V dnešní době jsou nejdostupnějším zařízením pro získávání bezplatné energie solární panely. Foto: Animaflora PicsStock, Shutterstock

Energie ze slunce a jiných obnovitelných zdrojů při vytápění nejen starších domů

V posledních letech jsou alternativní zdroje energie na vzestupu, a to především kvůli šetrnosti k životnímu prostředí. Jsou obnovitelné a v podstatě nevyčerpatelné. Pro vytápění využívají těchto zdrojů často novostavby. Jak je to ale u starších domů? Jak mohou jejich majitelé v dnešní době za energie ušetřit co nejvíce?

Obnovitelné zdroje energie představují alternativu k fosilním palivům a jsou vnímány jako nevyčerpatelné. Jde o energii slunečního záření, větrnou, geotermální1) či o energii přílivu a odlivu mořských vln. K alternativním zdrojům se řadí rovněž biopaliva, ačkoliv ta stojí na pomezí. Člověk je svojí činností spotřebovává, ale samovolně se neobnovují tak rychle jako klasické alternativní zdroje. Nakonec za energetickou alternativu někteří také považují zdroje vzniklé lidskou činností využívané udržitelně, například výrobu energie či bioplynu z odpadů.

Stejně jako je tomu u fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn, tak i alternativní zdroje energie mají jak výhody, tak nevýhody.

Výhody

Největší výhodou je bezpochyby nevyčerpatelnost. K dispozici máme (z našeho pozemského pohledu) nekonečné množství energie ze slunce či větru. Jejich čerpáním neztenčíme zásoby ani neovlivňujeme životní prostředí. Další velkou předností je fakt, že při výrobě elektřiny z alternativních zdrojů nevznikají emise oxidu uhličitého. Všechny tyto zdroje jsou široce dostupné a, v případě slunce, větru a vln, zcela zdarma. V neposlední řadě, ať na úrovni států či domácností, přechod k obnovitelným zdrojům energie zvyšuje energetickou soběstačnost.

Nevýhody

Zůstaneme-li u energie ze slunečního záření, tak její největší nevýhodou v našich klimatických podmínkách je skutečnost, že v zimě (kdy potřebujeme vytápět) je jí nejméně a v létě (kdy se netopí) naopak nejvíce. Ne každá stavba zároveň disponuje vhodně orientovanou a dostatečně velkou nestíněnou střešní plochou, fotovoltaická elektrárna vyžaduje velkou investici, nákladnou údržbu atd. I v horizontu dní je navíc závislost na počasí u alternativních zdrojů velká, a proto se výroba elektřiny hůře plánuje. Tento problém v domácnostech eliminuje ukládání energie do baterií, ale ve větším měřítku stále není vyřešen.

K ukládání energie z fotovoltaických elektráren se dnes většinou používají baterie složené z lithiových článků. Foto: Jiří Hejhálek

Alternativní zdroje vs. klasické vytápění

Nejsnáze dostupnou energii pro vytápění dnes poskytnou pravděpodobně domovní fotovoltaické elektrárny, a to i přes to, že se s nimi počítá převážně pro zajištění spotřeby elektrické energie na běžný provoz domu. V případě novostaveb, kdy se plánují již v rámci výstavby domu, je jejich instalace jednodušší (nemusí se dodatečně budovat uchycení, prostupy, upravovat elektroinstalace atd.). Elektrárny se vyplatí pořídit s úložištěm do baterií a počítat s jejich využitím i pro vytápění (v létě pro chlazení) a ohřev teplé vody. Díky tomu se během dne, kdy svítí slunce, topí (v létě chladí) a zároveň ukládá do baterií energie, kterou lze večer spotřebovat.

Jak ale vytápět starší dům a zároveň ušetřit? V novostavbách, u nichž se spotřeba energie důsledně kontroluje už v projektu, zaplatí majitelé obvykle méně. U dříve postavených domů to tak jednoduché není, obzvlášť v dnešní době.

