Zdroj: Sakkarin Rattanakomol, Shutterstock

Hromosvod: zařízení, pod kterým je objekt

Hromosvod má chránit stavbu, její obyvatele a majetek před bleskem. Aby tomu tak bylo, musí být hromosvod a jeho součásti správně provedeny. Pryč je doba, kdy hromosvod tvořila jedna čnící jímací tyč na střeše a mělo se za to, že přitáhne každý blesk a ochrání celé okolí. Správná instalace musí zabránit zavlečení bleskového proudu i do blízkosti elektroinstalace nebo dovnitř objektu.

Hromosvod, nebo bleskosvod?

Hromosvod je správný technický výraz, který vychází ze slovanského základu. Ještě před necelým stoletím se důsledně rozlišovalo mezi bleskem, který se blýská mezi mraky, a hromem, který udeří do objektu, stromu, či člověka. Ostatně z toho vychází i rčení: Aby do tebe hrom bacil. Tím samozřejmě nebyl myšlen zvukový projev, hřmění. Občas se tedy nesprávně používá termín bleskosvod, který není technickým termínem. V současné době se prosadilo přesnější označení a to ochrana před bleskem.

Staré provedení hromosvodu s jednou jímací tyčí, se v průběhu let ukázalo jako nedostatečné. Foto: Beekeepx, Shutterstock

Jak zabezpečit ochranu před bleskem pro obydlenou stavbu

Ukažme si to na příkladu rodinného domu. Zde by se měl majitel objektu, který si není jistý, zda jeho dům potřebuje ochranu před bleskem, spojit v první řadě s projektantem. Ten posoudí rizika. Dobrou pomůckou pro toto posouzení je ČSN EN 62305–2, která obsahuje postup, jakým se toto riziko stanoví.

Faktory ovlivňující riziko

Prvním faktorem je průměrná bouřková činnost v dané lokalitě. Na území naší republiky dochází k bouřkám zhruba 20 až 40 dní ročně. To se samozřejmě liší oblast od oblasti a pro detailní údaje je potřeba se podívat do mapy bouřkové činnosti, tzv. isokeraunické mapy. Tyto mapy se pro území naší republiky vytvářejí více jak jedno století. Dalším faktorem je pozice objektu v krajině. Riziko bude samozřejmě daleko menší pro domek na dně údolí, než pro objekt na kopci.

Televizní antény často nechtěně slouží jako jímač. V případě zasažení bleskem ohrožují životy obyvatel i jejich majetek. Foto: petcharaPJ, Shutterstock

Pozor na léta šířené nepravdy. Není problém, aby byl zasažen i objekt umístěný v údolí. Vše je pouze otázkou pravděpodobnosti, která nikdy není nulová. Velikost domu, respektive jeho plocha a výška, určují takzvanou sběrnou plochu, z čehož se odvozuje kolik blesků připadá na tento objekt. Mezi veličiny ovlivňující tento faktor patří i to, z jakého materiálu je objekt postaven, co je v objektu umístěno, jak je objekt využit a jak je jeho poškození nebezpečné pro jeho okolí. Na základě kvalifikované rozvahy je možné rozhodnout, zda je na objektu potřeba hromosvod zřizovat a když ano, tak v jaké kvalitě provedení.

Rozsah bleskového proudu

Zapomeňte na starou normu na hromosvody, která přišla na svět v padesátých letech a s ohledem na tehdejší vlastnickou situaci zavedla plošný standard. V současné době je normou uveden rozsah maximálních hodnot bleskového proudu - od 3 kA do 200 kA. Podle šíře intervalu bleskového proudu, kterým se ochrana zabývá, je dána její kvalita, tedy úspěšnost, s jakou ochrání objekt. Nejhorší hromosvod má úspěšnost zachycení blesku cca 80 %, zatímco nejkvalitnější provedení (podle normy) 98 %. Procenta určují, kolik blesků ze sta, které zasáhnou objekt, udeří do hromosvodu.

