Foto: John_T, Shutterstock
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Ekoinovační fórum: boj proti suchu – zelená města, zdravá krajina a inovativní zemědělství

Na začátku prosince proběhlo třetí setkání v rámci bloku akcí nazvaných Ekoinovační fórum. Tématem setkání byly nejnovější trendy, novinky, inovace a lidské poznání v oblasti adaptace na změny klimatu, hospodaření s vodou a boj proti suchu. Setkání se také zaměřilo na moderní zdravá města a inovativní ekologické zemědělství. Zástupci byznysu, akademické sféry i nevládních neziskových organizací se shodli na tom, že změna klimatu a vývoj posledních let jsou pro Česko velkou příležitostí a současně výzvou, se kterou je třeba se vypořádat.

První příspěvek uvedl Pavel Zahradníček, výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Během své debaty zdůraznil fakt, že zatímco souhrnné množství srážek od středověku neklesá, roste výrazně teplota od 90. let 20. století. A v tom je jedna z podstatných příčin sucha a vysoušení naší země vyššími teplotami. Z dlouhodobého hlediska sucho tak přetrvává, i když letošní rok byl z hlediska srážek a teplot příznivý. Pro Českou republiku platí, že dlouhodobě převažuje odpar nad srážkami. Pro zmírnění růstu teploty je důležité snižovat emise. Pavel Zahradníček představil i konkrétní aplikace pro veřejnost, ale třeba i pro hospodařící zemědělce. „Chceme dělat vědu pro lidi. V české vědě je obrovský tlak na psaní impaktovaných článků, které vesměs nikdo nečte a slouží jenom pro grantové agentury. Naše filozofie je dávat tyto informace veřejnosti,“ dodal Zahradníček.

Revitalizace rybníků, ochlazování měst a zpracování dat pro ochranu lidského zdraví

Přínosům a praktickému využití akademického úsilí se věnovala Kristýna Křištofová a její kolegové z Katedry geografie, Přírodovědecké fakulty univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Shodla se se svým předřečníkem o potřebě praktické činnosti akademiků. Spolu se svými kolegy realizují i konkrétní zakázky pro veřejný sektor. První z prezentovaných projektů bylo mapování zaniklých rybníků. Na výzkum zaniklých vodních útvarů navazuje realizace revitalizace těchto ploch, kterou podporuje například Ministerstvo zemědělství. Příkladem mohou být Dolní Bojanovice nebo Lipník nad Bečvou. Pozornost olomouckých akademiků se také soustředí na zastavěné oblasti, konkrétně na identifikaci a analýzy lokalit ohrožených teplotním stresem. Na základě těchto podkladů mohou města efektivněji plánovat opatření na zmírňování změny klimatu, výsadbu městské zeleně a úpravu plánování rozvoje měst v oblasti modrozelené infrastruktury. Olomoučtí experti umí zpracovat komplexní zhodnocení klimatu města – meteorologických a klimatických hrozeb například také na základě Metropolitní staniční sítě provozované jejich pracovištěm. Sledován je výskyt mimořádných srážkových úhrnů, vysokých teplot atd. včetně ověřené prostorové specifikace. Díky těmto datům mohou orgány měst lépe fungovat v oblasti krizového řízení, prevence a ochrany zdraví obyvatel.

Pro českou krajinu existuje metodika nápravy, má už konkrétní uplatnění a pozitivní výsledky

Třetí příspěvek patřil Jiřímu Malíkovi z organizace Živá voda, který se svými kolegy vyvinul metodiku s názvem „živá krajina“, což je v praxi osvědčená metoda, jak pomoci obnově malého vodního cyklu. Neopomněl zmínit dopady globálních změn, které jsou plasticky prezentované na unikátním webu www.ventusky.com. Klíčová změna je ve vysokém tryskovém proudění vzduchu, v tzv. jetstreamech, jejichž charakter se proměnil takovým způsobem, že se až zdá nemožné navrátit do dob minulých. Jetstreamy mají zásadní vliv na klima, ale v České republice se o nich zatím příliš nemluví. Jde přitom o součást budoucnosti, která může klimatické modely upřesnit spíše do černých scénářů.

CzechInvest přináší konkrétní řešení, jak zmírnit teplotní ostrovy a další negativní dopady průmyslových a podnikatelských areálů

Ekologická opatření pro města a kraje v programu Smart Parks For Future představil David Petr, ředitel odboru podnikatelské lokalizace z vládní agentury CzechInvest. Program je zaměřen na rozvoj stávajících průmyslových zón ve smyslu zkvalitnění infrastruktury včetně opatření pro snížení negativních klimatických dopadů, regeneraci lokalit brownfieldů a na přípravu podnikatelských parků s menší rozlohou v místech, kde převažuje celospolečenský význam pro jejich realizaci. Příjemcem dotací, které poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, mohou být obce i kraje a sáhnout si mohou až na 70% dotaci. Retenční nádrže, zadržování vody, propustné povrchy, hospodaření s vodou a modrozelená infrastruktura celkově, to vše chce Smart Parks For Future podporovat včetně například zelených střech nebo aplikace obnovitelných zdrojů energie.

