Cihláři prošli pandemií vítězně. Poučení do budoucna

Pandemie je signálem, že nečekané a nepravděpodobné je hmatatelnější, než kdokoli dřív předpokládal. Pro mnohé to byla hořká realita: bolestivá, nákladná, stále nevyřešená. Jiným pandemie nabídla nepředvídatelnou a nečekanou příležitost; takovou, kterou se firmy snažily využít.

Dodejme, že s pandemiemi zápasí lidstvo odjakživa. Avšak zatímco v minulosti byly přenosné nemoci hlavně problém zdravotní, a samozřejmě i osobní či rodinný, od roku 2019 je to hlavně problém politický. A politici si při pandemii viditelně užívají: volební sliby jsou odhozeny, i ty, o které nikdo nestál. A předstírá se nejvyšší nasazení v bitvě s pandemií.

Na úrovni firem se vedoucí pracovníci smiřují s tím, že změny ve strategii, řízení, provozu a rozpočtových prioritách vyvolané pandemií tu už zůstanou. Přicházejí zrychlené investice do digitálních technologií, transformace a využívání cloudových úložišť dat. Jak na to reagovali výrobci pálených cihel, nastíní následující tisková zpráva Cihlářského svazu Čech a Moravy, kterou jsme redakčně upravili při zachování původního obsahu.

Globální dopad

Mohlo by se zdát, že stavebnictví je lokální business, kterého se globální starosti příliš netýkají. Opak je pravdou. Hlavní příčiny současného strmého růstu cen stavebních materiálů mají své kořeny právě na světových trzích. Kupříkladu dřevo, kterého se po kůrovcové kalamitě všude válejí kubíky, náhle zdražilo o desítky procent. Proč? Platí ještě zákon nabídky a poptávky?

Ano, platí. Jenže nejde jen o tuzemskou poptávku, ale hlavně o poptávku amerických a čínských firem. Ty využily situace a kupují doslova vše, co je k mání, a na cenu se příliš neohlížejí. Vše vozí do svých domovských zemí.

Historie cihly od neolytu přes Babylon až po současnost

Objevení hlíny, rozvoj pecí pro její vypálení, představení glazování a způsoby tvarování cihel do forem sochařství, rozdělení profese mezi cihlářem a zedníkem a rozvoj…

Naproti tomu dovoz, například z Číny, často kolabuje. Jakmile se roku 2020 ukázal celosvětový rozsah šíření koronaviru, čínské úřady přijaly rázná opatření a vyhlásily karanténu. Následně byly zastaveny výrobní provozy ve více než 20 provinciích a městech. Tyto oblasti přitom vytvářely přes 80 % hrubého domácího produktu Číny a 90 % jejího vývozu. Pandemie, která od začátku loňského roku zachvátila svět, tak způsobila nebývalý rozvrat: zavřela podniky, donutila nespočet společností přijmout zásady práce na dálku a rozvrátila globální trhy, které se dosud nevzpamatovaly. A i když mnoho provozů od té doby obnovilo chod, je jasné, že se globální dodavatelské řetězce a finanční trhy budou ještě dlouho konsolidovat, vrátí-li se vůbec do původního stavu.

Řečená pandemie tak mnoha společnostem ukázala, do jaké míry je jejich dodavatelsko-odběratelský řetězec stabilní a připraven fungovat ve „svém” geografickém regionu.

Firmy musely reagovat

Před dvěma lety relativně málo vedoucích pracovníků považovalo za důležité zabývat se krizovým řízením, regulací nákladů, odolností pracovní síly, inovacemi nebo řízením peněžních toků. Dnes ale vrcholoví manažeři vyprávějí jiný příběh. Mnozí zdůrazňují čtyři klíčová poznání, která pomohou organizacím reagovat na krize a změny. Celkově bychom to mohli označit jako poučení ESG (vychází z anglických slov Environmental, Social a Governance), jde tedy o sociálně odpovědné investování s ohledem na životní prostředí. To, jak společnosti reagovaly a dále se projevují během současné pandemie, ukazuje cestu i pro překonávání budoucích krizí. Shrňme tyto reakce do následujících poznání:

Poznání první: Digitální transformace nikdy neřeší jen technologii

Přizpůsobivost se stala ve výrobě doslova povinností a rychlost překotných změn se stala normou. Pandemie urychlila v mnoha firmách digitální transformaci. Zároveň s tím ale probíhá něco většího a dlouhodobějšího než krizové řízení.

