Nad hlavním vstupem se nachází znak Karlových Varů, pod nímž jsou uvedena jména nejvýznamnějších karlovarských lékařů, mezi které patřili Václav Payer, David Becher, Eduard Hlawaczek, Gallus von Hochberger a Rudolf Mannl.

Císařské lázně v Karlových Varech opět otevřeny

Císařské lázně se nacházejí na jižním okraji Karlových Varů v novorenesanční lázeňské budově. Zahájily provoz v květnu 1895 a ve své době šlo o nejmodernější lázeňský dům světa. Pověst o jejich účinku a kráse se rychle šířila. Není proto divu, že do nich zavítalo mnoho významných a zámožných osob téměř z celého světa a do pěti let se náklady vynaložené na jejich výstavbu vrátily. To je v dnešní době nevídané. Postupem času lázně prošly několika úpravami. Poslední z nich započala v roce 2019 a skončila letos v červnu slavnostním znovuotevřením objektu.

Dnes Císařské lázně slouží jako muzeum, nabízí zázemí pro koncerty nebo divadelní představení a jsou dostupné v rámci prohlídek pro veřejnost. Při návštěvě vás provázejí místem znalí průvodci, kteří o lázních opravdu hodně ví. Sami jsme se o tom přesvědčili. Pojďme díky nim do historie nahlédnout a dozvědět se více o budově i její rekonstrukci.

Více z historie

Traduje se, že s nápadem vybudovat ve svém městě kvalitní lázeňské zařízení přišel na konci roku 1891 radní města Karlovy Vary a významný balneolog1) dr. Karel Becher. Pro jejich místo byly zvoleny prostory původního nefunkčního pivovaru na břehu řeky Teplé. Stavební plány vypracoval rakouský ateliér Fellner a Helmer. S bouráním starého pivovaru a výstavbou se začalo již za dva roky od nápadu vybudovat lázeňské zařízení a v květnu 1895 byly Císařské lázně slavnostně otevřeny. Přestože se původní plánovaná částka na jejich výstavbu téměř zdvojnásobila, vrátila se, jak již bylo uvedeno, do pěti let.

V nově rekonstruovaných prostorách se nachází stylová kavárna.

První významná stavební činnost proběhla již v roce 1898 v reakci na požár v podkroví budovy. Poškozena byla střecha nad levým zadním traktem s minerálními koupelemi a věžová maska komínu. Stavbaři však zvládli budovu rychle opravit. Po vzniku Československa došlo k přejmenování Císařských lázní na Lázně I a až do přelomu 40. a 50. let 20. století se nedočkaly větší rekonstrukce, vyjma drobných stavebních úprav v suterénních prostorách v roce 1926. Větší rekonstrukce, zaměřená na zajištění celoročního provozu, proběhla v letech 1948–1953.

V patře leží Zanderův sál, kde se nacházelo cvičební nářadí pro gymnastiku.

V době své největší slávy byly Císařské lázně středem lázeňské péče ve městě, nabízely více než sto koupelen a navíc unikátní systém zpracování a dopravy slatiny pro přípravu koupelí. Za jeden den personál lázní dokázal obsloužit bezmála dva tisíce osob. V 80. letech zde lázeňský provoz skončil a prostory se využívaly jako kasino. A i to se stalo slavným, neboť sem v roce 2006 zavítal samotný agent 007 James Bond, aby v Casinu Royal sehrál velkou partii s Le Chiffrem (Cifrou). Od roku 2010 je objekt zapsán jako národní kulturní památka, avšak až do současné rekonstrukce chátral. Nakonec se podařilo na opravu zajistit finance a v roce 2019 se započalo se stávající rekonstrukcí, která byla nyní dokončena.

Na malbách jsou vyobrazeny postavy významných návštěvníků města od doby renesance do roku 1791, například portrét královny Marie Terezie.

Stavební podoba dříve

Císařské lázně patří k nejcennějším karlovarským stavbám. Budova byla postavena v historizujícím stylu francouzské neorenesance. Zastavěná plocha činí 2 800 čtverečních metrů. Nad hlavním vstupem se nachází znak Karlových Varů, pod ním jsou potom uvedena jména nejvýznamnějších karlovarských lékařů, mezi které patřili Václav Payer, David Becher, Eduard Hlawaczek, Gallus von Hochberger a Rudolf Mannl. Znalci Karlových Varů si jistě všimnou, že mezi nimi chybí průkopník očkování kravskými neštovicemi, lékař švýcarského původu Jean de Carro, který se sice významně zasloužil o propagaci města a lázní v západní Evropě, ale hovořil francouzsky, a proto ho tehdejší němečtí radní neměli rádi a jeho zásluhy ignorovali.

