Šetrné lesní hospodaření jako prostředek, jak navrátit vodu do české krajiny

Jak dosáhnout dobrého stavu vodních útvarů včetně těch, jež se nacházejí v českých lesích? Pomůže obnovení mokřadů, revitalizace toků a výstavba nových vodních děl zadržet více vody v krajině? Jaké změny by dle odborníků měli učinit lesní hospodáři, aby zabránili erozi a odtoku vody do moří? A jsou v dané věci v současné době podnikány nějaké kroky?

Hospodaření s vodou je dlouhodobě aktuální téma, jež rok od roku nabírá na důležitosti. Zdali je vody dost, o tom rozhoduje velké množství faktorů, jimž vévodí kvalita i kvantita lesních porostů. Právě v lesích totiž spadne nejvíce srážek, přičemž stromy mají schopnost pojmout svým kořenovým systémem enormní množství vody, kterou následně postupně vypařují do okolí, čímž jej ochlazují, nastavují a stabilizují vlhkost vzduchu, potažmo přispívají ke vzniku nových lokálních dešťových srážek. Svým působením tak napomáhají doplňovat podzemní vody. V okamžiku, kdy je kvalita lesů dostačující, dovedou zadržet většinu místně dopadající vody, jejíž zbylá část pak putuje dál ve formě vyrovnaných průtoků vodních toků. Jde o takzvaný malý vodní cyklus.

Pařížov, přehrada jako z pohádky

Nedaleko obce Běstviny v Železných horách se ukrývá jedno z nejpůvabnějších českých vodních děl, Pařížov. Přehrada, která je zařazena mezi kulturní technické památky, byla na…

Zmíněný koloběh je však narušen. Vlivem zásahů člověka došlo v minulosti (zejména v 16. až 19. století, kdy byly původní jedlobukové lesy devastovány v největším rozsahu za účelem zisku stavebního dřeva a výroby dřevěného uhlí) k negativnímu snížení retenční kapacity lesů a rozkolísání odtokových poměrů, díky čemuž odtud voda putuje do moří a velkých řek podstatně rychleji než v minulosti; vedle intenzivního erozního smyvu půdy z polí dochází totiž také k vymílání lesních půd a s tím spojenému odtoku rozpuštěných živin. Důsledkem toho je, že se voda do krajiny vrací povětšinou jen v podobě frontálních srážek. Malý cyklus vody, který utváří místní klima a tlumí rozdíly teplot, funguje jen v malé míře.

Příčiny

Příčin je více. Ekologové uvádějí jako jednu z nich výsadbu monokulturních lesů, nejčastěji smrkových (navíc nepůvodního ekotypu). Vodní režim lesních povodí je destabilizovaný, řeky trpí nevyrovnanými průtoky a nedostatkem vody v létě. Zahloubená koryta řek odvádějí vodu z krajiny mnohem rychleji než v minulosti. Nejvýraznější problém však zřejmě tkví v absenci humusové složky půd, odvodnění mokřadů a náchylnosti vodotečí, které jsou často erodované na matečnou horninu; dochází k tvorbě strží, v nichž chybí voda v obdobích sucha. V lesích, v nichž se intenzivně hospodaří, chybí padlé stromy, tedy mrtvé dřevo, které by jinak efektivně akumulovalo vodu a sedimenty (bránilo by erozi) a mělo vliv na říční systémy. V údolních dnech chybí původní rozsáhlé mokřiny, na českém území se také téměř nevyskytují přirozené lesní vodní toky, které přitom v historii disponovaly i protipovodňovou funkcí. Povrchové lesní vodoteče bývají narušovány těžbou dřeva, potoky, které jsou někdy využívány jako vývozní cesty při těžbě, mají poškozená koryta a podléhají erozi. To vše urychluje odtok vody z lesů. Také těžká technika, jako jsou traktory a vyklízecí soupravy, narušuje a znečišťuje půdu a snižuje její schopnost zadržovat vodu. Významným zdrojem splavenin jsou rovněž lesní cesty poškozené transportem dříví.

