlivňovány duchem doby, chcete-li politikou a s ní souvisejícím myšlením a jednáním. To bylo také důvodem, proč jsme se na toto významné místo našich dějin vypravili, připravili pro vás text, řadu fotografií a proč se tento příspěvek objevil i v tomto stavebním časopise. Věříme, že zaujme.

1)Exkomunikace (z lat. ex-communicare) znamená vyobcování nebo vyloučení ze svátostného společenství církve, tj. z možnosti přijímat a udělovat svátosti. Je to jeden z nejtěžších trestů používaný církvemi. (zdroj: Wikipedia)

Zdroje:

[1] Husův dům Kostnice/Konstanz,mistareformace.cz

[2] Jeroným Pražský. Wikipedia