Bílá krytina je v létě lepší než zelená střecha, nejhorší je černá, říká vědec

Brno 29. července (ČTK) - Bílá střešní krytina udělá pro ochlazení okolí v horkém létě víc než zelené střechy pokryté vegetací. A černé střechy, které se staly v poslední době módní, jsou v létě z pohledu teplot nejhorší, co může být! Vyplývá mimo jiné i z průzkumných měření, které už několik let provádí Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. ČTK to řekl vedoucí oddělení toků látek a energie Marian Pavelka.

Při výzkumu vědci odhalili, že zeleň dokonce za určitých okolností okolí ohřívá, ač se to zdá nelogické. "Zjistili jsme, že i dobře zalévaný trávník vypaří za den v horkém létě sloupec vody o výšce nejvýše čtyři milimetry, i když energie absorbovaná ze slunečního záření by stačila na výpar více než 12 milimetrů. Podobně je na tom horský smrkový les. Na fotosyntézu jde asi jen třetina energie, takže zbytek, zhruba dvě třetiny energie, převedou rostliny na teplo," vysvětlil Pavelka.

Zatímco na plochách ve městě je trávník lepší než asfaltová plocha, která se v létě více zahřívá a sálá teplo do okolí, vegetační kryt už zdaleka není nejlepší volbou pro střechy. Je jen jednou z možností a je třeba zohlednit, kde se střecha nachází a jaký má její majitel požadavky a potřeby. Kdybychom chtěli, aby střecha zůstávala v létě co nejchladnější, a odrážela tak co nejvíce sluneční zářivé energie zpět k obloze, jsou vhodnější bílé střešní krytiny. "Pokud bychom teoreticky chtěli, aby se město ohřívalo v létě co nejméně, můžeme všechny venkovní plochy domů včetně střech natřít bíle a teplotně to bude fungovat lépe než trávníky. Takto uvažují a jednají lidé v tropických oblastech kolem rovníku, nám by z toho ale asi bolely oči a nelíbilo se to. U střechy je ale situace jiná," naznačil Pavelka.

Moderní střecha si žádá praktické řešení. Tentokrát s dárkem

Jaký typ střešní krytiny vybrat a na jaký lze snadno upevnit fotovoltaické panely? Dvě otázky, které v souvislosti s novou střechou řeší investor i realizační firma.

Z měření vyplynulo, že maximální teplota povrchu bílých střech se za slunečných horkých dní pohybuje mezi 40 až 48 stupni podle zvoleného materiálu. Teplota černých střech je pak mezi 65 a 75 stupni. Intenzivně zalévaná zelená střecha měla sice při měření jen 35 stupňů, ale její údržba a zejména zálivka jsou velmi drahé, pokud neprší. Nezalévaná travnatá střecha měla 46 stupňů a extenzivní zelená střecha se sukulenty, konkrétně s netřesky, 52 stupňů. Obě tedy podobně nebo i více než bílé střechy.

"Náklady na obyčejnou bílou střechu jsou přitom řádově nižší než na zelenou," řekl Pavelka. Zároveň je velký rozdíl v množství pohlceného slunečního záření. Bílá střecha pohltí podle materiálu od 15 do 32 procent, zbytek se odrazí. "Přičemž asi tři čtvrtiny odraženého záření projdou atmosférou až zpět do vesmíru. Černé střechy pohltí i více než 90 procent záření, které přemění na teplo, to pak předávají do atmosféry, což zesiluje efekt městského tepelného ostrova. Zelené střechy pohltí přes 80 procent záření a většinu z něj převedou na teplo," uvedl Pavelka a odkázal na typickou středomořskou architekturu bílých domů a střech.

Zelené střechy pak podle něj dávají smysl například tehdy, když se na ně člověk dívá z okna, aby ho neoslňovala bílá, zároveň může poskytovat útočiště hmyzu. "Nejsem zastánce bílých střech na všech budovách, ale rozhodně mi nedává smysl paušálně zelené střechy dotovat bez ohledu na konkrétní situaci," řekl Pavelka. A zmínil ještě fakt, že zelené střechy pokryté sukulenty své okolí přes den v období sucha vůbec neochlazují, protože sukulentní rostliny otevírají svoje průduchy až v noci, aby přes den šetřily vodou.

U stromů ve městě Pavelka vyzdvihuje jejich schopnost poskytovat stín. "A to nejen lidem, ale také se díky němu tolik neprohřívá dlažba. Navíc jde o vícevrstvé stínění a v tomto mají největší efekt starší vzrostlé stromy," řekl vědec. Jeho kolegové Daniel Kopkáně a Jan Novotný také zkoumali, jaká je vhodná výška kosení trávníku, aby se plocha příliš nezahřívala a trávník dobře prospíval. Vyšlo jim zhruba 10 až 30 centimetrů. "Jako dobrý kompromis doporučujeme 15 cm," dodal Pavelka.