Ilutrační foto: FOTOGRIN, Shutterstock

Fakta a mýty spjaté s pórobetonem

Je třeba se obávat obsahu hliníku v pórobetonu? Lze se spolehnout na dostatečnou mechanickou odolnost vylehčených tvárnic? Je možné postavit pasivní dům z pórovitého betonu, a to bez přidané tepelné izolace? Existuje systémové řešení z pórobetonu, jež pokryje celou hrubou stavbu? A jak je to s nasákavostí tohoto materiálu? O tom, ale i dalších otázkách, které si investoři ve spojení s pórobetonem kladou, pojednáme v dnešním článku.

Hliník ve výrobě

Prvním tématem, o kterém je zejména v laických kruzích v souvislosti s pórobetonem často řeč, je hliník. Ten hraje jednu z doplňujících rolí při výrobě pórobetonových tvárnic a dalších produktů z tohoto materiálu. Kritici občas poukazují na jeho škodlivost pro lidský organismus. Jak to tedy vlastně je? Je potřeba se kvůli tomuto prvku vyhýbat výstavbě domů z pórobetonu?

Faktem je, že ačkoli je hliníkový prášek v pórobetonových blocích opravdu obsažen, obavy v této věci jsou zbytečné. Patří pouze mezi pomocné výrobní suroviny, konkrétně na sebe bere roli plynotvorné látky. Reaguje s vodou a hydroxidem vápenatým za vzniku vodíku, jenž kypří zdrojovou hmotu:

Jde o to, že pro dosažení požadované objemové hmotnosti pórobetonu a také proto, aby hmota při odlevu směsi nezatuhla hned po uvolnění vodíku, což by znehodnotilo celou výrobu, je zapotřebí průběh plynu při výrobě pórobetonu vhodně sladit s nabýváním počáteční pevnosti hmoty. Za tím účelem je nutné přidat adekvátní množství hliníkového prášku (čím větší je měrný povrch hliníkového prášku, tím vyšší je rovněž jeho reaktivita, a tím rychleji se vodík uvolňuje).1)

To, jak daná směs „nakyne“ má významný vliv na celkovou pórovitost a s tím úzce související výslednou hodnotu objemové hmotnosti, s jejímž nárůstem se přímo úměrně zvyšuje pevnost, ale naopak snižuje tepelná vodivost materiálu. Ta patří – při současném trendu výstavby nízkoenergetických a pasivních objektů – k vysoce sledovaným hodnotám. Hmota se následně nalévá do forem, v nichž tuhne a vytváří svou typickou pórovitou strukturu. Hliník nakonec zůstává ve stavebních blocích přítomen jen ve formě stabilního oxidu hlinitého, Al2O3, který vytváří minerál korund nebo rubín s využitím v brusné technice, resp. šperkařství2). Finální tvárnice je proto zdravotně nezávadná a nepředstavuje riziko pro člověka ani životní prostředí.

Tento rodinný dům v Krkonoších byl vybudován z pórobetonu. Majitel si daný materiál vybral pro jeho snadnou opracovatelnost a systémovou komplexnost. Hrubá stavba byla hotová za pouhých 5 týdnů.

Dodejme, že kromě toho atomy hliníku podporují při autoklávování v hydrotermálních podmínkách tvorbu minerálu tobermoritu, který přímo zodpovídá za pevnost a tuhost výsledného výrobku. Na závěr této podkapitoly zmiňme ještě, že se zvyšujícím se obsahem oxidu hlinitého roste žáruvzdornost tvárnic, a doplňme, že pórobeton je podle ČSN zařazen do kategorie nehořlavých stavebních materiálů (třída A), lze jej tedy využít i pro budování protipožárních stěn (vzhledem k jeho nízké objemové hmotnosti i v kombinaci s ocelovým skeletem).

Referenčních staveb právě z betonu s velkým obsahem pórů neustále přibývá a ohlasy jejich stavitelů a uživatelů jsou více než kladné. Jednou z nich je i tento dům v Rodově nedaleko Hradce Králové, který jeho majitel postavil z velké části svépomocí a práci s materiálem si pochvaloval.

Odolnost pórobetonu

Přehnané tvrzení o křehkosti tvárnic z pórobetonu bylo snad již v minulosti všeobecně vyvráceno. Při dopravě a manipulaci s výrobky je samozřejmě nutné zachovat opatrnost a držet se pokynů výrobce, ale v případě, že jsou dodrženy, jsou veškeré obavy liché. Kromě toho, že jsou proces výroby a složení produktů certifikované a normalizovány nařízeními a směrnicemi Evropské unie, a tedy přísně monitorovány, neustále přibývá i referenčních staveb právě z betonu s velkým obsahem pórů a ohlasy jejich stavitelů a uživatelů jsou více než kladné.

