Zařídit pokojíček pro školáka je často pořádný oříšek. Přitom se stačí držet pár jednoduchých pravidel.

8 nejčastějších chyb při zařizování pokoje pro školáka. Víte, jak se jim vyhnout?

Má váš školák pokoj, kde se mu dobře učí i odpočívá? Blížící se začátek školního roku je ideální chvíle zamyslet se nad tím, jestli prostor, ve kterém tráví tolik času, odpovídá jeho novým potřebám. Už to totiž nejsou jen hračky a hezká postel – pokoj musí být praktický, přehledný a zároveň dost osobní, aby se v něm dítě cítilo opravdu doma.

Zařídit pokoj pro školáka není žádná legrace. Stačí špatně vybraný stůl, příliš křiklavé barvy nebo málo místa na ukládání věcí – a místo pohodlí vznikne spíš chaos. Přitom právě prostředí hodně ovlivňuje, jak se dítě soustředí, učí i odpočívá. Podívejme se proto na 8 chyb, kterým se vyplatí při zařizování pokoje vyhnout.

1. Malý nebo špatně umístěný stůl

Jednou z nejčastějších chyb je pořídit příliš malý pracovní stůl nebo ho schovat do tmavého rohu. Pak chybí místo na psaní i kreslení a učení se stává spíš povinností než radostí. Ideální pracovní plocha má mít alespoň 60 cm do hloubky a okolo 120 cm na šířku – tak, aby se na ni pohodlně vešel notebook, sešity i lampička. Nejlepší je umístit ji co nejblíže k oknu, protože denní světlo podporuje soustředění. Důležité je myslet i na to, zda je dítě pravák, nebo levák. Pravák potřebuje, aby světlo dopadalo zleva, levák naopak zprava – a to platí jak u přirozeného denního světla, tak i umělého světla – například z lampičky. Skvělou investicí je také rostoucí nábytek, který zajistí zdravé sezení a díky nastavitelnosti vydrží celé roky.

Pracovní stůl by měl být dost prostorný a nejlépe u okna, aby na něj dopadalo denní světlo. Oblíbené jsou dnes jednoduché bílé nebo světlé dřevěné stoly doplněné o černé kovové detaily. Zdroj: Xavier Lorenzo, Shutterstock

2. Málo úložných prostor

Další častý problém je, že rodiče pořídí jen jednu velkou skříň a tím to považují za vyřešené. Jenže pak končí učebnice, hračky i oblečení na jedné hromadě. Lepší je rozdělit věci podle kategorií a využít modulární systémy – boxy, police, zásuvky. Skvěle fungují textilní koše z recyklovaných materiálů – menší děti do nich snadno uklidí kostky nebo plyšáky a u teenagerů zase poslouží na oblečení, sportovní věci nebo třeba školní pomůcky. Praktické jsou i úložné lavice, které poslouží jako posezení. Když má každá věc své jasně dané místo, dítě se rychleji naučí pořádku a vy se vyhnete nekonečnému uklízení.

3. Žádný prostor k odpočinku

Mnoho rodičů si myslí, že školákovi stačí pracovní stůl a místo na spaní. Ve skutečnosti ale potřebuje i koutek, kde se může jen tak natáhnout, číst nebo poslouchat hudbu. Relaxační zóna nemusí být složitá – skvěle poslouží sedací vak, houpačka do stropu nebo hnízdo z polštářů v rohu. U starších dětí je odpočinkový koutek ještě důležitější – často je to jejich vlastní útočiště, kde mají klid a soukromí. Základem je pohodlná postel, která by měla být dost prostorná. Pro školáky stačí klasických 90 × 200 cm, ale teenager už ocení spíš širší variantu, třeba 120 × 200 cm, aby měl opravdu pohodlí.

4. Příliš křiklavé barvy

Další častý přešlap je snaha udělat pokoj „veselý“ tím, že se natře celá stěna výraznou růžovou nebo sytě modrou. Tyto barvy se ale rychle okoukají a mohou působit rušivě při učení. Mnohem lepší je začít s neutrálním základem – bílou, šedou, béžovou nebo světlým dřevem. Do toho pak přidávat barevné doplňky, které se dají snadno vyměnit podle věku nebo nálady dítěte: povlečení, koberce, plakáty. V roce 2025 je v kurzu pastelová mentolová, hořčicově žlutá a jemná terakota. Pokud chcete něco výraznějšího, zvolte raději tapetu s jemným geometrickým vzorem, která prostor oživí, aniž by působila rušivě.