Řešení

Z možných opatření, z nichž většina se shoduje se současnými doporučeními v rámci evropské metodiky k tomuto tématu, se nabízejí například:

• volba šetrných lesnických postupů a ochrana lesní půdy před rozsáhlejším odkrytím, potažmo ztrátou zasakovacích schopností,
• eliminace provozu těžké dopravní techniky v lesích za déletrvajících dešťů,
• těžba dřeva i jeho vyklízení v mimovegetačním období (ve svahu s využitím lanovek),
• speciální management biomasy po těžbě (rozkládající se stromy napomáhají zadržovat vodu, obnovovat lesní povodí a zabraňují erozi),
• výsadba druhově pestré směsi stromů s významným podílem hlubokokořenících dřevin, optimalizace lesních cest a jejich odvodnění (například zasakovacími pásy a lapači sedimentů),
• sanace erozních útvarů a tvorba protierozních opatření,
• produkce bezzásahových nárazníkových pásů podél pramenných úseků lesních vodních toků s cílem zamezení průniku nadbytečných živin do vodních toků,
• obnova lesních mokřadů a tůní.

Český projekt Vracíme vodu lesu

Důležitým projektem, jenž započal v loňském roce a souvisí s lesy i vodou, je akce Vracíme vodu lesu, která probíhá pod záštitou společnosti Lesy ČR. V roce 2019 bylo v rámci tohoto projektu prostavěno 230 milionů korun, koncem letoška by mělo jít o dalších 210 milionů. Vedle kapacitních úprav a staveb na vodohospodářsky významných vodních tocích (budování rozmanitých retenčních nádrží včetně rekonstrukcí historických vodních ploch) se snaha Lesů ČR zmírnit následky sucha projevuje i v revitalizaci lesních vodních toků, ve vytváření nových meandrů, mokřadů či tůní, v navyšování kapacit rybníků či obnově lesů v nivách vodních toků. Účelem je zadržet vodu v české krajině a zpomalit její povrchový odtok. Stavebních akcí, jež jsou součástí tohoto projektu, je nyní v běhu několik desítek.

Vodní nádrž Soutok

Nedávno byla dokončena kupříkladu výstavba nové vodní nádrže Soutok. Nachází se ve státních lesích mezi Choustníkovým Hradištěm a Kohoutovem v Královéhradeckém kraji. Pojme až 28 144 metrů krychlových vody a plocha hladiny může v nejzazším případě dosáhnout 1458 metrů čtverečních. „Název dostala podle soutoku dvou potoků, které ji v současné době, kdy se napouští, vydatně zásobují vodou,“ řekl lesní správce ze Dvora Králové nad Labem Tomáš Hillermann z Lesů ČR.  Podle něj jsou v místě pro vznik nádrže příznivé geomorfologické podmínky. „Podloží i sklon terénu přímo vyzývaly nádrž vybudovat,“ dodal. Stavba je nyní plně dokončena, v řešení je zápis stavby do katastru, přičemž kolaudační prohlídka nádrže proběhla minulý týden. Do výstavby nádrže Soutok bylo investováno z programu Vracíme vodu lesu šest milionů korun.

Tůně v Oulišti

Množství dalších rekonstrukcí stávajících vodních nádrží, revitalizací toků nebo budování mokřadů či tůní nadále probíhá.V lesním komplexu Ouliště u Hradce Královénapříklad došlo ke vzniku celkem pěti bezodtokých tůní o různé velikosti (80–100 m2), které budou sloužit především k záchytu jarních vod a vod z přívalových dešťů a ke zvýšení lokální biodiverzity, zejména v případě vodních druhů hmyzu, chráněných a ohrožených obojživelníků a plazů a také některých mokřadních druhů rostlin.

Úspora vody v domácnosti i na zahradě

Voda bílá, šedá či černá, decentralizované zneškodnění odpadních vod. Znáte tyto pojmy? Pojďme si je představit a říci, jakou roli hrají v tématu úspory vody v domácnosti.