Přesto nebo naopak proto, využijme tento bod k vyzdvihnutí charakteristických vlastností tohoto materiálu, konkrétně stavebního systému PORFIX, který je všeobecně považován za vysoce pevný a odolný a aplikovatelný nejen do konstrukcí rodinných, ale i bytových domů, a to až o čtyřech nadzemních podlažích. Jeho výhoda, oproti jiným zdicím materiálům, spočívá rovněž v nízké specifické hmotnosti tvárnic či stavebních konstrukcí, která výrazně usnadňuje veškerou manipulaci s nimi. Pozorného čtenáře jistě napadne, jestli se poslední zmíněná vlastnost s výše uvedenou pevností vzájemně nevylučují? Ne, není to tak a hned vysvětlíme proč.

V autoklávu dochází k hydratační reakci materiálu. Jde o zrychlené tuhnutí a zrání v prostředí o definované teplotě a velmi vysokém tlaku. Výsledkem je pórobetonový produkt pevné struktury.

Po nalití zdrojového materiálu (tekutá pórobetonová hmota) do forem dochází k produkci bublin, potažmo k nabývání výrobku na objemu a jeho následnému zatuhnutí. Poté je rozkrájen a umístěn do autoklávu, kde dochází k hydratační reakci. Jde o zrychlené tuhnutí a zrání v prostředí o definované teplotě a velmi vysokém tlaku. Výsledkem je produkt „vylehčený“, ale pevné struktury. Tvárnice PORFIX P6-650 kupříkladu nabízejí zvýšenou pevnost v tlaku 6 N/mm2 (Newton na milimetr čtvereční), což si lze představit tak, že pórobetonová krychle o hraně 1 decimetr ustojí závaží o hmotnosti 6 tun. Při hmotnosti jednoho kusu této tvárnice 29,4 kilogramů to znamená, že je tvárnice vhodná pro zdění nosných konstrukcí vícepodlažních budov, kde se předpokládá, že budou stěny namáhány a podléhat vysokému zatížení. Realizace výstavby je navíc díky zvolenému pórobetonu méně fyzicky náročná a rychlejší.

Rozsáhlý komplex nájemních domů a bytův malebném prostředí slovenského Modrého Kamene byl vybudován právě z PORFIXu.

Nasákavost

V „kuloárech“ se občas hovoří o tom, že pórobeton ve srovnání s jinými zdicími materiály příliš navlhá. Jde však o nesmysl, který zřejmě vznikl při nesprávných realizacích, spočívajících například v aplikaci nevhodné (paronepropustné) povrchové úpravy vnitřních či vnějších ploch difuzně otevřených pórobetonových stěn materiálem se špatnou paropropustností (daná řešení tak neumožňovala odvod vlhkosti z konstrukce). Strukturu pórobetonu totiž tvoří charakteristické uzavřené póry a právě jejich uzavřenost vylučuje kapilární síly.

Je zřejmé, že do určité míry je hygroskopický každý materiál včetně keramiky, standardního betonu a samozřejmě i dřeva. Zásadní je proto kvalitní provedení založení stavby včetně hydroizolační vrstvy. Stavebník začíná vždy rohovými tvárnicemi uloženými do vápenocementové malty. Pro spojování jednotlivých pórobetonových bloků používejte zásadně zdicí maltu určenou pro pórobetonový materiál, přičemž tloušťka spáry by v tom případě měla činit 2-3 milimetry.

Tento rodinný dům v Podkrkonoší byl za použití tvárnic P2-400 a U-profilů PORFIX postaven bez dodatečné tepelné izolace.

Jednovrstvé zdění bez tepelné izolace

V souvislosti se zděním zmiňme možnost dalšího zjednodušení výstavby, které nabízejí tvárnice PORFIX Premium P2-400 na bázi křemičitého písku. Jejich tepelněizolační parametry (λ = 0,083 W/(mK)) a špičkové hodnoty tepelného odporu (R = 5,88 m2.K/W) umožňují absenci tepelné izolace. Tvárnice jsou navíc provedeny systémem pero-drážka-kapsa, takže na svislých plochách do sebe zapadají a není je zde potřeba lepit. Nízkoenergetické či pasivní domy lze s tímto materiálem stavět i bez doplňující tepelné izolace.

Doporučená skladba obvodové stěny s tepelně-izolační tvárnicí PORFIX Premium P2-400 tloušťky 500 milimetrů. Je možné stavět bez zateplení.

Ucelené systémové řešení

Pórobetonové bloky jsou navíc snadno opracovatelné, jejich řezání, broušení či drážkování je jednoduché a rychlé a vzniká při něm minimum odpadu. Z pórobetonu lze přitom zrealizovat bezmála celou hrubou stavbu – nosné zdivo, příčky, nosné a nenosné překlady, ztužující věnce a stropy, to vše v jednotném výškovém formátu 250 milimetrů – aby bylo možné prvky podle potřeby skládat do konstrukcí, takže pod obvodovou i stropní omítkou „pracuje“ stejný materiál.