Centrální schodiště v interiéru Císařských lázní s bustou významného lékaře švýcarského původu Jeana de Carro.

Roku 1968 se i Jean de Carro dočkal pocty a byla mu vybudována busta nacházející se na čestném místě na odpočívadle impozantního schodiště. Interiér hlavní budovy tvoří v patře Zanderův sál, kde se nacházelo cvičební nářadí pro gymnastiku, nechyběly nástěnné malby a bohatě vyřezávané obložení. Na malbách jsou vyobrazeny postavy významných návštěvníků města od doby renesance do roku 1791, například portrét královny Marie Terezie, Johanna Wolfganga von Goetha, Bohuslava Hasištějnského z Lobkovic atd. V přízemí měla místo císařská lázeň, postavená pro císaře Františka Josefa I. Ten ji však nikdy nevyužil.

Současný vzhled Císařských lázní

Když současný vlastník stavby, Karlovarský kraj, připravoval celkovou rekonstrukci Císařských lázní, bylo cílem budově vrátit nejen její historickou podobu a život. Svou roli hrál i omezený rozpočet a snaha vše pořídit kvalitně a za rozumnou cenu. Investor proto pozorně vybíral architekty, dodavatelské firmy, materiály atd. A výsledek stojí za to. Už jen, když se s průvodcem dostanete do přízemí, kde se nachází koncertní síň, jež má výbornou akustiku, na vás dýchne unikátnost zdejších prostorů. Mimo jiné tuto inovativní červenou vestavbu navrhlo Studio Petr Hájek Architekti2) a natolik nás zaujala, že jsme se rozhodli dílu v budoucnu věnovat samostatný článek.

Architekti v rámci rekonstrukce restaurovali stávají dřevěné dveře a zárubně, zachována byla též bílá barva obkladů. Vše doplnilo vybavení Merida z řady Stella nerez matný. Řada je charakteristická skrytými panty a svařovanými leštěnými hranami. Působí elegantně a dlouho vydrží i v provozech s častým používáním. Foto: Mgr. Miloš Bělohlávek

Dále v prohlídkových okruzích můžete vidět zmíněné luxusní císařské koupelny, bohatě zdobený Zanderův sál, který původně sloužil ke gymnastice, a mnoho dalšího. Místo doporučujeme navštívit.

Sanitární zařízení od společnosti Merida

Budete-li chtít vybavit hygienické prostory produkty Merida, potom můžete vybírat z 5 designových linií. Konkrétně již z výše uvedené řady Merida STELLA, a dále z linií Merida TOP, Merida MERCURY, Merida ONE a Hygiene Control. Kompletní linie obsahují:

  • dávkovače na mýdlo, pěnové mýdlo, na krém na ruce, na dezinfekci apod.,
  • zásobníky na papírové ručníky skládané, v rolích a Automatic,
  • zásobníky na toaletní papír v rolích i skládaný,
  • sušiče na ruce, koše, osvěžovače vzduchu,
  • zásobníky na papírové podložky na toaletu a zásobníky na hygienické potřeby na dámskou toaletu, WC soupravy.

(zdroj: Merida)

Zajímavostí je, že i rekonstruované hygienické prostory musely zapadnout do interiéru a svojí kvalitou, respektive cenou odpovídat záměrům investora. Jedním z výrobců, jenž všechny tyto požadavky splňoval, se stala Merida se svojí produktovou řadou Merida Stella. Nalézt ji můžete na všech toaletách.

Zdroje:

[1] https://cisarskelazne.cz/historie
[2] www.wikipedie.cz
[3] www.archiweb.cz
[4] Informace získané při návštěvě

Autor: Mgr. Helena Hejhálková
Foto: Helena Hejhálková nebo viz popisky

1) Balneologie je nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organismus, zvláště s přihlédnutím k terapeutickým účelům. Balneologický efekt je pak lidově řečeno rozmočená kůže (nejčastěji známe rozmočené konečky prstů). Rozmočená kůže se roztáhne a může přijímat více látek z vody – v bazénu například jód.

2) Petr Hájek patří mezi špičkové architekty, je Architektem roku a člen redakční rady prestižního časopisu INTRO.