Před pandemií mnoho firem zdánlivě nedůvěřovalo vlastním technologickým schopnostem a pochybovalo o dovednostech vlastních pracovníků. Nicméně v často chaotických nařízeních Vlády se tyto obavy ukázaly jako z velké části neopodstatněné. Vedoucí pracovníci začali více důvěřovat tomu, co technologie dokážou, a prosazují další digitální transformaci. Minulé překážky digitální implementace byly bez okolků odsunuty stranou a ti, kteří se pohnuli z místa jako první, se dočkali téměř okamžitých výsledků. Raketově vzrostly také obavy o kybernetickou bezpečnost. Pandemie COVID-19 i z tohoto pohledu a navždy změnila fungování firem po celém světě a ukázala managementům, že klíčem k jejich úspěchu jsou jejich vlastní zaměstnanci. Zeptali jsme se představitelů výrobců pálených cihel, jak se změnily jejich firmy během pandemie:

Kamil Jeřábek, jednatel Wienerberger s.r.o.: „Potěšilo mě, jak tak velká společnost, která má přes tisícovku zaměstnanců, dokázala pružně reagovat na stále se měnící a někdy zmatečné direktivy, které nám vláda neustále servíruje. Podařilo se to díky vytvoření krizového štábu, který řešil ad hoc přicházející změny. Výsledkem bylo, že se nás Covid z hlediska výroby vlastně ani nedotknul. Výroba pokračovala stále podle plánu i díky vysokému stupni automatizace a robotizace.

Uvnitř firmy jsme ale zavedli taková opatření, aby se lidé co nejméně potkávali, včetně home office, virtuálních schůzek a porad. Zaměstnanci všechna opatření bez výhrad akceptovali. Wienerberger z krize vyšel obohacen o nové možnosti a přístupy.”

Nízkoenergetický dům postavíte z cihel bez nutnosti dodatečného zateplení

Půl století uplynulo od doby, kdy se v důsledku světové krize začala řešit energetická náročnost budov. Jedním z řešení bylo dodatečné zateplení domů. Souběžně s tím se však…

Jan Smola, ředitel a prokurista HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.: „To, co přišlo, nemohl nikdo očekávat. Nás to donutilo ze dne na den přejít na home office. Podařilo se nám během tří dní vše zorganizovat. Zpočátku jsme se obávali, že klesne produktivita práce. Nestalo se. Ověřili jsme si připravenost našich IT systémů a vše fungovalo tak, že věřím, že to zákazníci nikterak nepocítili. Výroba bezezbytku plnila všechna nařízení, která z hlediska epidemiologické situace musela být vyřčena. Výhodou vysoké automatizace naší výroby je, že na jedné směně jsou jednotky lidí mnohdy od sebe vzdálené desítky až stovky metrů. Výsledkem bylo, že jsme stále zvládali plnit plán.”

Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta: „Firma se výrazně změnila, protože jsme se museli připravit na to, že naši pracovníci mohou zůstat z nařízení vlády kdykoli doma. Každý zaměstnanec, který je schopen pracovat z domova, může. Avšak v případě výrobních dělníků není práce z domu možná, a tak jsme hledali cesty, jak jim pomoci - zprostředkováním ochranných pomůcek, vytvořením dostatečného prostoru pro zachování vzdálenosti mezi jednotlivými pracovníky, oddělením směn. Permanentně také prohlubujeme automatizaci, a snižujeme tak počet pracovníků. S investicemi jsme nepolevili ani v době pandemie. Zprvu jsme se domnívali, že loňský rok dopadne špatně, ale bylo to nad očekávání dobré. Letos je to ještě výrazně lepší. Trochu nás přibrzdilo tornádo, kdy jsme v hodonínské cihelně nemohli měsíc vyrábět. Z hlediska výroby cihel jsme nyní na kapacitní hranici našich možností.”

Jan Fiala, představitel čtvrté generace rodinné firmy Cihelny Štěrboholy: „To, co se stalo ve firmě za poslední rok a půl pouze podtrhlo změny, které se odehrávají posledních více než deset let. Covidový rok mě pouze utvrdil v tom, co jsem věděl. Ani jeden ze zaměstnanců, kteří pracují na lince, ani jednou nezavolal, že je kvůli covidu nějaký problém. Ani jeden nepřišel o půl hodiny později do práce, aby se vymlouval na covid. Problémy nenastaly ani v souvislosti s kontrolami na hranicích okresů, nikdo neuvízl. Náš pracovní tým je stabilní, loajální, kompaktní a fungující na 100 procent.

Ačkoli byla atmosféra ve společnosti velice zvláštní, zjistili jsme, že naši zaměstnanci s námi táhnou za jeden provaz. To je velice příjemné zjištění. Navíc uplynulý rok skončil v daleko lepších číslech, než jsme čekali, a ten letošní by jej mohl i překonat.”