Vytápění fotovoltaikou ve starším domě

Elektřinu vyrobenou fotovoltaickými panely je energeticky nejvýhodnější přeměnit na teplo pomocí tepelného čerpadla, které zdarma přidá též teplo z venkovního prostředí. Pozor ale na to, že vytápění tepelným čerpadlem nebývá z principu již tak výhodné (efektivní) pro domy s požadavkem na vysokou teplotu vody v otopné soustavě. Prvním krokem k úspoře energie ve starším domě by proto mělo být zlepšení tepelněizolačních vlastností stavby. To znamená zateplení fasády, izolace půdních prostor, výměna oken s nízkoemisním pokovením, vchodových dveří atd. Standardem u okenních výplní jsou dnes trojitá skla.

I u nezateplených domů se však dá tepelné čerpadlo většinou použít, jen je nutné porozhlédnout se po některém modelu s vyšší teplotou výstupní vody. I to bude totiž značně efektivnější než například elektrokotel nebo přímotopy. Tepelné čerpadlo vzduch–voda by zároveň nemělo být jediným zdrojem tepla, protože za nepříznivých klimatických podmínek a ve velkých mrazech nemusí být jeho výkon dostatečný.

Venkovní jednotka tepelného čerpadla Vitocal 100-S typ 101.B08. Vyšší výkonové řady mají již 2 ventilátory nad sebou. Foto: Helena Hejhálková

Vytápění dřevem

Jak bylo zmíněno v úvodu, k alternativním zdrojům se řadí rovněž dřevo. To v poslední době slouží v rodinných domech především jako vedlejší zdroj vytápění poskytující větší jistotu i možnost přecházet z jednoho typu vytápění ke druhému a to podle aktuální situace. Oblíbené je využívání krbu či krbových kamen v jedné z obytných místností. Když se k nim přidá výměník na vodu, dostane se teplo i do dalších místností v domě.

Současná energetická krize a rekordní cena plynu ale způsobily, že lidé se vracejí i k v minulosti rozšířenému vytápění pomocí tuhých paliv. Dovoluje-li to velikost kotelny a komínu, je možné mít v domě jak původní (nebo modernizovaný) plynový kotel, tak kotel na pevná paliva. Oblibu mezi uživateli si získávají moderní kotle na dřevo, pelety nebo hnědé uhlí, které přinášejí komfortní obsluhu, vysokou účinnost a snadné ovládání. Při jejich výběru je vedle volby paliva rovněž třeba zvážit, zda dát přednost automatickému kotli se zásobníkem (na pelety), nebo zvolit klasické ruční přikládání. Dřevo na rozdíl od pelet neumožňuje automatické přikládání, takže do tohoto typu kotle je třeba pravidelně ručně přikládat. Ovšem vynaloženou práci vykompenzuje úspora za vytápění, protože palivové dříví je levnější než pelety.

Tip: Dosud bylo v Česku oblíbené vytápění plynem, kdy ještě v roce 2021 tento způsob využívalo téměř 55 procent domácností bydlících v rodinných domech. Zde je doporučováno prověřit a zkontrolovat účinnost současného kotle a zvážit, jaký způsob vytápění je dlouhodobě výhodný. Moderní kondenzační plynové kotle (a kotle obecně) mají oproti dřívějším dobám vyšší účinnost a tím pádem spotřebují méně paliva. Například účinnost starších turbokotlů leckdy nedosahuje ani 80 %, zatímco kondenzační kotel přesahuje díky využití tepla ze spalin hodnotu 100 %. Kotel na uhlí má účinnost kolem 70 % a u moderního zplynovacího kotle na dřevo účinnost často přesahuje 90 % atd.

Závěr

Ať už uvažujete o jakémkoliv způsobu vytápění a využívání energie, vždy je třeba zvážit, jaký zdroj je právě pro Vás a váš dům a jeho umístění ten nejvhodnější. I v dnešní náročné době a s ohledem na stav vaší nemovitosti je možné nalézt řešení, jak šetřit za vytápění a zároveň mít doma tepelnou pohodu za přiměřené peníze.

Autor: Mgr. Zuzana Fajfrová
Foto: viz popisky

1) Geotermální energie je přirozený projev tepelné energie zemského jádra, která má původ ve zbytkovém teplu planety Země, vzniká rozpadem radioaktivních látek nebo působením slapových sil. Jejími projevy jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny či parní výrony. (Zdroj: www.wikipedia.org)