Pro zhotovení zemnící soustavy hromosvodu je ideální a nejlevnější využít základových pasů a základové desky před vylitím betonem. Využití armovací sítě je nejenom ekonomické, ale i kvalitní řešení.

Kdy začít s budováním hromosvodu

Nejlepší a zároveň i nejlevnější ochrana před bleskem je ta, která se plánuje před započetím stavby objektu. V této fázi není problém změnit dispozice objektu, trasování vnitřní elektrické instalace a případně i materiály či technologii výstavby. Zvláště netechnické profese často zapomínají, že objekt musí být v první řadě bezpečný pro jeho obyvatele, teprve poté přichází na jeho vzhled. Je to stejné jako s automobily, u nichž si uživatelé již plně uvědomují potřebu bezpečnosti.

Uzemňovací soustava

V elektrické instalaci, jejíž nedílnou součástí je ochrana před bleskem, vše začíná co nejkvalitnější uzemňovací soustavou. Při současném trendu používání základových desek se pro její realizaci, tedy základového zemniče, nabízí jako nejjednodušší, nejkvalitnější a zároveň nejlevnější způsob využití armovacích želez v betonu základů. Tato armovací železa lze mezi sebou provařit způsobem popsaným v normě ČSN EN 62305, konkrétně části 3, ale vzhledem k časové náročnosti provařování bude zřejmě jednodušší zvolit metodu nasvorkování na vložený pásek či drát.

Vývody takto realizované zemnící soustavy je lépe zvolit ve větším počtu, než bude počet svodů a rozváděčů ve spodním patře objektu. Není na škodu, je-li vývodů z uzemnění více. Jejich cena bude totiž zanedbatelná ve srovnání s cenou za jejich pozdější realizaci v podmínkách zabydleného domu vsazeného do upraveného prostředí. Kromě vývodů v místech zamýšlených nebo předpokládaných svodů je vhodné tato vyvedení realizovat i u zakončení kovových okapů, kovových konstrukcí nebo míst určených k dobudování zahradní pergoly, skleníku, bazénu, dílny, jiné přístavby, ale i třeba kovových kohoutů. Takto vybudovaná uzemňovací soustava bude tvořit základ kvalitní ochrany před bleskem, který bude schopen jeho energii svést co nejefektivněji do země.

Jímací soustava, která chrání aplikaci na střeše. Případným zásahem blesku do solárních či fotovoltaických panelů by jinak došlo k zavlečení bleskového proudu do domu a jeho elektroinstalace.

Jímací soustava na střeše objektu

Důležitá je rovněž i jímací soustava na střeše objektu, a potom propoje mezi nimi, kterým se říká svody. Jsou pryč doby, kdy dominantu na objektu tvořila jedna jímací tyč, u které se mylně předpokládalo, že díky tomu, že je nejvyšší, se do ní každý blesk trefí a ochrání celé okolí. Toto řešení, z dnešního pohledu překonané, se už vymstilo více lidem. Ochranný prostor jímací tyče si můžeme představit jako stanovou plachtu. Čím vyšší tyč, tím ostřejší úhel nahoře s plachtou svírá.

Důležitým parametrem jímací tyče je tzv. ochranný úhel, který se zmenšuje s výškou tyče nad chráněnou úrovní.

Na objektu by měl hromosvod být tvořen více jímači s menší výškou, navzájem propojenými a s co nejhustší mřížovou soustavou. Pokud do takto vytvořené jímací soustavy chceme zapojit další kovové doplňky na střeše, jako jsou oplechování, komíny a stožáry, musíme pamatovat na to, že jejich připojením k jímací soustavě si můžeme část bleskového proudu zavléct do blízkosti elektrické instalace s jiným potenciálem, nebo přímo dovnitř objektu a ohrozit tím elektrická zařízení či dokonce životy lidí.

Literatura a zdroje:
[1] http://www.kniska.eu

1 Dalibor Šalanský: dalibor@elektrika.cz, Jan Hájek: jan.hajek@dehn.cz, DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG, organizační složka Praha, Sarajevská 16, Praha 2

Autor: kolektiv autorů
Foto: Shutterstock, archiv redakce