Rozhodovací procesy musí zohledňovat environmentální hodnoty

Jiří Schneider, děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně, komplexně přestavil jeden z klíčových pohledů na ekonomiku environmentálních inovací, kterými jsou ekosystémové služby. Jde o široký koncept, který globálně zahrnuje na devět desítek služeb. V zásadě se díky rozvoji metodiky oceňování ekosystémových služeb může lidstvo dostat k finančním vyjádřením dopadů změn klimatu a opatření v jejich kontextu.

Precizní zemědělství je možné díky datům z vesmíru

Diskusi směrem k zemědělství přinesl Jan Labohý, jednatel českého start-upu World from Space. Jeho firma se věnuje analýze družicových snímků a největší uplatnění nachází právě v zemědělském sektoru. Praktické využití inovací v oblasti precizního zemědělství však nešetří jen přírodu, ale také peněženky zemědělců tím, že zefektivňuje jejich činnost. Pohled z vesmíru nabízí lepší přehled o obhospodařované půdě. Data z družic napoví, kde se plodinám daří a kde ne. Kromě analýzy vegetačního procesu nabízí pohled ze satelitů analýzu sucha v půdě. Podle těchto a dalších dat díky firmě World from Space mohou lidé racionálněji používat hnojiva, závlahy a lépe plánovat výrobu. V celoevropském měřítku jde o desítky procent lepších výnosů a ekonomických úspor. Podobným způsobem jsou řešena i města. Příkladem z ČR a práce World from Space je Slavkov u Brna nebo Plzeň.

Díky umělé inteligenci fungují lépe závlahy a chytřeji se hospodaří s vodou

Další příspěvek přednesl Adam Zlotý, spoluzakladatel progresivní české firmy CleverFarm. V rámci precizního zemědělství se jeho firma nově specializuje také na problematiku závlah a vyvinula produkt „chytré závlahy“. V oblasti závlah začala firma původně s monitoringem půdní vlhkosti. Postupně se k tomu přidala automatizace a management závlah. Vyvinul se tak koncept chytré závlahy. Největší uplatnění je v produkci zeleniny polních plodin. Využití chytré závlahy se najde také ve městech a obcích, a to především v údržbě městské zeleně. Zajímavými prvky jsou třeba zatravňovací pásy v kolejišti tramvají, vegetační fasády nebo i zeleň v interiérech. CleverFarm je příkladem české ekoinovační firmy, která kombinuje data z vesmíru, senzorů na místě – v rámci internetu věcí – a chytrého softwaru. Šetří tak nejen cenné zdroje vody, ale hospodaří s vodou tak, aby prospívala vegetaci efektivně a k rostlinám šetrně, podobně jako tak činí kapková závlaha.

Lesy ČR investují do opatření zaměřená na vodu přes miliardu

Diskusní fórum uzavřela prezentace státního podniku Lesy České republiky. Petra Počtová, vedoucí Odboru výzkumu a projektů, Lesy České republiky (LČR), představila úspěšný program Vracíme vodu lesu a příklady konkrétních realizací plošného zadržování vody. V roce 2019 dokončili LČR 100 staveb a dalších 80 vyprojektovali s tím, že prostavěno bylo na 230 mil. Kč. V roce 2020 plánují lesníci dokončit 130 staveb a 150 rozpracovat do fáze projektu. Celkově do programu Vracíme vodu lesu plánují LČR investovat přes miliardu korun.

Záznam

 Záznam je k dispozici: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/1963360?h=795ec3e95f015f5ddc0c51edabe52ca5

 Záznam první části debaty, které se zúčastnili náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz, generální ředitel CzechInvest Patrik Reichl, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s. Kamil Čermák či generální ředitel Kofola, a.s. Jannis Samaras a dalších. Záznam debaty si můžete připomenout na: https://livestream.com/accounts/17590784/events/9388171/player?width=640&height=360&enableInfoAndActivity=false&defaultDrawer=&autoPlay=false&mute=false

Druhý webinář se věnoval inovativním řešením v energetice. Debaty se účastnili radní Jihomoravského kraje se zaměřením na vědu, výzkum, inovace a IT Jiří Hlavenka, Head of Public Affairs ČEZ ESCO David Martínek, zakladatel skupiny Amper a CO2IN: Mobilní aplikace pro snížení uhlíkové stopy Jan Palaščák, odborný asistent, Ústav elektrotechnologie, FEKT VUT: Inovace v bateriích: nové technologie lithiových akumulátoru a rostoucí kapacity produkce Martin Ledinský, náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla a další. Záznam debaty si můžete připomenout na: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/1962019?h=39741bd75604494660a99fc61f98def3

Sérii online debat pod značkou Ekoinovačního fóra pořádá Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Záštitu Ekoinovačnímu fóru udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Olomoucký kraj, Technologická agentura ČR, Technologické centrum AV ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: Shutterstock

1) Zdroj: https://www.modernienergetika.cz/aktuality/ekoinovacni-forum-boj-proti-suchu-zelena-mesta-zdrava-krajina-a-inovativni-zemedelstvi/