Systémové řešení PORFIX zahrnuje jak tvárnice ve třech pevnostně objemových třídách určené především ke stavbě obvodových zdí, ale také příčkovky užívané ponejvíce jako vnitřní dělicí stěny. Ty, stejně jako zdicí bloky, dle vlhkostní situace pohlcují nebo uvolňují vlhkost vzduchu, a napomáhají tak udržovat vnitřní klima na adekvátní úrovni. Především pak urychlují stavění. Jde totiž o prefabrikované dílce dostupné v případě příček i v maxi provedení (na vyzdění 1 metru čtverečního jsou potřeba pouze 4 kusy příčkovek o délce a výšce 500 milimetrů). Je snadné s nimi vytvořit i ozdobné výklenky či do nich rychle a jednoduše vyřezat drážky pro uložení instalace.

V sortimentu stejného dodavatele se nacházejí i nosné a nenosné překlady (situované nad stavebními otvory) a U-profilů a fixované lepidlem určené na překlady a věnce. Systémové U-profily fungují jako ztracené bednění a zaručují realizaci uceleného tepelněizolačního systému s minimem tepelných mostů. Na každém překladu je šipkou naznačen směr kladení, které díky zabudovaným závěsným okům probíhá za použití zdvihacího zařízení. Po zabezpečení všech překladů lze již klást stropní nosníky.

Ze systému PORFIX lze zrealizovat bezmála celou hrubou stavbu – nosné zdivo, příčky, nosné a nenosné překlady, ztužující věnce a stropy, to vše v jednotném výškovém formátu 250 milimetrů.

Stropy

Tím se dostáváme k další části systému PORFIX, a sice zastropování stavby. Kladečský výkres poskytuje dodavatel bezplatně. Postup je univerzální: Stropní nosníky lze klást přímo na tvárnice nosných stěn a je potřeba je při betonáži podepřít montážními podpěrami. Následně jsou takzvaně na sucho vkládány stropní vložky, a to v kolmém směru k připraveným nosníkům. Hned po vyarmování a bez technologických přestávek jsou betonem zalévány mezery mezi jednotlivými vložkami (včetně věnců). Stropní nosníky pak mají již z výroby na spodní straně 10milimetrovou pórobetonovou vrstvu zajišťující materiálovou stejnorodost povrchů (homogenní podhled v interiéru umožňuje vysekání drážek). Stropní vložky o výšce 200 milimetrů zajišťují spolu s 50 milimetry nadbetonávky konstrukční výšku stropu 250 milimetrů (totožnou s výškou tvárnic, čímž je dodrženo jednotné výškové členění).

Stropní nosníky lze klást přímo na tvárnice nosných stěn a je potřeba je při betonáži podepřít montážními podpěrami. Následně jsou takzvaně na sucho vkládány stropní vložky

Mezi doplňkové produkty pak patří i takové nezbytnosti jako je zakládací malta PORFIX určená speciálně pro založení první řady obvodového pórobetonového zdiva. Výrobce v jejím případě deklaruje hodnotu pevnosti v tlaku 10 MPa a prodlouženou dobu zpracovatelnosti až 120 minut. Ke klasickému zdění je v sortimentu tenkovrstvá zdicí malta pro pórobetonové zdivo. Kotvení nenosných příček k nosné konstrukci pak zajistí nerezová spojka, která zajistí stabilitu a pružnost spoje zároveň. Je perforovaná, a lze ji proto ukotvit hřebíkem nebo vrutem, případně ji vtlačit přímo do lepidla, po jehož vytvrzení je zcela zafixována.

Zdění obvodových zdí s tvárnicemi PORFIX: Po výškovém zarovnání a očištění ložné plochy nanášejte zdicí maltu rovnoměrně po celé ploše na horizontální i vertikální spoj (kromě tvárnic PDK) pomocí zubové zednické lžíce. Dbejte na to, aby spáry byly cca 2 milimetry. Důležité je správné provázání tvárnic. Přesah svislých styků musí být minimálně 100 mm. Pomocí šňůry nebo vodováhy průběžně kontrolujte vodorovnost a svislost stěn. Pokud při zdění osazujete dveřní zárubně, tak po dosáhnutí výšky zdiva přibližně 1,5 metrů zkontrolujte šířku otvorů.

V případě zájmu kontaktujte obchodní oddělení společnosti PORFIX, které je připraveno poskytnout nadstandardní služby jako poradenské služby, zápůjčku potřebného vybavení či technickou pomoc při pokládání prvních tvárnic.

— kontakty —

PORFIX CZ a.s.

Kladská 464, Poříčí, 541 03 Trutnov

E: obchod@porfix.cz   T: +420 800 900 366
WWW: https://www.porfix.cz/

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv PORFIX