Tichá říčka

Z revitalizací vodních toků zmiňme Tichou říčku u Josefova Dolu na Liberecku, v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Na celkové ploše 4,32 hektaru Lesy ČR vytvořily nové koryto přirozených parametrů a dvě funkční tůně, byly zde rovněž zčásti odstaveny meliorační (odvodňovací) zařízení. Tok byl vymělčen v nivě v délce 223 metrů. Veškeré zásahy vedly k podpoře přirozených funkcí říčky, potažmo k ochraně ohrožených mokřadních rostlin a živočichů.

Kobylí potok

Ze stejných důvodů byl revitalizován rovněž Kobylí potok v intravilánu severomoravského Bruntálu. Bylo zde odstraněno betonové opevnění dna a břehů potoka, rozvolněno koryto a změněna struktura jeho dna. Ve dně toku je zřízena kyneta, která má přírodě blízký charakter (meandrující trasa s vhodně zvoleným poloměrem oblouků vůči šířce, hloubce koryta a průměrnému ročnímu průtoku). Její břehy jsou stabilizovány kamennou rovnaninou z lomového kamene. Ve vhodných místech koryta došlo k rozšíření a vytvoření mikrotůní a tůní. Místy je zřízena pochůzná berma s přístupy k toku. Podélný spád toku je příčně stabilizován kamennými prahy ve dně a skluzy z lomového kamene. Následovat bude výsadba břehového porostu.

Nádrž Dolní Čtvrtník

Významnou rekonstrukcí dokončenou už v roce 2018 byla i realizace na vodní nádrži Dolní Čtvrtník ve Středočeském kraji (v areálu chráněných mokřadních luk), která je součástí důležitého migračního koridoru zvláště chráněných živočišných druhů, jako jsou kuňka obecná či skokan zelený. Došlo zde k vybudování spodní výpusti a bezpečnostního přelivu, odtěžen byl sediment z retenčního prostoru. Aktuální plocha nádrže při maximální hladině činí 0,3 hektaru při objemu zadržené vody 3 700 metrů krychlových.

Nádrž Býkov

Zmínit jsme se rozhodli také rekonstrukci vodní nádrže Býkov na Plzeňsku. Ta je situována v lokalitě Hromnického jezírka, jehož červené vody jsou evropským unikátem. Jde o chráněné území, jež v roce 1992 získalo status přírodní památky. V nádrži byla provedena údržba ve zdrži, konkrétně došlo k odstranění porostu, sejmutí ornice a zrušení stávajícího odvodňovacího zařízení. Byla zbudována přímá zemní hráz lichoběžníkového tvaru, jako výpustní a bezpečnostní zařízení byl vystavěn kašnový bezpečnostní přeliv s předsazenou výpustí, kterou tvoří dvojitý požerák (neboli kbel), dále byla provedena úprava odpadního koryta lichoběžníkového průřezu a nakonec proběhly vegetační úpravy s výsadbou stromů a keřů.

Vedle těchto několika uvedených případů došlo i v rámci projektu k mnoha dalším realizacím, jež podporují přirozené funkce vodních toků, napomáhají zadržovat vodu v krajině či slouží jako protipovodňová opatření. Podrobné informace naleznete na webu Lesů ČR.

Závěrem

Dokonce už Mohamed údajně hlásal, že „Každý potřebuje strom, od kolébky po rakev“. Japonské přísloví zase praví „I suchý strom oživuje krajinu“. Číňané navíc proklamují, že „Když jdou kořeny hluboko, netřeba se bát větru“. A české rčení „Kdo si hledí stromku, chvály dojde u potomků“ to vše stvrzuje. Važme si lesů, hospodařme v nich šetrně a ony se nám odvděčí.

Dům ve skleníku čerpá energii z přírody

Ostrovní dům je nástroj k uspokojení každého člověka, který touží po nezávislosti na veřejných energetických sítích, i těch, jenž dychtí po minimalizaci své ekologické stopy.…