Při výběru barev do dětského pokoje je lepší držet se neutrálního základu. O hravost a barevnost se pak snadno postarají doplňky, které můžete kdykoli obměnit podle věku a vkusu dítěte. Zdroj: Pixel-Shot, Shutterstock

5. Všudypřítomné technologie

Notebook nebo tablet dnes k výuce patří, ale častá chyba je nechat elektroniku bez kontroly. Počítač v posteli, zamotané kabely na podlaze a mobil v ruce dlouho do noci nejsou tím nejlepším nápadem. S dítětem se domluvte, že se večer telefony a tablety budou odkládat mimo pokoj nebo do vyhrazeného šuplíku Praktické jsou v tomto případě i stolky s USB porty nebo lampičky s funkcí bezdrátového nabíjení. (Lepší je odkládat elektroniku mimo pokoj a do míst, kde se nespí – poznámka redakce.)

6. Pokoj jen jako učebna

Někteří rodiče mají tendenci udělat z pokoje pro školáka malou kancelář – stůl, skříň a postel, nic víc. Jenže dítě potřebuje i prostor na tvoření a fantazii. Pokud chybí nástěnka, tabule nebo polička na stavebnice, z pokoje se stává jen „učebna“. Přitom právě možnost něco vyrábět, lepit, kreslit nebo si jen vyvěsit vlastní obrázky dává dítěti pocit, že pokoj je opravdu jeho. Trendem jsou v poslední době tzv. grid boards – kovové mřížky na stěnu, na které lze pomocí klipsů věšet fotky, vzkazy i vlastní kresby.

7. Dva školáci v jednom pokoji bez pravidel

Pokud máte doma dva školáky a jen jeden pokoj, chybou je nevymezit jim jasně jejich vlastní prostor. Když se o všechno dělí, vznikají hádky. Proto je důležité mít dvě postele a ideálně i dva pracovní kouty. Pokud to nejde, rozdělte alespoň velký stůl na zóny úložné prostory či zásuvky označte jménem nebo barvou. Společná může zůstat hrací zóna – koberec uprostřed pokoje, knihovna nebo stavebnice. Děti tak mají své soukromí, a přitom i místo, kde se mohou potkat.

8. O pokoji rozhodují jen rodiče

Poslední chyba, kterou rodiče často dělají, je, že dítěti nedají do zařizování pokoje žádné slovo. Jenže když si nemůže samo vybrat ani lampičku nebo barvu povlečení, nemá k pokoji vztah. Ideální je mu dát na výběr ze dvou až tří možností – třeba židli, barvu polštářů nebo plakátů na zeď. Dítě tak získá pocit, že pokoj je opravdu jeho, a zároveň se vyhnete nekonečným debatám o neuskutečnitelných nápadech.

Nechte dítěti při zařizování pokoje volnou ruku alespoň u dekorací. Získá tak pocit, že je to opravdu jeho prostor, a bude se v něm cítit mnohem lépe. Zdroj: Pixel-Shot, Shutterstock

Závěrem...

Pokoj pro školáka by měl být nejen funkční, ale také útulný a osobní. Pokud se vyhnete nejčastějším chybám – od špatného stolu až po příliš křiklavé barvy – získáte prostor, kde se dítě bude dobře učit, odpočívat i tvořit. Nezapomeňte, že ideální pokoj roste spolu s dítětem: vyplatí se proto volit neutrální základy, modulární úložné systémy a nábytek, který se dá přizpůsobit věku. Důležité je také světlo – pravák potřebuje, aby přicházelo zleva, levák zprava, aby si při psaní nestínil. Myslete i na to, že technologie by měly mít své místo mimo postel, a že i odpočinková zóna je pro školáka stejně důležitá jako stůl a postel. A hlavně – dejte dítěti možnost podílet se na rozhodování. I malý výběr lampičky nebo barvy polštářů posílí jeho vztah k pokoji a udělá z něj prostor, který bude opravdu jeho.

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: New Africa, Shutterstock