Dům pod Tatrami

Originální rodinný dům ve slovenské obci Východná poutá pozornost svým tvarem i fasádním provedením. Tvarově zapadá do původní zástavby, přičemž jeho hmota se přizpůsobuje mírnému kopci, do něhož je zapuštěn. Objekt zároveň maximálně využívá slunečních zisků, ale přitom se v létě nepřehřívá.

Moderní design domu je autorským dílem jeho majitelky – architekty Lucie Profant –, která návrh konzultovala se svým manželem, projektovým inženýrem v oboru automatizace. Společná práce manželů je patrná jak zvenčí, tak při pohledu na detaily stavby.

Téma: Rodinné domy

Fasádní řešení

„Při stavbě domu jsme chtěli využít výhod provětrávané fasády, aby se stavba v létě nepřehřívala a dýchala'. Už na začátku jsme měli vymyšlený typ konstrukce, ale hledali jsme způsob a patent, který by byl jednoduchý na realizaci, dostupný a splňoval naše požadavky. Už během výstavby jsme se zástupcem Knauf Insulation konzultovali i zateplení střechy. Předložili jsme mu naši vizi řešení provětrávané fasády a on nám nabídl systém Diagonal 2H, který se nám celkem zamlouval,” vypráví majitel.

Manželé se rozhodli, že ačkoli vybraný fasádní systém představuje určité riziko, půjdou do toho. Podobný systém totiž do té doby na Slovensku nebyl na rodinném domě využit, a tak se neměli kde zeptat na detaily či zkušenosti s užíváním tohoto typu konstrukce. Přestože se jim podařilo získat kontakt na českou stavební firmu, která s tímto typem instalace již měla jisté zkušenosti, fasádu nakonec montovali svépomocí. Předcházel tomu však nespočet překreslování detailů a diskuzí o možnostech, jak při realizaci dosáhnout takového vizuálního výsledku, který navrhli. A podařilo se. „Montáž fasády byla jednoduchá, problémové byly jen detaily v okolí oken, ve výklencích a na úzkých plochách. Zdá se však, že jsme vše vyřešili a minimalizovali vznik tepelných mostů,” dodává majitel. V domě strávili manželé již třetí zimu, fasádní řešení bylo tedy dostatečně prověřeno časem i povětrnostními vlivy.

Vnější obálka domu sestává z kombinace dvou omítnutých obvodových stěn a dvou stěn opatřených provětrávanou fasádou s pohledovou vrstvou z dřevěného obkladu a falcovaného hliníkového plechu, který plynule přechází v šikmou střechu jako její krytina. Majitelka se při navrhování inspirovala skandinávským designem, pro který je mimo jiné typické používání přírodních a udržitelných materiálů.

Kontext a architektura

Stavba musela být přizpůsobena také terénu, k čemuž slouží mezipodlaží domu. Ta umožňují napojit denní zónu interiéru na terasu, a to ve výšce, která dovoluje plnohodnotný vstup do dvora. Architektura domu se odvíjí také od průměrných tepelných zisků v této lokalitě – s ohledem na pohyb slunce v každém ročním období. Okna jsou tedy navržena tak, aby propouštěla co nejvíce slunečního záření, ale zároveň aby nebyla příčinou úniků tepla v chladných dnech. „Bydlíme na severu Slovenska, kde topná sezona trvá skoro deset měsíců v roce. Nám však stačí zapnout vytápění až začátkem listopadu. Do té doby – za předpokladu, že venku neklesne teplota pod nulu na déle než tři až čtyři dny – je i tak v domě udržována příjemná teplota,” vysvětluje majitel.

Také efektní falcovaná krytina nemá jen estetickou funkci. „Na severní straně máme parkoviště, a proto jsme zvažovali takovou povrchovou úpravu, která by byla omyvatelná. Nechtěli jsme, aby fasáda v blízkosti prostoru pro auta, který je denně vystavován výfukovým plynům či nečistotám z pneumatik, byla hned znečištěná, což by hrozilo, pokud by byla opatřena omítkou,” říká majitelka a dodává, že plech ve spojení s provětrávanou mezerou se ukázal jako ideální řešení. Dá se totiž snadno a rychle omýt vodou a je čistý. „Falcovaný hliníkový plech je oproti ocelovým obkladům o něco dražší, ale je odolnější a trvanlivější. V tomto případě nebylo prioritou ekonomické hledisko, důležitější byla kvalita,” dodává.

Tepelná pohoda

S tepelným komfortem v domě jsou majitelé nad míru spokojeni. Dům se nepřehřívá, čemuž dopomáhá i kompaktní obálka domu s minimem tepelných mostů. Severní a stejně tak západní stranu objektu chrání izolace z minerální vlny, která přechází až do střechy. V provětrávané fasádě má tloušťku 160 milimetrů, zatímco ve střeše 400 milimetrů. Na východní a jižní straně je použita izolace z kamenné vlny tloušťky 200 milimetrů – z důvodu nutnosti překrytí masivnějších železobetonových překladů. Svrchní vrstva těchto fasád je opatřena silikonovou omítkou v kombinaci se dřevem.

Rovněž dřevohliníková okna s izolačním trojsklem nejsou jen designovým prvkem. „Mají zvýšený koeficient propustnosti světla, takže přinášejí vyšší tepelné zisky v zimě. V létě máme k dispozici exteriérové žaluzie, které udržují přebytečné teplo venku,” vysvětluje majitelka. K vytápění a přípravě teplé vody slouží plynový kondenzační kotel, v obývacím pokoji je navíc umístěn krb, který funguje jako doplňkový tepelný zdroj během nejchladnějších dní v roce.

Chatodům

Interiér byl navržen jako nadčasový a funkční. „Nenacházíme zde nic, co bychom chtěli změnit. Dům slouží na sto procent, líbí se nám a cítíme se v něm velmi dobře,” říkají majitelé. Najdeme tu i tradiční tatranské prvky: „Místy dům působí jako chata, místy jako rodinný dům. Proto ho s úsměvem nazýváme chatodomem,” dodávají.

Řadový dům v Brně jako zástupce prvních českých energeticky plusových domů po letech provozu

Poměrně nenápadný, opáleným dřevem opláštěný rodinný dům zapadl do brněnské řadové zástavby, jako by tam byl odjakživa. Kolemjdoucího jen těžko napadne, o jakou raritu v českých…

V podobném duchu se navíc nese i zahradní domek, který nabízí úložný prostor na nářadí i saunu, na niž navazuje pergola s posezením. Pod objektem leží sklep k uskladnění zeleniny a jeho střecha je osázena rozchodníky. „Rozchodníky jsou mimořádně odolnými rostlinami i v náročných klimatických podmínkách. Jsou estetické a tím, že pohlcují oxid uhličitý, zlepšují mikroklima. Kdyby byly cenově dostupnější, určitě by pokrývaly o mnoho více střech. Chtěli jsme alespoň tímto malým prostorem vylepšit bilanci zadržování a využívání dešťové vody,” dodává majitelka na závěr.