Poznání druhé: Covid změnil chování zákazníků

Stres vedl i ke změně chování zákazníků na trhu. Od začátku roku 2020 byly priority vedoucích pracovníků značně proměnlivé a soustředily se pouze na interní problematiku, což nestačí. Důležité také je budování sítě spokojených zákazníků, s čímž roste poptávka.

Výrobci, sdružení v Cihlářském svazu Čech a Moravy, zaznamenali i podstatné změny chování na straně zákazníků, o které se s našimi čtenáři rozhodli podělit:

Kamil Jeřábek, jednatel Wienerberger s.r.o.: „Z toho, co se dnes děje, lze odvodit i změny v chování zákazníků. Nemožnost cestovat, uzavřené obchody a restaurace a kultura výrazně snížily možnosti utrácení peněz. Lidé seděli doma a začali přemýšlet, co je potřeba udělat, opravit a změnit. Především v oblasti střešních krytin, které jsou do značné míry o rekonstrukcích, jsme zaznamenali výrazné posílení poptávky. V oblasti zdicích materiálů se ani tak neprojevila situace okolo covidu, jako spíš regulace související s tlakem na výstavbu nízkoenergetických domů. U rodinných domů přitom startovala výstavba na základě stavebních povolení z roku 2019, která se přelila i do letošního roku. I v případě bytových domů byly dokončovány stavby z roku 2019. Pak přišly obavy velkých investorů pramenící z nejistoty a výstavba těchto domů se na několik měsíců téměř zastavila. Jakmile jsme se naučili s covidem žít, nejistoty zmizely a velké projekty se znovu nastartovaly, na což navázal opětovný růst poptávky.”

Téma: Rodinné domy

Jan Smola, ředitel a prokurista HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.: „Zaměřujeme se především na individuální výstavbu. Aktuálně poptávka převyšuje kapacity naší výroby. Vnímám to spíš tak, že se mnozí zákazníci snaží předzásobit. Nemám pocit, že by se stavělo výrazně více.”

Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta: „Zákazníci nakupují výrazně více než v uplynulých letech. Obávají se nedostatku a taky růstu cen, který postihl celé stavebnictví. Předzásobují se. Více se nestaví z důvodu nedostatku kapacit stavebních firem.”

Jan Fiala, představitel čtvrté generace rodinné firmy Cihelny Štěrboholy: „Produkujeme atypický stavební výrobek – malé plné cihly. Obchodníci nám loni říkali, že všichni jsou doma a ženy nutí své manžele k tomu, aby udělali práce, na něž předtím nebyl čas. Očividně byly úspěšné, protože v prodejnách se stavebninami si naše cihly nestačily ani odpočinout. Letos je boom ještě větší a my se vezeme na jeho vlně. Dodáváme i developerům. Například na jednu stavbu do pražských Měcholup šlo 80 kamionů. V segmentu plné cihly se zákazníci nepředzásobují. Koupí a staví.”

První vzorový e4 dům zkolaudován

V Újezdu u Průhonic byl úspěšně zkolaudován a soukromému investorovi předán první vzorový e4 dům v České republice. Společnost Wienerberger tak završila stavbu e4 rodinného domu,…

Poznání třetí: Někteří zvítězí. Někteří prohrají. Ale málokdo to zvládne sám

Pandemie COVID-19 nezasáhla všechny organizace a odvětví stejně. Tato situace odráží to, co někteří ekonomové popisují jako spotřebitelské prostředí ve tvaru písmene „K”, kde někteří prosperují a jiní živoří. Největší spotřebitelské technologické platformy vyrazily vpřed, zatímco ostatní akcie klesají – a to je jen jeden z projevů tohoto rozdělení. Zdravotnictví patří mezi vítěze, stejně tak telekomunikační firmy či média. Kdo je poražený? Cestovní ruch, restaurace, hotely, doprava a odvětví s komplikovanými subdodavatelskými řetězci, včetně automobilového průmyslu.

A co stavebnictví? Naše anketa ukázala, že vyšlo z pandemie posíleno.

Poznání čtvrté: Zdraví je klíčem k udržitelnosti

Environmentální udržitelnost se nově propojuje s otázkami osobní bezpečnosti. Podniky objevují nové výzvy, musí plnit stávající cíle udržitelnosti, snižovat uhlíkovou stopu, efektivněji nakládat s odpady a mnoho dalšího. Zároveň s tím se snaží dostát novým požadavkům na zdraví a bezpečnost. Do budoucna lze očekávat i další výzvy.